Rodina Desvignes má v Morgonu 13 hektarů vinic a provozuje vinařství už v osmé generaci. Někdy je těžké se v rodinných poměrech vyznat, návštěvu jsem si domlouval anglicky s Lous-Benoitem Desvignes, ale místo něj přišla jeho sestra, Claude-Emmanuelle. S nápadnou energií a vervou, s optimistickým zaujetím pro všechno, co dělá. Až při degustaci mi došlo, že za sebe šéf neposlal náhradu: podniku šéfují oba společně.

Vinice leží uprostřed nejslavnější morgonské trati Côte du Py (obrázek nahoře je jen ilustrativní), bohaté na kysličníky kovů. Jules Dressner o tom říká, že kdyby existovala klasifikace morgonských vinic, Côte-du-Py by byla Premier Cru a Javernières Grand Cru. Přes velmi tradiční způsob vinifikace doporučuje ročenka Revue du Vin de France jejich vína k delší archivaci.

Celé vinařství sídlí v jednom bloku v ulici Voûte, včetně obytného domu. Hrozny sklízejí poměrně pozdě, aby dosáhli optimální zralosti (o místním zvyku minulých desetiletí sklízet Gamay brzo a chaptalizovat čili doslazovat jsem nepsal, protože mám za to, že se už vytrácí). Pokud jde o vinifikaci, jsou tradicionalisté v tom smyslu, jak jsem to popisoval úvodním článku o Beaujolais: všechna vína kvasí a vyzrávají v betonových tancích, žádné sudy (ani velké), žádná batonáž ani přečerpávání vína nad matolinový koláč. Jedinou úlitbou moderním technologiím je prodlužování kvašení pomocí chlazení nádob. Pojďme k poznámkám z degustace ve starém sklepě pod obytným domem.

La Voûte Saint Vincent 2013, Morgon AOC. 13% alkoholu. Hrozny pochází z pětihektarové vinice Douby s pětačtyřicetiletými výsadbami na žulovo-písčitých půdách, výnos asi 30 hl na hektar. Organické hospodaření od roku 2005, ale bez certifikace. Ruční sběr, polovina hroznů odstopkovaná a druhá polovina vcelku. Dva týdny kvašení a devět měsíců školení v betonové nádobě. Důrazná herbální a ovocná vůně, v chuti ovocné se stopou taninů, takže asi vydrží i pár let ve sklepě. Precizně definované, strukturované, na základní víno až překvapivě dokonalé. Bylo časně odpoledne a před obědem jsem degustoval s Erikem Janinem: dèjá vu! Tohle že je základní víno podniku? Kde jsem se to ocitl?

Côte du Py 2013, Morgon AOC. 13% alkoholu. Dvouhektarová parcela na nejznámější vinici apelace Morgon má průměrné stáří keřů 70 let, organické zemědělství od roku 2005. Kamenité podloží s žulou a břidlicí, kvasí celé hrozny, devět měsíců ležení v betonovém tanku. Rudočerná barva s karmínovým odstínem, ještě důraznější vůně než v předchozím případě. V chuti víc taninů a výrazná mineralita, větší koncentrace. Ani bych víno nepopisoval jako ovocné, je prostě komplexní, jen taniny v závěru ještě působí příliš silně.

Javerniéres 2013, Morgon AOC. 13% alkoholu. Javerniéres je parcela na jižní straně Côte du Py s vyšším podílem jílu a kysličníků železa. Tři hektary pětašedesátiletých keřů a zase organické zemědělství. Část hroznů (30%) kvasí odstopkovaných, podle popisu na webu jde o víno s vyšším obsahem taninů, ale podle mých poznámek je naopak pitelnější a přístupnější než předchozí cuvée. Kouřovitý nos, harmonická ovocná chuť (červené ovoce), lehké, pitelné, strukturované. Květiny, ovoce, prachové taniny, lahoda.

Javerniéres 2012, Morgon AOC. Claude-Emmanuelle mi otevřela pro porovnání o rok starší lahev, která už není v prodeji. Naleželý ovocný nos, v chuti jemné a bohatě ovocné, hladké a dokonale pitelné. Ptal jsem se, jestli by ho radila ještě archivovat, ale říkala že ne, že teď je to v ideální formě k pití. Za mě je to plus, netěší mě kupovat vína s tím, že se o ně mám dalších deset let starat.

Javerniéres Les Impénitents 2013, Morgon AOC. 13% alkoholu. Sedmdesátiarová parcela na vinici Javerniéres, takže jdeme v selekci hroznů pro vinifikaci do stále větších podrobností. Stoleté keře (to není překlep, výsadba je z roku 1914), jíly a železité kysličníky. Při pročítání technických listů vidím, že sklízeli postupně během jednoho týdne na začátku října, Impénitents nakonec. Dva týdny kvašení a 14 měsíců v betonovém tanku, a jak už jsem konstatoval na začátku, stále žádné sudy. Vůně minerální a prašná jako právě puklý kámen, pod tím zralé ovoce. V chuti ovoce, mineralita a hedvábná jemnost. Ohromné!

Ponurá atmosféra a studené únorové počasí na beaujolaiských vinicích, ale veselo ve sklepích :o) Boom Beaujolais Nouveau na konci starého století způsobil stagnaci příjmů regionu, malí vinaři na to reagují soustředěním na terroirová vína, separátní vinifikací hroznů z významných vinic a úporným zaměřením na kvalitu. Řada tří vín přesvědčivě ukazuje, co dokáže separátní vinifikace spolu s dokonalou znalostí terroir. Vína mají jasně definované charaktery, společnou jemnost a vyváženost, a úsilí o nejvyšší kvalitu je z nich zřejmé. Jestli se vám zdá můj popis příliš nadšený, přečtěte si, co o vínech píše Jasper Morris, Master of Wine nebo Louis Dressner – už jejich jména jsou dostatečnou referencí :o)  Zvědavci, kteří se chtějí přesvědčit sami, se budou moci už tento týden přihlásit do beaujolaiských Komunitních bedýnek – hned jak napíšu úvodní článek.