Herecké přísloví o tom, že není malých rolí se dá použít i o víně. Na jedné straně ujíždím na vyhraněných lokálních odrůdách, pevně svázaných s jedním výrazným regionem. Vernaccia di San Gimignano to má už v názvu, Pecorino naopak jménem klame :o) Na druhé straně naprosto chápu opovržení Roberta Parkera vůči malým odrůdám (když mezi ně zahrnul i Frankovku, bral jsem to jako nechtěnou propagaci odrůdy a střední Evropy vůbec) a skláním se před velikány, Chardonnay, Sauvignonem a ryzlinkem.
Další den prázdnin zabral výlet lodí na hrad Bítov a poslední den jsme strávili v akvaparku v Pasohlávkách. Přece jen to byly hlavně dětské prázdniny :o) ale mezitím padl i hodně zajímavý rakouský Sauvignon.
Barbera, Nebbiolo, Arneis a Moscato, pamatujete? Piemontské bedýnky v zimě neměly rekordně vysoký počet účastníků, ale pár spokojených ohlasů přišlo a z dvou dovozů mi zbylo pro vlastní potřebu jen pár lahví Barola :o) S vinařem Gianlukou Battaglio jsme se seznámili na podzim v italské Peschieře del Garda a zas tak moc jsem mu toho neprodal – jedna paleta není nic závratného. Asi mu to nevadí, protože mi dnes napsal, že na podzim (v říjnu nebo listopadu) nabízí termín na zastávku v Praze. Že by přijel a že bysme mohli provést nějakou veřejnou degustaci, jestli prý chci? Číst dál
Čtvrtý den jsme s dětma vyrazili pěšky na rakouský hrádek Hardegg – výlet můžu doporučit stejně jako následující víno.
V pondělí jsme ve Znojmě u cesty kupovali ovoce, syn chtěl nakonec i třešně. Na výběr byly tři druhy, asi třičtvrtěkilová krabička za 50, 100 a 200 Kč. Nekoupil jsem je, levné se mi nelíbily a drahé byly moc drahé :o)