Když se mi v minulosti stýskalo po letním Toskánsku, plnil jsem blog fotkama a vzpomínkama na návštěvy toskánských vinařství. Letos můžeme společně zahánět touhu po slunci italskými víny, a jestli se ke mně přidáte do Skleničkových bedýnek, začneme v lednu s Chianti Rùfina ze starobylého vinařství Travignoli. Stojí to za to! Číst dál
Na tradiční bilanční články typu Jaký byl rok 2017 se moc netěším, raději začnu nový rok ohlédnutím za několika lahvemi, degustovanými během vánočních svátků. Velkou část volna jsem strávil u televize. Vytáhl jsem ze sklepa už možná dvacet let staré záznamy seriálu MASH na DVD a sjížděl je tak, až jsem si vybudoval závislost. Po prvních sedmdesáti dílech jsem zapomněl, kde je krabice s DVD a tak moje šňůra prozatím skončila. Posílám nebeské poděkování kamarádovi, který mi před mnoha lety celý seriál nahrál :-)
První písemné záznamy potvrzující vinice, které patřily k Villa Travignoli, pocházejí z 28. listopadu 1100. Ale třeba etruský obelisk, nalezený taky v Travignoli, zobrazuje podávání vína a pochází z doby asi 500 let před naším letopočtem. Až v roce 1800 se několik budov Travignoli stává majetkem rodiny Busi sňatkem hraběte Busi se Sofií Cuccoli Fiaschi. Clemente Busi dostal v roce 1927 na mezinárodní výstavě v Římě zlatou medaili za vynikající kvalitu svého Chianti. A v roce 1960 přeměnil Giampiero Busi hospodářství z nájemního systému na vlastní rodinný podnik. Do té doby se o půdu starali jednotliví nájemci a s majitelem se dělili o výsledky, téměř 50:50. O tradici a historii by se dalo v souvislosti s vínem povídat…