Už jsem mnohokrát psal o tom, že velká očekávání plodí velká zklamání, v životě i s vínem. Propíjím se zbylými lahvemi z alsaských bedýnek a levnější vína mi dělají velkou radost. U dražších vín úzkostlivě zkoumám, jestli projev a kvalita odpovídají vyšší ceně, samozřejmě s vědomím, že to podobně zkoumá pár desítek bedýnkářů. Možná je to tím, že to nemůžu ochutnávat naslepo, znám ceny, mám informace a nemůžu se od nich odstřihnout.

Levnější lahve otvírám bez stresu a bývám odměněný. Pinot Noir Tradition 2014 první den zklamal, druhý a třetí den v nedopité lahvi byl výborný až vynikající. S biodynamickým Sylvánem jsem se doma trápil, KB de Kuentz-Bas 2012 mě (znova) dostal a přál jsem si mít další dvě krabice jen pro sebe. Ne že bych neměl dostatek lepších vín, ale tahle papírově podměrečná směska za 220 kaček mě bavila dospělostí, vyzrálostí, vyvážeností, vlastnostmi až nepatřičnými pro základní alsaský Edelzwicker.

O víkendu jsem jen tak z nerozhodnosti otevřel Pinot Blanc 2013 Tradition a přišlo to do třetice. Zlatavě žlutá barva s medovým odstínem, hodně nazrálá a teplá. Ve vůni typický Pinot Blanc (alsasky typický, tedy ve směsi s Pinotem Auxerrois) s citrusy, jablky, chlebem, po dvou hodinách až šardonkovitě máslové. Nic komplikovaného, ale čisté, odrůdové a intenzivní. Už podle klidné, těžší vůně zřejmě školené ve velkých dubových sudech. V chuti hodně vyzrálé, suché s dobrou kyselinou (která se až moc prosazuje v závěru), čisté, pevné, strukturované s důrazným kořenitým závěrem a dlouhou dochutí. Díky informaci od Samuela Tottoliho, sklepmistra vinařství, už vím, že Kuentz-Bas nechává bílé hrozny dlouho lisovat, minimálně 8-12 hodin. Tím vína získávají strukturu a komplexnost, za sebe dodám, že taky vyšší barvu (u mladého Pinotu Blanc je to docela zřetelné) a taky ty zajímavé a zábavné kořenité konce, vyextrahované ze slupek. Ještě to není žádná oranžáda, ale závěr chuti ukazuje na použití oranžové technologie i v levném Pinotu Blanc. Macerace je krátká a celkový projev až puristicky čistý, takže odrůda je jasně předvedená. Díky zralosti a maceraci je barva, vůně i chuť pěkně intenzivní.

U mě 89 bodů/100. Není to velký víno. Je to jen základní alsaský Pinot Blanc v levnějším segmentu (260 Kč v bedýnkách), dokonale vyzrálý a perfektně provedený, dobře pitelný a přinášející radost.

V zimním počasí doporučuju i německé ryzlinky a připomínám aktuální ryzlinkovou bedýnku! Podrobnosti jsou tady, přihláška tady.