Archiv pro štítek: bedýnky

54. bedýnka – Vernaccia di San Gimignano, Toskánsko

Tak jako jazyk stále naráží na vylomený zub, tak se vracím k Vernaccii. Bráním se opakování, ale když píšu o Vernaccii po desáté, už se opakování nedá vyhnout. Není to velká odrůda a zas tak moc se toho o ní nedá napsat. Namátkou jsem o ní psal tady a tady, první písemná zmínka o odrůdě je z roku 1276 (čtyřicet let před narozením Otce Vlasti, který údajně přivezl první révu do Čech), pěstuje ji asi sedmdesát vinařství v okolí toskánského městečka San Gimignano. Jeho siluetu tvoří vysoké středověké věže, pro které se městu říká toskánský Manhattan. A musím připomenout nalebné úzké uličky, náměstí a úžasné zmrzlinářství na náměstí.   Pokračování textu

Jarní bedýnka č. 53 – italská vína do 250 Kč

Chřestová pole

Zima nestála za nic, naštěstí se už hlásí jaro. U nás na Mělnicku se jaro pozná podle toho, že se chřestové hroby pokryjí bílou fólií a troubí do světa, že za pár týdnů už přijde chřest. K chřestu je potřeba správné víno. Mladé, reduktivní, z nerezu, s dobrou kyselinou a pořádným minerálním závěrem. První volba je poysdorfský Veltlín, ale dobrý je i mladý ryzlink. Pan Sklenička letos pokukoval i po toskánské Vernacii di San Gimignano, ale ta se teprve bude lahvovat a do poloviny dubna to nestihneme. Takže vybral italské Orvieto!   Pokračování textu

Bedýnka číslo 52 – Burgundsko

BLOG P1310553 vjezd do Cheilly

Leden jsem měl ryzlinkový, ale na degustační večeři s moselským vinařem Stefanem Erbesem i druhý den na Galadegustaci Prague Wine Trophy v Jaltě padaly dotazy na příští bedýnku. Odpovídal jsem bez přemýšlení, že to budou asi Pinoty. Celý loňský rok jsem se snažil hlídat si vína ročníku 2015, tak jak v různých regionech postupně přicházela na trh. Nejdřív Alsasko, potom Mosela, postupně další. Burgundské Pinoty se lahvují poměrně pozdě, nejdříve na přelomu dalšího roku. Kvalitativní očekávání bylo veliké a přiživovaly ho vzpomínky na ročník 2005. Tehdy někteří vinaři vyprodali ještě před prvním květnem, kdy jsem do Burgundska dojel já. Renomovaní pražští dovozci si burgundský ročník 2005 stáhli pro sebe a do prodeje nepustili nic, pamatujete? V pondělí jsem si rychle domluvil pár schůzek a hotel a ve středu jsem už ochutnával víno v Gevrey.    Pokračování textu

Beaujolaiská bedýnka 2017

P1190774 Emmanuelle Blur

Dopředu jsem si sesumíroval několik otvíráků k budoucí beaujolaiské bedýnce roku 2017. Třeba o tom, že s betonovými nádržemi a karbonickou macerací je Beaujolais tavicím kotlíkem a prototypem naturálních vín, nebo o senzačním ročníku 2015, který v božó právě nalahvovali. Jsem si to v klidu vymejšlel a psal jsem vinařům mejly s žádostma o ceníky. Realita mě předběhla. Ocituju volně ze zprávy provázející ceník: „2015 byla malá produkce a fantastická kvalita. Mohu Vám nabídnout maximálně 42 lahví základního červeného (…) a 30 lahví Village…“ Tím skončily moje úvahy, jestli mám do Beaujolais jet v prosinci nebo v lednu. Rozpitou lahev burgundské šardonky jsem ihned odložil do lednice, přešel na mix višnového kompotu s Mirindou (doporučuju!) a začal sepisovat text pro novou bedýnku.   Pokračování textu

Knížecí rady pana Skleničky

p1300681-5x-pc-modni-prehlidka

V pátek v noci jsem vyložil paletu vín pro nové Burgundské bedýnky. Díky (mojí) špatné domluvě s vinařstvím jsem sliboval samá nová vína z ročníku 2015 (pět z šesti), ale dostal jsem jen tři z pěti. Zbylá dvě vína jsou z předchozího ročníku 2014. Pokud jde o skladbu vín, jsem rád. Vždycky jsem si myslel, že by vinaři (a obchodníci) měli prodávat vína připravená k pití, lahvově zralá, a nepřehazovat drahou a nejistou archivaci na zákazníky. V Burgundsku s jeho malou nabídkou a velkou poptávkou to vinaři můžou dělat opačně, a tak to tak dělají. (Problém je samozřejmě složitější, ale podrobnější analýza by znudila většinu čtenářů.) V soukromé korespondenci jsem slíbil sepsat knížecí rady co vypít hned a co uložit do archivu, ty budou následovat. Tenhle dlouhý úvod má ozřejmit, že další text nemají být podrobné degustační poznámky, ale pouze návod, které víno z aktuálních bedýnek se dá pít hned a na které se vyplatí počkat. Samozřejmě to bedýnkáři můžou udělat úplně opačně, než radím, ale potom by mi radši neměli psát nespokojené e-maily :-) tak do toho…   Pokračování textu

