Až ve čtvrtek jsem se dostal k tichým vínům ze zásilky marsalského vinařství Arini. Děkuju za pomoc svátečním návštěvám, že mě v tom nenechaly samotného. Dnes jen stručné poznámky ke dvěma bílým vínům z autochtonních sicilských odrůd, třetí (červené) odbydu jen doporučením k odkladu. 

Ve skutečnosti jsem do bedýnek zařadil tichá vína jen pro ilustraci toho, co jsem na blogu několikrát zmiňoval. Představa rozpálené Sicílie vám snadno vnukne myšlenku na přezrálé hrozny a těžká červená vína s jižním charakterem. Je to omyl, většina sicilské produkce jsou vína bílá, lehká a z našeho pohledu nejsrozumitelněji charakterizovatelná jako kabinetní. Při loňské návštěvě Sicílie jsme od místního vinařského sdružení dostali podrobnou knížku s vinařskými statistikami okresu Trapani, průměrná cukernatost hroznů sklizených v roce 2014 byla 17 stupňů. Z toho se dá odvodit úvaha o tom, že se sklízí poměrně brzo nejspíš proto, aby hrozny v sicilském počasí neztratily kyselinu. Ale to je možná příliš jednoduché vysvětlení (a bez podrobnějšího přečtení brožury bych se do takových úvah neměl pouštět).

Grecanico 2015 Terre Siciliane IGT, Cantine Arini
Jednoduchá ambaláž, plastový uzávěr. Ve skleničce hodně světlá barva, lehká vůně s nezrale ovocnými tóny, kořením a travnatými aromaty horské louky. V chuti slabá kyselina (to není kritika, jen komentář milovníka ryzlinku), zakulacené maličkým zbytkem cukru a dokonale se opakují ovocné, kořenité i travnaté tóny z vůně. Lehké, jednoduché víno k jídlu s jasným charakterem a 12 procenty alkoholu, ale oříšek pro středoevropana. Při hodnocení na soutěži bych ho snadno shodil na 80 bodů, ale při druhé skleničce mě začalo bavit a snadno bych u něj vydržel celý večer.

Grillo 2015 Terre Siciliane IGT, Cantine Arini
U Grilla už vinařství přitlačilo na ambaláži: etiketa i uzávěr jsou stále hodně jednoduché, ale tlustostěnná ramenatá lahev ukazuje na ambicioznější víno. Přinejmenším vzhledem to splňuje, barva je úlnější žlutá s teplým kovovým odstínem. Vůně je exotická, plná neznámého ovoce i známého jižního koření, zralejší než u Grecanica. V chuti se zase vzorně opakují tóny z vůně, zralejší exotické ovoce, lehká kyselina, koření. Zralejšímu (a suchému) projevu odpovídá i 13% alkoholu. Vinařství doporučuje Grillo k rybám, pro mě je víno trochu exotika a vlastně jsem se snáz spřátelil s lehčím Grecanikem.

Nero d’Avola 2014 Terre Siciliane IGT, Cantine Arini
Ambaláž shodná s Grillem, ve skleničce pěkná temně rudá barva s fialovým odstínem. Typická vůně s čerstvým ovocem a kůží, v chuti čerstvé ovoce, pěkná kyselina a silný vliv barikového sudu. Myslím, že tady platí úvodní poznámky o lehkých vínech, ale ke spojení lehkého vína a barikového sudu mám jediné doporučení: ještě aspoň rok počkat s otevřením. Ovoce v chuti je výborné, ale zatím je sud příliš výrazný a konzument si ovoce užije za rok nebo za dva. Nero je pro Sicílii typická odrůda a tohle víno je dobrý příklad, ale asi jsem měl vybrat verzi bez barikového sudu.