2015 Mainstockheimer Hofstück Weissburgunder S trocken, Dr. Heigel
Barikovaný Pinot Blanc z franckého Zeilu, lahev jsem dostal od cesty před dvěma lety při návštěvě vinařství. Před rokem jsem ujížděl na Weissburgundě z escherndorfského Fürstenbergu od Egona Schäffera, ale asi nejlepší francká Weissburgunda, kterou jsem měl, byla 2012 Mainstockheimer Hofstück od Dr. Heigela, a jen velký nadhled a zdrženlivost mi zabraňují napsat, že to byla nejlepší Weissburgunda vůbec. Dokonale zakomponovaný barikový sud, máslový projev a svěží ovoce, čistota a svěžest, dostali mě. Chtěl jsem koupit lahev, místo toho jsem dostal jednu darem, ale místo ročníku 2012 to byl 2015. Z degustace ve vinařství jsem si pamatoval, že 2015 byla ještě zavřená, barik v hubě drnčel jako virbl ve vojenské kapele. Skoro dva roky jsem se přemáhal a otevřel lahev až v sobotu na oslavu letošního prvního koupání v místním písáku. Číst dál
Archiv štítku: Franconia
Sylvánské modré poprvé na blogu
Díky volnosti výběru vín a zájmu čtenářů si můžu do Komunitních bedýnek vybírat vína bezohledně podle svého. Tak se objevily bedýnky věnované burgundskému Chardonnay nebo moselským ryzlinkům, ale taky zcela minoritní nebo úplně neznámé odrůdy jako Trebbiano Spoletino, Grechetto nebo Vernaccia di San Gimignano. S aktuální sauerovskou bedýnkou přišla premiéra úplně neznámé odrůdy, Sylvánského modrého. Číst dál
Velikonoční Pinot (a Silvaner)
Dvakrát Franky, dvě escherndorfské vinice klasifikované jako Erste Lage a dvě ukázky, jak se typický vápencový terroir zapíše do vína. Pinot Noir ukazuje pěknou harmonií mezi typickým německým strohým projevem a teplým ročníkem 2015, Silvaner baví vyšší koncentrací, zdůrazněnou i vyšším alkoholem, a opulentním ovocným projevem.
Velikonoční obrázkové zvěstování
S únavou z dnešních devíti set kilometrů bych se neměl pouštět do úvah o tom, jaké je poselství Velikonoc. Ale stejně: asi nejsilnější velikonoční příběh, který znám, je schovaný v Bulgakovově Mistrovi a Markétce, a je dost možné, že Bulgakov napsal Mistra jen proto, aby do něj ukryl text o Pilátovi. Shodou okolností jsem poprvé četl Piláta samostatného a když jsem se potom dostal k Mistrovi a Markétce, už mi ta kniha nedávala smysl. Jestli to někoho přivede ke knize, tak velmi doporučuju napřed přečíst Piláta samotného… no ale to jsem se tradičně nechal unést daleko od úvah o tom, jaké poselství nám zvěstují Velikonoce. Jestli mně něco zvěstují, tak je to naděje.
Poučení z krizového vývoje
Titulek patří textu o nelineárním a nepředvídaném vývoji tří jednotlivých lahví, ale když už jsem měl titulek, napadla mě nová témata. V pondělí večer právě uzavírám objednávky do franckých bedýnek čili výběr vín Weingut Horst Sauer. Je to dřina, ale nakonec to zřejmě vyjde. Zdá se, že původní účastníci bedýnek si zvykli a nakupovat víno tímto způsobem (spojit dohromady objednávky několika desítek amatérských degustátorů) už není tak vzrušující jako před pár lety. Přesto jde o německé Vinařství roku 2018 a myslím si, že přihlášení účastníci nebudou zklamaní. Číst dál
Milerka a Sylván z Randersackeru
Nechci to přehánět se sebechválou, ale trochu se pochválím: pro slávu nebo rehabilitaci odrůdy Müller-Thurgau toho Skleničkův blog vykonal víc, než je celostátní průměr. Asi jsem si (z dobrých důvodů) nechal pro sebe pár poznámek o voňavých italských milerkách z Alto Adige, ale v bedýnkách byly strohé ultrasuché francké milerky Egona Schäffera (včetně naopak supermoderní milerky 2018, za kterou se postavil jeho syn Peter), v recenzích moderně-klasická milerka od Trockene Schmitts a možná další. Pamětníci Komunitních bedýnek by si vzpomněli na domácí milerky ze Školního statku Mělník, z Žernoseckého vinařství a z Porty Bohemiky. Ale nic není tak pomíjivé jako mládí a zásluhy :-) Číst dál
Milerka a dva ryzlinky z Franků
Druhý díl poznámek z víkendové degustace vín Horsta Sauera (a jeho dcery Sandry), vín z aktuální francké bedýnky.
