Archiv pro štítek: bedýnky

Francká bedýnka č. 57. Sylvány, ryzlink, Schwarzriesling a Pinot Noir

BL P1340326 Eschendorf s traktorem
Začátek týdne přinesl vyluštění několika zásadních letošních hádanek: Jágr bude příští sezónu hrát v Calgary a po čtyřech měsících se vyjasnilo, že příští bedýnka bude složená z vín franckého vinařství Hofmann. Čtyřměsíční prázdninová pauza byla tak akorát dlouhá a každý další měsíc by to mohl jen pokazit. Věřím, že se k bedýnkám vrátí i ti, kteří pauzírovali a brblali, že jdou moc rychle po sobě. Report z návštěvy vinařství jsem už dával v pondělí tady, takže můžu přejít rovnou k vínům.     Pokračování textu

Návrat ke kořenům, Toskánsko a Umbrie

BL P1320497 slepá cesta

V úvodním textu k pátým Komunitním bedýnkám v září 2010 jsem sliboval přivézt šest toskánskáých vín za ceny platné ve vinařství. Postupem času jsem nabídku vín rozšiřoval, ale vždycky jsem se snažil držet ceny nízko. Když jsem jeden rok vynechal cestu do vinařství a nechal si vína přivézt spedicí, zjistil jsem další rok, že jsem je nabízel za nižší cenu, než kolik stála ve vinařství. Vinařství zvýšilo maloobchodní ceny, ale já jsem to nezjistil :-)   Pokračování textu

54. bedýnka – Vernaccia di San Gimignano, Toskánsko

Tak jako jazyk stále naráží na vylomený zub, tak se vracím k Vernaccii. Bráním se opakování, ale když píšu o Vernaccii po desáté, už se opakování nedá vyhnout. Není to velká odrůda a zas tak moc se toho o ní nedá napsat. Namátkou jsem o ní psal tady a tady, první písemná zmínka o odrůdě je z roku 1276 (čtyřicet let před narozením Otce Vlasti, který údajně přivezl první révu do Čech), pěstuje ji asi sedmdesát vinařství v okolí toskánského městečka San Gimignano. Jeho siluetu tvoří vysoké středověké věže, pro které se městu říká toskánský Manhattan. A musím připomenout nalebné úzké uličky, náměstí a úžasné zmrzlinářství na náměstí.   Pokračování textu

Jarní bedýnka č. 53 – italská vína do 250 Kč

Chřestová pole

Zima nestála za nic, naštěstí se už hlásí jaro. U nás na Mělnicku se jaro pozná podle toho, že se chřestové hroby pokryjí bílou fólií a troubí do světa, že za pár týdnů už přijde chřest. K chřestu je potřeba správné víno. Mladé, reduktivní, z nerezu, s dobrou kyselinou a pořádným minerálním závěrem. První volba je poysdorfský Veltlín, ale dobrý je i mladý ryzlink. Pan Sklenička letos pokukoval i po toskánské Vernacii di San Gimignano, ale ta se teprve bude lahvovat a do poloviny dubna to nestihneme. Takže vybral italské Orvieto!   Pokračování textu

Bedýnka číslo 52 – Burgundsko

BLOG P1310553 vjezd do Cheilly

Leden jsem měl ryzlinkový, ale na degustační večeři s moselským vinařem Stefanem Erbesem i druhý den na Galadegustaci Prague Wine Trophy v Jaltě padaly dotazy na příští bedýnku. Odpovídal jsem bez přemýšlení, že to budou asi Pinoty. Celý loňský rok jsem se snažil hlídat si vína ročníku 2015, tak jak v různých regionech postupně přicházela na trh. Nejdřív Alsasko, potom Mosela, postupně další. Burgundské Pinoty se lahvují poměrně pozdě, nejdříve na přelomu dalšího roku. Kvalitativní očekávání bylo veliké a přiživovaly ho vzpomínky na ročník 2005. Tehdy někteří vinaři vyprodali ještě před prvním květnem, kdy jsem do Burgundska dojel já. Renomovaní pražští dovozci si burgundský ročník 2005 stáhli pro sebe a do prodeje nepustili nic, pamatujete? V pondělí jsem si rychle domluvil pár schůzek a hotel a ve středu jsem už ochutnával víno v Gevrey.    Pokračování textu

