Po roce znova panoráma Montepulciana: dole je chrám San Biagio, na kopci Montepulciano a úplně nahoře Fortezza, pevnost. Tam sídlí vinotéka Consorzia Vino Nobile a v únoru (což je podle počasí a českých měřítek jaro) se tam koná představení nového ročníku vín denominace Vino Nobile di Montepulciano.
Abych naplnil motto Skleničkova blogu, což je Pro zábavu i poučení, přidám několik nudných faktů. Vino Nobile di Montepulciano je (v ročníku 2021) asi 7 milionů lahví, plus dalších 2,5 milionu lahví Rosso di Montepulciano. Členy konsorcia je 75 vinařství, 57 z nich bylo na letošní Anteprimě. Jsme v Toskánsku, takže hlavní odrůdou je Sangiovese, ale je povolené přimíchat až 30% dalších odrůd. Jsou omezené výnosy (na 80 metráků, což při tradiční toskánské hustotě výsadby není přísné) a jsou předepsané doby vyzrávání vína ve sklepě před prodejem plus některé analytické hodnoty. Podstatnější je asi rozdělení do pěti kategorií: Rosso di Montepulciano – Vino Nobile di Montepulciano – Vino Nobile Riserva – Vino Nobile Pieve (nová, teprve druhým rokem) a Vin Santo di Montepulciano (slaďák z bílých odrůd, tradičně ale nepovinně oxidativní). Historickými daty vás tentokrát nebudu otravovat, ale zmiňuje jej Voltaire v Candidovi (1759) a Titus Livius v Dějinách od založení Města (Říma) před počátkem letopočtu.
Začnu tím nejpodstatnějším, na fotce je Julio Straccia a celý letošní sortiment vín vinařství Tenuta di Gracciano della Seta. Je to už deset let, co je do Čech dovážím, takže už trochu dokážu rozlišovat mezi ročníky. Těšil jsem se, že po dvou zralejších a plnějších ročnících by mohl přijít jeden tenčí, lehčí, a je to tady! Vino Nobile 2023 je ovocné, lehké, středně plné, voňavé do lesních plodů a má (jen) 13,5% alkoholu. Ochutnal jsem i Rosé 2025, ale poznámky si nechám až na případné vyhlášení nové bedýnky.
Napřed dám dva nové objevy. Il Molinaccio di Montepulciano mi doporučil Julio. Mladé vinařství (2012), pouhé čtyři hektary vinic, bez doporučení bych je určitě minul. Mladé dámě na fotce jsem chválil, že vína jsou hravá, lehká, veselá, pitelná, přitom dokonale harmonická, a bez přehnané koncentrace. Smála se, že tatínek to tak má rád a dělá si vína podle sebe. Pokud jde o obchod, tak je to malý podnik, ale pokud jde o vína, tak na přehlídce stylem a lehkostí nápadně vyčnívala.
Tenuta Poggio alla Sala je (pro mě) další nové jméno a když po sobě čtu stručné poznámky, tak pochybuju, jestli jsem se nenechal omámit. Ne snad alkoholem, vzorky jsem si nechával nalít malé a statečně jsem vyplivoval, ale moje poznámky jsou samá chvála.
Rosso 24 je hladké a skoro dokonalé, VN 23 je dokonalé (pevné, strukturované, s ostrým alkoholem a krásnou barvou)… a tak pořád dál, až Collezione 1869 aneb čistý Cabernet Sauvignon 2019 je perfektní :-) Bylo to úplně jiné okouzlení než Mulinaccio, tam to bylo stylem a lehkostí. Poggio alla Sala bylo klasické Vino Nobile včetně zralejšího švestkového projevu, ale nějak mi to ten den extrémně sedlo. Musím si koupit pár lahví a přechutnat v klidu doma, ověřit si, jestli jsem neudělal chybu.
Avignonesi se prý vrátili na Anteprimu po několika letech. Kamarád mi v pondělí napsal, že Montepulciano bylo v jakési anketě zrovna zvolené nejpřátelštějším městem světa. Tak jsem mu poslal tuhle fotku s tím, že to můžu potvrdit. Jsou přátelští a každý mi hned nalévá pohárek.
Tenuta Valdipiatta. Před rokem to byla moje první zastávka na Anteprimě (tady). Měli stolek blízko vstupu a sympatické etikety. Šel jsem se zavínit a hodně se mi to líbilo. Šel jsem si to napodruhé ověřit a jo, bylo to tam, včetně pěkného bílého Nibbiana. Paní mi ukazuje fotku z dronu s velmi názornými hranicemi jednotlivých vinic a vysvětluje, které víno je ze samostatné vinice, které je směs vinic a kde je svah a kde rovina. V pozadí toskánská Sněžka, Monte Amiata.
Bindella – Tenuta Vallocaia. Před rokem jsem se s nimi setkal dvakrát, ještě na velké degustaci ve Viareggiu. Výborná vína včetně dvou bílých. Ve Viareggiu jsem dostal kulturně-historické vysvětlení, že nejlepší italská bílá vína jsou na Via Francigena, protože jimi hasili žízeň křižáci. Abych neodbíhal od tématu, Grechetto i Sauvignon 24 letos dobré, Nobile 22 i Quadri výborné.
Bylo toho mnohem víc: Innocenti, Boscarelli, Poliziano a spousta dalších. U některých jsem nenašel dobrou fotku, u některých jsem se nepotkal s víny. Abych napsal seriózní přehled, potřeboval bych ochutnávat pět dní, ale měl jsem jen jeden. Doporučuju cestu všem vážným zájemcům, vstupné je mírné a stojí to za to. Některé vlastní poznámky mi přijdou až podezřele obdivné, ale zrovna tak jsem mohl nepochopit některá jiná vína a určitě jsem minul spoustu dalších, protože nebylo v mých silách přechutnat nabídku skoro šedesáti vinařství. O některých jsem se ani nezmínil, protože jsem při podrobnější degustaci pochopil, proč se mi nelíbily některé konkrétní lahve náhodně ulovené v sámošce, ale to všechno je velmi individuální a nejlíp to pochopíte, když vyjedete z Čech do Montepulciana a vyzkoušíte sami, to může mít každý nastavené jinak.
S odkazem na úvodní fotku s chrámem San Biagio ještě večerní fotka z balkonu hotelového pokoje po návratu z Anteprimy. Cesta do Toskánska se vyplatí.