2017 Müller-Thurgau Escherndorf, Horst Sauer
Číst dál
Scheurebe a dva Sylvány z Franků
První část poznámek z víkendového zkoumání vzoků vín z aktuální francké bedýnky Horsta a Sandry Sauerových, podle německé vinařské ročenky Gault & Millau Vinaře toku 2018. Scheurebe bude premiéra nejen v bedýnkách, ale skoro jistě i na Skleničkova blogu. Občas se Scheurebe vyskytovalo na moravských koštech, ale už ho nepamatuju a při slepé degustaci bych ho nepoznal.
2018 Scheurebe Spätlese Escherndorfer Lump, Horst Sauer
Číst dál
SKB 73 Winzer des Jahres 2018
Pozor, to není Apríl! Pan Sklenička už měl v bedýnkách vynikající vína a skvělé vinaře, ale tohle je zatím nejvýš, kam se odvážil, pokud jde o oficiální uznání pro vinaře. Jen v loňském roce hodnotil německý vinařský průvodce Falstaff jeho 2017 Silvaner TBA kulatými sto body (ano, 100 bodů ve stobodovce padlo necelých 400 kilometrů od Prahy!) a 2017 Riesling TBA 99 body. Pravidelní čtenáři znají zálibu pana Skleničky v německých Sylvánech a ryzlincích, a kdo sleduje německou vinařskou scénu, ten ví, koho nejprestižnější průvodce Gault & Millau ocenil jako Vinaře roku. Ostatní si musí kliknout na pokračování. Číst dál
Velký Sylván, velký Lump
Můj vztah k degustaci Velkých Vín, zejména těch označených jako Grand Cru, se postupně vyvíjel. Zpočátku jsem se ostýchal a otevření lahve neústupně odkládal. Čekal jsem na vhodnou příležitost a žádná mi nebyla dost dobrá. Taky jsem čekal na vhodnou návštěvu, se kterou bych se rozdělil, ale několik pokusů mi ukázalo, že tohle je slepá ulička. Návštěvy na to vesměs nejsou zvědavé a neocení to, některé pokusy skončily skoro trapně. Číst dál
Dvě jednoduchá a skvěle pitelná vína z Franků
Easy Drinking je nová řada vín franckého vinařství Egon Schäffer. Chtěl jsem přidat přívlastek „konzumní řada,“ ale to je trochu matoucí, možná by se líp hodilo „módní řada.“ Už jsem psal, že mladý Peter Schäffer zvolna přebírá práci v podniku, tohle je (spolu s novou milerkou 2017) jeho první viditelný počin. Easy Drinking jsou tři bílé směsky, pojmenované Easy, Drin a King. Předpokládám, že nejde o žádnou změnu kurzu a vinařství bude dál sázet především na Silvanery, a po dvou měsících odkladů jsem otevřel první lahev. Odklady zavinila moje apriorní nedůvěra k novotám a experimentům a konzervativní lpění na klasických formách. Obecně se v klasických jednoodrůdových regionech do směsek používají hrozny, které nesplňují kvalitativní požadavky na první ligu, tedy na klasická vína, proto se na podobné směsi dívám skepticky. Číst dál
O Sylvánu a vánočních sušenkách
Už v pravěku Skleničkova wineblogu jsem psal, jaká je to pohoda, když se můžete spolehnout na etiketu. Měl jsem na mysli francouzské, italské a rakouské apelace. Že je rakouský Veltlín suchý, svěží a pepřový, moselský ryzlink má ostrou kyselinu a půl lžičky zbytkového cukru a Chianti je suché, ohnivé a lesní. Příležitostně k tomu někteří vinaři přidávají drobná upřesnění. Francký Silvaner v tradiční baňaté lahvi je suchý, travnatý a pepřový. Když se takové tradiční vinařství rozhodne experimentovat, zabalí víno netradičně do burgundské lahve s netradiční etiketou. Jak by chtělo říct pozor! Uvnitř je to jinak, než byste čekali! A někdy k tomu stačí, že místo úplně dosucha nechal víno prokvasit se dvěma gramy zbytkového cukru… (na horní rozostřené fotce z mobilu z listopadové degustace v Escherndorfu je to třetí zleva :-) Číst dál