Burgundská bedýnka

Saint Aubin z Montrachetu

Burgundsko na sebe strhává zájem zapálených milovníků vína. Získalo si až kultovní postavení, vzbuzuje nekritické emoce a dokáže i to, v čem Bordeaux selhává: zvyšovat ceny ve špatných letech. Že by světová nabídka Chardonnay a Pinotu Noir byla nedostatečná? – přesně takhle začínala v březnu 2015 nabídka první šardonkové burgundské bedýnky. Teď k tomu navíc přibyl napjatě očekávaný ročník 2015.   
Pokračování textu

Toskánská bedýnka č. 48 a první Sangiovese 2015

BLOG P1290350 Cesta Umbria

Při posledních bílých bedýnkách z Orvieta jsem neopatrně zveřejnil, že toskánská vína může dovážet každej Jouda, ale na Orvieto musí být machr :-) Naštěstí se mi to nevymstilo, Orvieto je skoro prodané / vypité a po několika bílých bedýnkách v řadě dojde na červené Toskánsko. Z reportů z červnové cesty Toskánskem vyplývá, že hned dvě oblíbená toskánská vinařství jsem odložil, protože zadržela prodej největších pecek na listopad / prosinec. Tenutu di Gracciano jsem chtěl přivézt co nejdříve, protože se mi moc líbilo tankové (=z tanku degustované) Rosso 2015. Potěšilo mě, že jsem si vyprosil, že mi už teď uvolní pár krabic Riservy 2012 a navíc i domácí Merlot 2010. Ten vůbec není určený na export, prodává se jen návštěvníkům vinařství v malém, po lahvích. Nemyslím, že za to může nějaký osobní šarm, jen vinaři nejsou zvyklí (ale o to víc oceňují), když se někdo o jejich vína zajímá natolik, že si každý ročník přijede přechutnat.   Pokračování textu

Giovanni Dubini, Palazzone

BLOG P1290393 Palazzone

Report jsem avizoval už včera, včetně zmínky o setkání v Perugii v roce 2012. Na velké degustaci měl tehdy Giovanni Dubini společnou prezentaci s Alessandrem Meniconim z vinařství Perticaia. Podle mých poznámek to byla nejlepší ochutnávka z celkem 25, které jsem tam absolvoval, ale měl jsem problém s Umbrií. Vína z Toskánska dokáže propagovat každej trouba, ale umbrijské Grechetto, Sagrantino nebo Procanico jsou těžší oříšek. V roce 2012 jsem si na to netroufal. Dnes Perticaiu dováží La Fattoria a já jsem se vypravil do Rocca Ripesena u Orvieta za Dubinim.   Pokračování textu

Alsaská bedýnka

Eguisheim

Alsasko mě baví. Slušelo by se napsat o tom nějaký zásadní článek, ale už jsem jich tady pár napsal. Iniciační pro mě byly už dva týdny v červenci 2006, potom jsem už mohl psát celou sérii článků, které jen uváděly na pravou míru omyly předchozích zásadních článků :-) Zatím poslední uvádění bylo tady, oprava intuitivně sdíleného omylu o podstatě alsaské apelace. Lidské poznání se vyvíjí a pokud jde o Alsasko, poslední dvě cesty po místních vinařstvích v srpnu 2014 a 2015 byly hodně výživné. Výsledkem byly loňské bedýnky husserenského biodynamického vinařství Kuentz-Bas. V zásobě jsem měl hned několik významných vinařství, ale přesto jsem se pokorně vrátil k bedýnkám s Cave de Hunawihr, které jsem dělal už v květnu 2012. Hned vysvětlím proč.   Pokračování textu

2015 poprvé, moselské ryzlinky

BLOG P1230994 Miki u bazénu
Letošní očekávání bylo extrémní, až jsem cítil nutkání ke každé zmínce o ročníku 2015 dodávat, že není důvod čekat a že i v předchozích ročnících je co hledat a nacházet. Pro mě to začalo neskutečně krásným počasím při burgundské dovolené s dětma a horkým koncem srpna v Alsasku. Sudové vzorky jsem ochutnával všude možně: zářijové Sangiovese a Pinot Noir v Toskánsku nepočítám, protože to byly jenom mošty, ale potom v říjnu v Alsasku, v listopadu na Mosele, v prosinci v Beaujolais a v únoru v Brugundsku. Všechny ochutnávky byly vynikající. Hned jsem zjišťoval, kdy bude kdo lahvovat, kdy půjdou do lahví bílá a kdy červená.   Pokračování textu