Beaujolaiská bedýnka 2017

P1190774 Emmanuelle Blur

Dopředu jsem si sesumíroval několik otvíráků k budoucí beaujolaiské bedýnce roku 2017. Třeba o tom, že s betonovými nádržemi a karbonickou macerací je Beaujolais tavicím kotlíkem a prototypem naturálních vín, nebo o senzačním ročníku 2015, který v božó právě nalahvovali. Jsem si to v klidu vymejšlel a psal jsem vinařům mejly s žádostma o ceníky. Realita mě předběhla. Ocituju volně ze zprávy provázející ceník: „2015 byla malá produkce a fantastická kvalita. Mohu Vám nabídnout maximálně 42 lahví základního červeného (…) a 30 lahví Village…“ Tím skončily moje úvahy, jestli mám do Beaujolais jet v prosinci nebo v lednu. Rozpitou lahev burgundské šardonky jsem ihned odložil do lednice, přešel na mix višnového kompotu s Mirindou (doporučuju!) a začal sepisovat text pro novou bedýnku.   Pokračování textu

Knížecí rady pana Skleničky

p1300681-5x-pc-modni-prehlidka

V pátek v noci jsem vyložil paletu vín pro nové Burgundské bedýnky. Díky (mojí) špatné domluvě s vinařstvím jsem sliboval samá nová vína z ročníku 2015 (pět z šesti), ale dostal jsem jen tři z pěti. Zbylá dvě vína jsou z předchozího ročníku 2014. Pokud jde o skladbu vín, jsem rád. Vždycky jsem si myslel, že by vinaři (a obchodníci) měli prodávat vína připravená k pití, lahvově zralá, a nepřehazovat drahou a nejistou archivaci na zákazníky. V Burgundsku s jeho malou nabídkou a velkou poptávkou to vinaři můžou dělat opačně, a tak to tak dělají. (Problém je samozřejmě složitější, ale podrobnější analýza by znudila většinu čtenářů.) V soukromé korespondenci jsem slíbil sepsat knížecí rady co vypít hned a co uložit do archivu, ty budou následovat. Tenhle dlouhý úvod má ozřejmit, že další text nemají být podrobné degustační poznámky, ale pouze návod, které víno z aktuálních bedýnek se dá pít hned a na které se vyplatí počkat. Samozřejmě to bedýnkáři můžou udělat úplně opačně, než radím, ale potom by mi radši neměli psát nespokojené e-maily :-) tak do toho…   Pokračování textu

Burgundská bedýnka

Saint Aubin z Montrachetu

Burgundsko na sebe strhává zájem zapálených milovníků vína. Získalo si až kultovní postavení, vzbuzuje nekritické emoce a dokáže i to, v čem Bordeaux selhává: zvyšovat ceny ve špatných letech. Že by světová nabídka Chardonnay a Pinotu Noir byla nedostatečná? – přesně takhle začínala v březnu 2015 nabídka první šardonkové burgundské bedýnky. Teď k tomu navíc přibyl napjatě očekávaný ročník 2015.   
Pokračování textu

Toskánská bedýnka č. 48 a první Sangiovese 2015

BLOG P1290350 Cesta Umbria

Při posledních bílých bedýnkách z Orvieta jsem neopatrně zveřejnil, že toskánská vína může dovážet každej Jouda, ale na Orvieto musí být machr :-) Naštěstí se mi to nevymstilo, Orvieto je skoro prodané / vypité a po několika bílých bedýnkách v řadě dojde na červené Toskánsko. Z reportů z červnové cesty Toskánskem vyplývá, že hned dvě oblíbená toskánská vinařství jsem odložil, protože zadržela prodej největších pecek na listopad / prosinec. Tenutu di Gracciano jsem chtěl přivézt co nejdříve, protože se mi moc líbilo tankové (=z tanku degustované) Rosso 2015. Potěšilo mě, že jsem si vyprosil, že mi už teď uvolní pár krabic Riservy 2012 a navíc i domácí Merlot 2010. Ten vůbec není určený na export, prodává se jen návštěvníkům vinařství v malém, po lahvích. Nemyslím, že za to může nějaký osobní šarm, jen vinaři nejsou zvyklí (ale o to víc oceňují), když se někdo o jejich vína zajímá natolik, že si každý ročník přijede přechutnat.   Pokračování textu

Giovanni Dubini, Palazzone

BLOG P1290393 Palazzone

Report jsem avizoval už včera, včetně zmínky o setkání v Perugii v roce 2012. Na velké degustaci měl tehdy Giovanni Dubini společnou prezentaci s Alessandrem Meniconim z vinařství Perticaia. Podle mých poznámek to byla nejlepší ochutnávka z celkem 25, které jsem tam absolvoval, ale měl jsem problém s Umbrií. Vína z Toskánska dokáže propagovat každej trouba, ale umbrijské Grechetto, Sagrantino nebo Procanico jsou těžší oříšek. V roce 2012 jsem si na to netroufal. Dnes Perticaiu dováží La Fattoria a já jsem se vypravil do Rocca Ripesena u Orvieta za Dubinim.   Pokračování textu