K prvnímu domácímu kolu s vipavskou Burjou (Slovinsko) jsem si přivezl čerstvý chřest z Hostína a vyzkoušel variaci na plněné žampiony. Asi by to bylo lepší s červeným vínem, ale Zeleň z Burje se na letní zahradu prostě hodí (a se samotným chřestem půjde snoubit parádně!). O vinařství jsem psal nadšeně už před rokem tady, ale s vinařem Primožem Lavrenčičem jsem se setkal až teď o víkendu na PPV.
Malá Burja je z odrůdy Zeleň, kterou jsem při prvním setkání přirovnával k Veltlínskému. Veltlín odvolávám, Lavrenčičova Zeleň má blíž k jiné zelené odrůdě, k Sylvánu. Na webu ji charakterizuje jako vipavskou chloubu a svébytnou odrůdu, která nepřipomíná nic jiného, tak se omlouvám, ale pro několik účastníků dávných sylvánských bedýnek to popíšu jako mix svěžesti franckého Sylvánu a těch nejlepších, na kvasnicích naleželých Sylvánů z Moravy.
Zelen 2014 Petite Burja, Posestvo Burja, Vipava
Malá Burja nemá komplexnost velké Burje bílé, ale jinak není malá, ani netrpí nedostatkem ctižádosti. Stylizovaná burgundská lahev, etiketa je jednotná pro všechny vína Burje a liší se jen barevným laděním, překvapí celokorek.
Vzhled: vyšší citronová barva s jablečným oxi-odstínem upozorňuje na možnou oxidaci nebo delší ležení na slupkách. Ležení je správně, Primož Lavrenčič nechává i bílá vína macerovat na slupkách – tak akorát, aby získala vyšší barvu i extrakt, ale aby to ještě nebyly žádné oranžády. Vůně travnatá, lehce minerální a až po rozmíchání jemně do citrusů. V chuti svěží, středně plné, se zřetelným vlivem delšího ležení na jemných kvasničních kalech, ale bez sudu. Pevné, s dobrou kyselinou, po jablečnomléčném kvašení dobře sladěnou s tělem. Podle zadní etikety 6 měsíců v nerezovém tanku a za sebe bych dodal, že na jemných kvasničních kalech, smetanová hustota je nepřehlédnutelná. V závěru hodně jemné pohlazení koření a celkově překvapivě kultivovaný projev. Přestože má víno bio-certifikaci a vinař se hlásí k biodynamice, a přestože jsem napsal o delší maceraci bílých hroznů a ležení na kvasnicích, není to žádná divočina, ale jemné, kultivované, seriózní a ambiciózní víno. Další bod za nízký alkohol: aspoň u pana Skleničky si 11,5% alkoholu zaslouží pochvalnou zmínku.
Mladé vinohrady Golovna (6-9 roků), 7 000 keřů na hektar a průměrná sklizeň 1,2 kg hroznů z keře. Tak proto ten hladký chuťový projev dobře vyzrálých hroznů, i přes pejorativně znějící název odrůdy :o) Po loňském ohromení krásou velké Burje Bílé jsem se bál, že by ostatní vína mohla být jen do počtu, ale naštěstí jsem se bál zbytečně. Zeleň je pěkná.
Kdypak budou slovinské bedýnky? :)
Hele, už před rokem o tom byla anketa, takže k tomu směřuju (přestože mnozí účastníci ankety psali, že Slovinsko vůbec nechtějí). Ale ještě jsem se nerozhodl, ještě prostě nemám šest vín, která bych chtěl udělat. Je naděje, že s Lavrenčičem by to mohlo vyjít, ale ještě jsem všechno neotevřel. Vydrž!
Tak aspoň zase Sylvan bedynku :)
Mně se nedávno ve Slovinsku nejvíce líbilo vinařství Vina Sveti Martin (Stegovec), shodou okolností také z údolí Vipavy. Z jejich sortimentu složíte bedýnky klidně dvě :-) , navíc ceny jsou velmi příznivé.
PS: myslím, že ona odrůda se spíše píše jako „Zelen“ nebo „Zelén“.
Děkuju za tip na vinařství. Napsal jsem schválně zeleň, protože jsem to chtěl skloňovat jako české slovo :o)
Musím říct, že jedno z milých překavpení PPV – tímto děkuji za doporučení :-). Foradori byla super, ale to se dalo čekat. Co se ale čekat nedalo, že narazím na něco tak fajn na stánku 51. Pokud bude Burja, myslím, že pár bedýnek bude mít aspoň na chvíli nový hezký domov.