Seděli jsme v pondělí s vinařem Stefanem Erbesem nad víny 2025 a já jsem se vyptával na novinky. Bylo jich víc, postupně je sem budu dávat, ale nejdůležitější bylo, že začal důsledně všechna vína kvasit spontánně. U některých vín to přineslo jinou balanc kyselin a cukru (konkrétně kabinett feinherb, míň cukru), u všech delší doby kvašení (o měsíce). Takže jsem si u prvního dnešního kabinetu mylně odvodil, že má míň cukru. Nemá, má vyšší kyselinu. Podle analytických dat má 8,6 gramu kyselin.
Ve skutečnosti je to (něco jako) vlajková loď vinařství, 40% produkce a víno původně postavené pro americký trh. Americký trh už není co býval, aktuálně prý padesátiprocentní dovozní clo, ale Erbesův kabinetní ryzlink zůstává stále stejný :-) Popisoval jsem ho na blogu už mnohokrát a tentokrát to není překážka, ale pomoc. Někdy jsem jej popisoval jako víno k žehlení (protože osvěžující, lehké, s nízkým alkoholem), jindy jsem si pomohl 93 body Roberta Parkera (v Americe se to prostě líbí), každý rok se to trošičku liší, ale princip zůstává.
2025 Ürziger Würzgarten Riesling kabinett, Karl Erbes
Ve skleničce je středně sytá citronově žlutá barva, na nose jsou letos málo až středně intenzivní citrusy a trochu žlutého ovoce. V chuti svěžest až do perličky na jazyku, citrusová kyselina, už v nástupu mírně botrytické tóny, lehké tělo s medovým závěrem a tropickým ovocem. Lehce minerální závěr jako další střípek do celkové harmonie. Pouhých 7,5% alkoholu a viz výše, 8,6 gramu kyselin. Poznámky píšu večer po osmi hodinách za volantem, v pondělí v Urzigu jsem si psal „víc strohé než dříve, míň cukru (NE), plnější, pevnější, super.“ Vypocený z cesty oceňuju lehkost, a podle jasných byť nikoli převládajících botrytických tónů to strohé určitě není. K původní charakteristice „víno k žehlení“ přidávám nově „k uklidnění po celodenním řízení,“ což je totéž, ale je to genderově komplementární.
2021 Erdener Treppchen Riesling Spätlese trocken, Karl Erbes
Druhý den po příjezdu domů otvírám čtyřletý suchý pozdní sběr a jak už to bývá, první dojem se liší od vzpomínek na pondělní degustaci v ürzigské restauraci. Rozdíl je v nazrálosti, v Ürzigu jsem vůbec nezaznamenal lehké petrolejové tóny. Doma mě zaujaly hned po otevření ve vůni a chuť to potvrdila. Není to robustní ani převládající dojem, jen další dílek do skládačky aromat a chutí, ale je to tam a vlastně jsem se už dlouho s klasickým petrolejem nesetkal.
Ve skleničce je světlá citronově žlutá barva, na nose středně intenzivní citrusy, žluté ovoce, bezový květ a podle ohřátí náznakově petrolej. V chuti pěkná citrusová kyselina, žluté ovoce, bez, lehký suchý projev s malým zbytkovým cukrem, stopově petrolej. Už jsem to zmiňoval u vůně, s ochlazením se petrolej potlačí, s ohřátím vystoupí. Můžu si s tím hrát, podchladit na hranici, kdy petrolej nezaznamenám, nalít půldeci a s ohřátím pozorovat, jak se vynořuje. Celkově ohlazený a lehký projev postavený na vynikající kyselině ročníku 2021 a 11,5% alkoholu.