Úlovek z nedávného rozvozu franckých Silvanerů na severní Moravě. Snažil jsem se z degustace vymluvit (pravdivým) poukazováním na týdenní nemoc a velmi pravděpodobnou ztrátu chuti, ale moji hostitelé nepovolili. Ještě že tak, protože vinařství s matoucím názvem Vinum Predmostensis (web) se nakonec ukázalo jako zajímavé. I přes únavu z cesty jsem zaregistroval, že Marek Ťápal asi čte Skleničkův blog, protože mi nedával ochutnávat Hibernal (k rezistentům a novým šlechtěním mám trvalou skepsi a netajím se tím). Ochutnávali jsme Chardonnay a Pinot Noir, Chardonnay 2017 se doma ukázalo jako skutečně krásné, elegantní a harmonické víno. První fotka je vypůjčená z webu vinařství, druhá z Facebooku Marka Ťápala.
Název Vinum Predmostensis odkazuje k Přerovu – Předměstí. Podle starých písemných záznamů se tam snad víno pěstovalo už ve středověku, ale v posledních stodvaceti letech nic. Teď to bude mix dojmů a odposlechnutých informací, pro mě je Vinum Predmostensis malý nadšenecký projekt (asi 2500 keřů celkem a malá sklizeň, redukují úrodu), odstartovaný výsadbou vinic v roce 2014. Pod vinicemi je toho asi víc, ale dost výrazná má prý být břidlice. Začínali prakticky z nuly a nebylo jasné, jaké odrůdy tam rostly někdy ve čtrnáctém nebo patnáctém století (tipoval bych směs), takže se rozhodovali svobodně podle vlastních preferencí. To se projevilo už při výsadbě Pinotu a Chardonnay, 11 100 hlav na hektar. Tohle mě vždycky spolehlivě zaujme víc než řeči o biodynamice, do vinohradu s jedenácti tisíci keři s traktorem nevjedete, bio nebio (vinařství se hlásí k bio-hospodaření). Mimochodem, na fotkách to svádí odhadovat výsadbu jako řidší, ale Marek tvrdil, že to je svažitý terén a tak to vysadili na nízké vedení.
Ke zmiňovaným Chardonnay a Pinot Noir ještě přidejte Hibernal, Kerner a Tramín. Víno prý udělali už v roce 2015, Chardonnay 2018 nebylo špatné, ale (podle mých dojmů) poznamenané letním horkem a dost silně nabarikované. Naopak Kerner odnesl jarní mrazy a z malé úrody vznikla směs nazvaná Doba Ledová. A samozřejmě vzhledem k regionu s nulovou moderní tradicí vinařství jsou vína zatříděná jako zemská. Na druhou stranu, když jde o moravská vína, nikdo by se neměl řídit jen zatříděním, ve špatném i v dobrém :-)
Chardonnay Paleolit 2017, Vinum Predmostensis
Stylizovaná burgundská lahev, korek, a etiketa, proti které by se dalo z grafického hlediska mnoho namítat (reklamní grafika v inverzních barvách nefunguje a ví se to už od šedesátých let, kdy to David Ogilvy vyzkoušel v amerických celostátních novinách. Černé na bílém ano, bílé na černém ne). Ve skleničce je čistá plnější zlatově žlutá barva, na nose citrusy, sud a lehce zemité vůně. V chuti pěkná kyselina (ale uměřená a navzdory severnímu regionu vůbec ne vysoká), poměrně plné tělo a extraktivní projev, citrusy, žluté ovoce, v závěru lehounce koření a sudová aromata. Slušná čistota a všechno to proběhne pusou i hlavou lehce, klidně, harmonicky a elegantně, bez výstřelků. U šardonky z Burgundska byste mohli chtít silnější kyselinu, u šardonky z Moravy můžete mít jiná očekávání… vtip je v tom, že od šardonky z Přerova tři roky po vysazení vinic nemáte žádná očekávání, a přesto je to osobité víno (nepodobné vzorům), vyladěné, harmonické, s čistým projevem a s drobným náznakem Božího požehnání, kterému milovníci vína říkají elegance. I sud je už docela pěkně integrovaný (Chardonnay 2018 mělo víc sudu). 13% alkoholu. Nechci to přehánět, ale Chardonnay 2017 se podle mého názoru hodně povedlo a je to na velkou gratulaci. Těším se, jak dopadnou další ročníky!
Připomínám nabídku srpnového dovozu ryzlinků moselského vinařství Karl Erbes z vynikajícího ročníku 2017. Podrobnosti jsou tady, přihlásit se můžete tady.