Dnes jen stručný průlet fotkama z pražské degustace toskánského vinařství Palagetto. Vína prezentoval (ve skutečnosti ve chvíli, kdy to píšu, ještě stále prezentuje druhé směně návštěvníků degustace Foltýn Wine v restaurantu Nuance) Luka Pattaro, exportní manager vinařství. Číst dál
V úvodním textu k pátým Komunitním bedýnkám v září 2010 jsem sliboval přivézt šest toskánských vín za ceny platné ve vinařství. Postupem času jsem nabídku vín rozšiřoval, ale vždycky jsem se snažil držet ceny nízko. Když jsem jeden rok vynechal cestu do vinařství a nechal si vína přivézt spedicí, zjistil jsem další rok, že jsem je nabízel za nižší cenu, než kolik stála ve vinařství. Vinařství zvýšilo maloobchodní ceny, ale já jsem to nezjistil :-) Číst dál
Ve čtvrtek byl Světový den Chardonnay. Mimochodem Chardonnay je taky název obce v Burgundsku. Protože se snadno plete, kde přesně Chardonnay leží, podíval jsem se do mapy. Naslepo bych to umístil do Beaujolais, ale chyba, je to pár kilometrů severně od Mâconu, jen kousek nad obcí jménem Champagne. Ve středu jsem objednal týdenní ubytování v Berzé la Ville u Mâconu, podle Michelinu to budu mít do Chardonnay 28 kilometrů. Na to se fakt těším (spodní fotka), byl jsem tam s dětma už před dvěma roky. Červenec, těším!
Vermentino Bolgheri 2016 DOC, Tenuta Guado al Tasso, Antinori
K poněkud zmateně napsanému názvu vína dodám nápovědu: je to odrůda Vermentino ročník 2016, italsky čisté (to je s možnými a pravděpodobnými 15% příměsi jiné odrůdy, v tomto případě Sauvignon Blanc). Bolgheri v názvu vína je vysázené jaksi odtažitě jinou barvou (zlatou!) jako dodatek, ale jen tak zpaměti mám dojem, že název denominace je Vermentino Bolgheri. Vermentino „patří“ především na Sardinii, ale rozšířilo se po západním pobřeží Itálie. Moc mu fandím, toskánská a lombardská Vermentina mě baví a zajímají. Číst dál
Subjektivně je velký rozdíl psát poprvé o neznámém víně a psát poněkolikáté o víně z vinařství, které jsem třikrát navštívil. Když jsem byl ve vinařství, mluvil s vinařem a degustoval víno s ním, obědval v místní restauraci, navštívil několik okolních vinařství a můžu srovnávat… to se to píše :-) Po letech zkušeností snad můžu napsat bez stresu degustační poznámky o jednom Sangiovese z Montepulciana. Číst dál
Víno s biocertifikátem, které si už několik let pravidelně kupuju v bio-krámku v Castel San Gimignano. Trochu za to asi může graficky utěšená etiketa, trochu tradiční toskánské vinařské jméno Guicciardini. Vinařství dnes patří Pietro Majnonimu a jeho synům, kteří hospodaří na 200 hektarech ve Vico d’Elsa. Je to napůl cesty mezi Florencií a San Gimignanem, usedlost a pozemky patří rodině od roku 1870. Asi 28 hektarů jejich půdy tvoří vinice. Číst dál
Ve středu večer první plnohodnotné grilování na zahradě, na mobilu jsem přitom dychtivě sledoval, jak přibývají přihlášky o toskánskou Vernaccii di San Gimignano :) Píšu plnohodnotné grilování, protože s loňskými přebytky uhlí provozuju gril už od února, ale ve středu poprvé mi přitom nebyla zima. Na blogu přeskočím jídlo a dám jen poznámky o dvou vínech.
Tak jako jazyk stále naráží na vylomený zub, tak se vracím k Vernaccii. Bráním se opakování, ale když píšu o Vernaccii po desáté, už se opakování nedá vyhnout. Není to velká odrůda a zas tak moc se toho o ní nedá napsat. Namátkou jsem o ní psal tady a tady, první písemná zmínka o odrůdě je z roku 1276 (čtyřicet let před narozením Otce Vlasti, který údajně přivezl první révu do Čech), pěstuje ji asi sedmdesát vinařství v okolí toskánského městečka San Gimignano. Jeho siluetu tvoří vysoké středověké věže, pro které se městu říká toskánský Manhattan. A musím připomenout nalebné úzké uličky, náměstí a úžasné zmrzlinářství na náměstí. Číst dál
Při pátku jen odpočinkově: přidám pár fotek z cesty do Toskánska (a Umbrie). Ta první ukazuje, o kolik jsou jarní barvy toskánské krajiny jemnější a klidnější, míň kontrastní než v létě. Číst dál
Ráno jsem si přispal a potom jsem dlouho marně hledal v Cecině připojení k internetu. Nakonec se nademnou slitovala prodavačka v místní zmrzlinárně. Dnešek bude odpočinkový, nechtěl jsem rovnou jet 1200 kilometrů domů a udělal si den volna. Na oběd jsem si zajel do Ponteginori. Číst dál
Večer druhého dne jsem nečekaně utahaný, ale hodně spokojený. Natočil jsem asi 450 kilometrů, což po točitých toskánských a umbrijských silnicích není málo, ale mám super dobrý dojem i z druhé návštěvy, od které jsem si nic nesliboval. Leč popořadě. Číst dál
První den v Toskánsku. Ráno jsem se rychle vykopal z 2+kk s výhledem na moře a vyrazil do vnitrozemí. Do San Gimi je to 75 kilometrů, cestou jsem se stavil na snídani v Ponteginori. Těsně před odjezdem mi doktor zakázal kafe (mimo jiné), ale typické snídani italských pracujících nejde odolat: capuccino a croissant senza niente. Večer mě patron v mazzantském lahůdkářství zdravil vřelým a hlasitým Ciao!, ale ráno v baru měla službu servírka, kterou sice znám už 14 roků, ale Ciao mě stále nezdraví. Na chodníku jsem si vzpomněl na pekařství, které je za rohem, tak jsem tam zašel pro čerstvé měkké cantuccini. Pekařství změnilo majitele a rozšířilo nabídku o malé, ručně dělané dortíky. Hned jsem se ujistil, že otvírají i v sobotu, abych mohl koupit pytel dobrot na cestu a pro dceru. Číst dál
