Leonard Cohen měl rád podobenství o holubici, která v Bibli ohlašovala konec potopy, ale nechce si mi začíínat blog černým humorem. Nechám si to až na druhou polovinu textu. Úvodní fotka není z Mosely, ale z Pfalzu. Čtenáři, kteří navštívili moselská vinařství, si vzpomenou na čárky s ročníky kolem vstupních dveří (a obvykle několik čárek nad horním futrem). Mosela taky stoupla, i když asi jen mírně. Číst dál
Před dvěma roky jsem podobný text psal v euforii, protože jsem v roce 2015 sjezdil Německo, Itálii i Francii. Letos jsem tradiční bilanční články odkládal, v paměti mám rok 2017 zapsaný jako otravný. Ale snad i na 2017 najdu něco dobrého :-) Číst dál
Na přelomu roku vychází vinařští průvodci a vyrojila se spousta hodnocení vín, ale tohle je mazec. Z časové posloupnosti snad bude jasné, že jsem se nerozhodoval podle cizích hodnocení, ale někdy mi to dodatečně udělá radost. V říjnu jsem se poprvé setkal s katalánskými víny z Celler de Capçanes, v listopadu je přivezl (bedýnky) a v prosinci vyšlo několik hodnocení.
První díl samožerského ohlížení za uplynulým rokem, tentokrát za dvanácti víny. Už jsem napsal, že samotný rok 2017 mě nebavil, ale na vína si stěžovat nemůžu. Ve Skleničkových bedýnkách kralovala Itálie a novinky. Jasně se ukázalo, že s opakováním jednotlivých témat klesá zájem. Týká se to hlavně Burgundska a Beaujolais, které na začátku roku 2018 přeskočím (pro jednotlivé faboušky B+B dodám soukromě, na vyžádání). Je zřejmé, že cokoli nového je pro účastníky zajímavější než opakování sebelepšího a vyzkoušeného :-) Číst dál
Když se mi v minulosti stýskalo po letním Toskánsku, plnil jsem blog fotkama a vzpomínkama na návštěvy toskánských vinařství. Letos můžeme společně zahánět touhu po slunci italskými víny, a jestli se ke mně přidáte do Skleničkových bedýnek, začneme v lednu s Chianti Rùfina ze starobylého vinařství Travignoli. Stojí to za to! Číst dál
Rok se sešel s rokem a už za tři týdny přijede na moje pozvání do Prahy Stefan Erbes, majitel moselského vinařství Weingut Karl Erbes. Je to popáté v řadě, letos už počtvrté převezme diplom BEST WINERY***** na Galadegustaci soutěže Prague Wine Trophy 25. ledna v hotelu Jalta. Už třikrát za sebou jsem pořádal degustační večeři s vinařem v dejvickém Argumentu, letos jsem se rozhodl pro změnu.
Namísto čtyřchodové večeře uděláme klasickou degustaci s výkladem o jednotlivých vínech. Večer proběhne v soukromém klubu na Praze 4, kde jsem v posledním roce vedl několik degustací vín z Komunitních bedýnek. Stefan Erbes představí celý aktuální sortiment vín ročníku 2016. Namísto obvyklé večeře se bude podávat sushi. A protože moselské ryzlinky, vezmeme nejlepší sushi v Praze od japonského mistra Yuki Omaki. Kdo máte alergii na syrové ryby a japonskou zeleninu, určitě se nehlaste!
Adresa je Družná ulice, Praha 4 (podrobnosti dodám přihlášeným). Začínáme ve středu 24. ledna v 18:30 hodin a budu vybírat příspěvek na sushi a víno ve výši 1.500 Kč. Přihlásit se můžete tady.
