2014 Riesling, Willi Haag
Jakostka (Qualitätswein) od klasického moselského výrobce z Braunebergu, 9% alkoholu. Ve skleničce světlá citronově žlutá barva a malé bublinky na stěnách. Příjemně nasládlá vůně s lípou, v chuti vyrovnané s krotkou kyselinou a nazrále ovocným projevem, odpovídajícím ročníku 2014. Lehké, s malým zbytkovým cukrem a malým, ale znatelným podílem botrytických hroznů. Žluté ovoce, pěkná plnost, maličký dotek hořčinky v závěru. Jednoduché, pěkné a s cenou 6,90 EUR v bernkastelské vinotéce dobrá koupě.  

2014 Graacher Himmelreich Riesling Kabinett trocken, Weingut Kerpen
Je hodnocení vína záležitostí smyslů nebo je to estetický problém, k jehož řešení je nutné znát kulturní a jiné souvislosti? Vzhledem k dlouhé historii vína a jeho zakotvení v kultuře hlasuju pro b), hodnocení vína je estetická záležitost. Jako ilustrace suchý moselský kabinet z wehlenského vinařství Kerpen. Na etiketě označený jako Zero čili bez zbytkového cukru, ve skutečnosti s 6,8 gramu cukru a kyselinou 8,5 gramu na litr. 10,5% alkoholu a 9 EUR v bernkastelské vinotéce. Suché kabinety jsou v Německu spíš vyjímka, klasický kabinet bývá sladký.

Světlá citronově žlutá barva s drobným perlením. Intenzivní vůně s vyzrálým ovocem, po zamíchání svěží s lehkou mineralitou. V chuti suché, ovocné s tóny nezralého ovoce (jablka a žluté ovoce) a lehce minerálním závěrem. Slušně dlouhé, ale díky vyšší kyselině vhodnější k jídlu než na popíjení an sich. Zajímavé, ale už jsem se natolik přizpůsobil německým (sladkým) kabinetům, že mi chybí nejen zbytkový cukr, ale hlavně celkově zralejší ovocný projev.