Carmignano Riserva Elzana 2020, Fattoria Ambra  
Dnes povinné popisy dvou vín z aktuální bedýnky. Popisy jsou tady a teď, snad se to s odstupem roků neukáže jako omyl. Musím si postěžovat na záludnost směsných vín. Elzana má 90% Sangiovese a jen 10% Cabernetu Sauvignon, ale s ohřátím a provzdušněním mate. Hned po otevření jsem si spokojeně říkal, skoro typické Sangiovese, výborně! Po hodině na zahradě převládá paprika, pepř a kořenitý projev kabernetu. Říká se, že kabernet se ve směsi vždycky prosadí, a tady bych nechtěl hádat složení naslepo. Ve skleničce je hnědorudá barva až do zrzava, na nose podle ohřátí červené ovoce, piniový les a pryskyřice, mořský vítr s jódem, středomořské koření. V chuti je to svěží s dobrou kyselinou, energické a zároveň koncentrované, takže nástup chuti překvapí skoro-až-nasládlým projevem. Hádám, že za to může vyšší koncentrace a alkohol (14,5%). Červené ovoce, taniny jsou hladké ale trochu vysušují a svírají pusu, minerální projev Sangiovese a příležitostně podle ohřátí i kabernetové koření. Hodně svěží, energické. Většinou tady doporučuju mladá vína, ale Elzaně bych dal dva tři roky času, aby se taniny víc ohladily. Dá se pít už teď, ale za tři až pět let bude lepší.

Carmignano Riserva Montalbiolo 2020, Fattoria Ambra
Degustační popisy jsou marnost, degustace je všechno! Než jsem dopsal popis Elzany, změnila se k nepoznání. Kdybych si nepsal poznámky, asi bych to svedl na omámení alkoholem: za dvě hodiny na vzduchu se ohladila o dva – tři roky a získala ušlechtilý elegantní projev, byť s vyšším alkoholem, opulentní a teple kořenitý. Montalbiolo má podobné složení, podstatně jiný projev a úplně jinak se vyvíjí v čase. Ve skleničce je hodně tmavá rudá barva, na nose jsou málo až středně intenzivní piniová aromata a červené ovoce, v zásadě to odpovídá Sangiovese. V chuti je hodně koncentrované, spolu s vyšším alkoholem to působí až dosladka. Červené ovoce, hrubší textura na jazyku a výrazný minerální tón. Na mě to působí jako víc sudu a taniny laděné do trpčích tónů, v čase se pomaleji mění a hlavně pocit z textury na jazyku zůstává bez proměn. Když po sobě čtu květnové poznámky, mám dojem, že jsem skrytě favorizoval Montalbiolo, ale napsal jsem, že tehdy v květnu byla lepší Elzana. Pořád to platí, Elzanu bych musel bodovat výš (Elzana 94, Montalbiolo 93 / 100). Obě vína jsou postavená tak, aby obstála i za dvacet roků, a kdybych měl věštit z křišťálové koule, tak prvních pět let bude lepší Elzana. Potom se uvidí.