Ten den v říjnu na Mosele zrovna pršelo a náhodná návštěva vinařství Lehnert-Veit padla na vrub piesportskému ubrečenému počasí. Doma jsem víno málem zasklil při pravidelné výroční re-instalaci softwaru, snad nejotravnější práci vůbec (mytí záchodů je rychlejší).

Nenápadná klasická ryzlinková lahev se šroubovacím uzávěrem. Ve vůni typicky ryzlinkový mokrý hadr a lipovina, hned po otevření zavane i síra. V chuti přemíra zbytkového cukru, která je z mého soukromého pohledu jen slabě podpíraná kyselinou. Svádělo to k tomu, abych víno vypil jako limonádu a bez pozornosti, ale došlo mi, že na rychle dozrávající ročník 2011 je to docela dobrý počin. Lehké (jen 9,5% alkoholu), přiměřeně minerální až do tónů střelného prachu, ale přesto nepřetěžkané, živé a veselé pití. Ústrky života a špatné počasí, instalace Windows nebo žehlení velkýho prádla, to všechno se mnohem líp snáší s dobrým ryzlinkem!