Na tradiční bilanční články typu Jaký byl rok 2017 se moc netěším, raději začnu nový rok ohlédnutím za několika lahvemi, degustovanými během vánočních svátků. Velkou část volna jsem strávil u televize. Vytáhl jsem ze sklepa už možná dvacet let staré záznamy seriálu MASH na DVD a sjížděl je tak, až jsem si vybudoval závislost. Po prvních sedmdesáti dílech jsem zapomněl, kde je krabice s DVD a tak moje šňůra prozatím skončila. Posílám nebeské poděkování kamarádovi, který mi před mnoha lety celý seriál nahrál :-)
Už se to blíží! Stromeček mi stojí u stolu a večer si k vínu zapaluju svíčky, kvůli té vůni Vánoc. Dělám si bene a otvírám lahve, které bych v běžném provozu neotevřel. Těším se na léto a na slunce. Vymejšlím, co bych chtěl dělat v novém roce. K tomu jedno video…
První písemné záznamy potvrzující vinice, které patřily k Villa Travignoli, pocházejí z 28. listopadu 1100. Ale třeba etruský obelisk, nalezený taky v Travignoli, zobrazuje podávání vína a pochází z doby asi 500 let před naším letopočtem. Až v roce 1800 se několik budov Travignoli stává majetkem rodiny Busi sňatkem hraběte Busi se Sofií Cuccoli Fiaschi. Clemente Busi dostal v roce 1927 na mezinárodní výstavě v Římě zlatou medaili za vynikající kvalitu svého Chianti. A v roce 1960 přeměnil Giampiero Busi hospodářství z nájemního systému na vlastní rodinný podnik. Do té doby se o půdu starali jednotliví nájemci a s majitelem se dělili o výsledky, téměř 50:50. O tradici a historii by se dalo v souvislosti s vínem povídat…
Na říjnové degustaci na stojáka v Hiltonu jsem si zapsal jen poznámku DOKONALÉ. Převládlo nadšení a na nějaké analytické podrobnosti už nezbývalo sil. Několik krabic vína si rozebrali účastníci Terroirových bedýnek, mimochodem katalánské vinařství Celler de Capçanes balí tohle víno do luxusních dřevěných bedýnek. Cenou tomu úplně neodpovídá (prodával jsem ho za 700 Kč, to ještě není dost na dřevěnou bednu s vypalovaným názvem vína) ale projevem ano. Jestli není dokonalé, tak aspoň elegantní a luxusní je. Číst dál
Během minulého týdne jsem vypil pět lahví nefiltrovaných vín nalahvovaných i s kvasničnámi kaly. Myslel jsem, že mi náklonnost k naturální autentické Vernaccii di San Gimignano vydrží déle, ale v úterý jsem si s úlevou uvědomil, že existují i vína filtrovaná, čistá, bez jablečně oxidativních tónů… a čekají jen na to, až je vypiju! Doufám, že všichni účastníci aktuálních Komunitních bedýnek, odměnění lahví kalné Vernaccie 2017, neváhali a své lahve už vypili, protože tohle (alternativní či trochu zvrhlé) potěšení by se nemělo odkládat. Popravdě čím dřív, tím líp – podle mých vzpomínek byla první lahev vypitá v toskánském Poggibonsi absolutně skvělá. Vsadím se, že kdybych nechal jednu lahev do příštích Vánoc, dostal bych oxidativní šampíčko z Vernaccie. Takže neváhejte, nic byste tím nezískali. (Na fotce pan Sklenička vlevo a Stefano Grandi vpravo.) Číst dál
Od roku 2003 se cestou do Toskánska pravidelně zastavuju v malém krámku s bio-víny (a marmeládami, medy, džusy, mýdly a olivovými oleji…), který vede pan Baldiserotto u silnice mezi Volterrou a Colle Val d’Elsa. Přestože na bio-deklarace pohlížím se zvýšenou opatrností, už jsem tam našel několik zajímavých vín. Některá z nich se po dalším zkoumání a návštěvě vinařství objevila v Komunitních bedýnkách. Simone Santini v roce 2012 (dnes jeho vína najdete ve Wine and Food Market), Podere Canneta letos. A je možné, že další v řadě by mohla být Fattoria Majnoni Guicciardini. Číst dál
