Dnes report z pátého dne dovolené, který zveřejním, až si zase ukradnu kousek francouzského internetu :) Ráno jsme začali jako každý jiný den, osm bazénů a pak snídaně v artisánní (=řemeslné nebo umělecké) boulangerii čili pekárně. Dcera s malinovým košíčkem. Potom jsem zavolal do Morgonu Benoitovi Desvignes a domluvil jsem si schůzku na jedenáctou.  

O vinařství jsem už psal tady a tady, přivezl jsem od nich jedno víno do únorových Komunitních Bedýnek a tři krabice morgonského Grand Cru Javerniéres pro sebe, o které mě rychle připravili kamarádi a účastníci Komunitních Bedýnek. Už mám auto nacpané víny od Bertheneta (Montagny) a Boutheneta (Maranges), ale Javernieres jsem chtěl přivézt aspoň krabici pro sebe. Benoit nás pozval do sklepa, a že prej od čtyř ráno lahvovali nový ročník La Voute Saint-Vincent 2014 a Cote-du-Py 2014.

I bez rezervy na to, že víno bylo rozbité lahvováním, se mi zdálo, že čtrnáctka bude ještě rychleji pitelnější než třináctka a že má šanci se stát populární. Cote du Py 2013 jsem do únorových bedýnek nevzal, protože mělo hodně svíravé taniny, čtrnáctka byla už kulatá, příjemně plná a pitelná (asi jako Javernieres 2013 v únoru). Jestli (v loňském ročníku) ostnaté, taninové Cote du Py 2014 je dnes příjemné, tak jsem moc zvědavej na Javernieres 2014…  La Voute Saint-Vincent 2014  je jednodušší než Cote du Py, ale díky dobré kyselině dobře pitelné a vyrovnané víno. Bohužel jsem měl plné auto, už nemůžu nakupovat. Ochutnali jsme ještě Javernieres, využil jsem příležitosti a požádal Benoita o pár lahví oficiálně vyprodaného Javernieres 2012. Měl jsem štěstí a vezu si krabici dvanáctky a třináctky. Navíc jsem dostal od cesty jako dárek Javerniéres 2010.

U oběda v hospůdce ve Fleurie mi udělal radost syn, objednal si kohoutka na víně. Přidal jsem se s další burgundskou klasikou, boeuf bourgignone. Co jiného jsem mohl udělat, než že jsem si navečer hned otevřel dárek od Benoita.

Javernieres 2010 AOC Morgon, Louis Claude Desvignes

Už jsem to napsal nejmíň dvakrát, tak do třetice ocituju výrok amerického obchodníka Jula Dresnera, že kdyby v Beaujolais měli stejnou klasifikaci vinic jako v Cote d’Or, tak by morgonské Cote du Py muselo být Premier Cru a Javernieres rovnou Grand Cru. Javernieres je malá parcela na Cote du Py, kde mají Desvignes asi sedmdesátileté keře Gamay, které dávají krásně kulaté, příjemné víno. Žádné bariky, Desvignes vůbec nepoužívají žádné sudy, všechna vína kvasí a školí se v betonových tancích. Je to klasické Beaujolais se vším všudy, odrůda Gamay a karbonická macerace. Radši upozorním znova, že to nemá lautr nic společného s fenoménem Beaujolais Nouveau a rychlenými listopadovými rychlokvaškami. Sám jsem byl na červnové skleničkovské degustaci překvapený, že i moji čtenáři často spojují šmahem Cru Beaujolais a Beujolais Nouveau. Nejsou to dvě strany jedné mince, ale naopak základní protiklady, asi jako Svatomartinská vína a Pinoty od Stapleton-Springer.

Temná karmínově rudá barva, neprůhledná a očividně bez filtrace. Fialková a kořenitá vůně, která obsahuje i zemitost, až v pozadí potlačené červené ovoce. Víno potřebuje otevřený prostor :o) protože vůni vnímám úplně jinak v obýváku našeho prázdninového maconského domečku a jinak na terase s výhledem na velkou zahradu… po provzdušnění se přidává parfémový tón koženky. V chuti lehké, středně plné, s výbornou kyselinou (ročník 2010 se tak projevuje snad všude!), temně hluboké a přitom příjemně hladce pitelné. Komplexní, ovocný projev je spíš upozaděný lehkým kořením a mineralitou, vyrovnané a harmonické. Docela dlouhé a stále s jemnými taniny v dochuti, takže mu můžu prorokovat dalších pět roků. Bez bílého ubrusu a vychlazené místnosti by se nemělo bodovat, ale i v horkém burgundském večeru bych dal 90+ bodů a v klimatizované místnosti s bílým ubrusem i víc. Byl to královský dar, ale i bez něj bych vína od Desvignes rád propagoval a prodával.

Gamay z Morgonu jsem tentokrát nepřivezl, ale za to plný kufr Crémantů do nové Komunitní bedýnky. Naslouchejte šumění sektu!