Mladý Riesling je ideální jako tečka za úspěšným dnem. Dcera v pátek složila přijímačky na střední školu, večer jsem ji napodobil a otevřel přitom lahev moselského ryzlinku (jako v TV seriálech – v předchozím dílu jste viděli). Na závěr jsem si za odměnu otevřel lahev moselského Auslese.
2017 Ürziger Würzgarten Riesling Auslese, Karl Erbes
Číst dál
V pátek proběhlo první kolo přijímaček na střední školy. Mám to z první ruky, vezl jsem tam dceru. Odpoledne jsme našli na webu zadání z matiky a dal jsem to pod hodinu. Jupí, ještě nejsem UB (zamlada jsme používali zkratky, například UB = úplně blbej). Číst dál
Titulek patří textu o nelineárním a nepředvídaném vývoji tří jednotlivých lahví, ale když už jsem měl titulek, napadla mě nová témata. V pondělí večer právě uzavírám objednávky do franckých bedýnek čili výběr vín Weingut Horst Sauer. Je to dřina, ale nakonec to zřejmě vyjde. Zdá se, že původní účastníci bedýnek si zvykli a nakupovat víno tímto způsobem (spojit dohromady objednávky několika desítek amatérských degustátorů) už není tak vzrušující jako před pár lety. Přesto jde o německé Vinařství roku 2018 a myslím si, že přihlášení účastníci nebudou zklamaní. Číst dál
Nechci to přehánět se sebechválou, ale trochu se pochválím: pro slávu nebo rehabilitaci odrůdy Müller-Thurgau toho Skleničkův blog vykonal víc, než je celostátní průměr. Asi jsem si (z dobrých důvodů) nechal pro sebe pár poznámek o voňavých italských milerkách z Alto Adige, ale v bedýnkách byly strohé ultrasuché francké milerky Egona Schäffera (včetně naopak supermoderní milerky 2018, za kterou se postavil jeho syn Peter), v recenzích moderně-klasická milerka od Trockene Schmitts a možná další. Pamětníci Komunitních bedýnek by si vzpomněli na domácí milerky ze Školního statku Mělník, z Žernoseckého vinařství a z Porty Bohemiky. Ale nic není tak pomíjivé jako mládí a zásluhy :-) Číst dál
Druhý díl poznámek z víkendové degustace vín Horsta Sauera (a jeho dcery Sandry), vín z aktuální francké bedýnky.
2017 Müller-Thurgau Escherndorf, Horst Sauer
Číst dál
První část poznámek z víkendového zkoumání vzoků vín z aktuální francké bedýnky Horsta a Sandry Sauerových, podle německé vinařské ročenky Gault & Millau Vinaře toku 2018. Scheurebe bude premiéra nejen v bedýnkách, ale skoro jistě i na Skleničkova blogu. Občas se Scheurebe vyskytovalo na moravských koštech, ale už ho nepamatuju a při slepé degustaci bych ho nepoznal.
2018 Scheurebe Spätlese Escherndorfer Lump, Horst Sauer
Číst dál
Můj vztah k degustaci Velkých Vín, zejména těch označených jako Grand Cru, se postupně vyvíjel. Zpočátku jsem se ostýchal a otevření lahve neústupně odkládal. Čekal jsem na vhodnou příležitost a žádná mi nebyla dost dobrá. Taky jsem čekal na vhodnou návštěvu, se kterou bych se rozdělil, ale několik pokusů mi ukázalo, že tohle je slepá ulička. Návštěvy na to vesměs nejsou zvědavé a neocení to, některé pokusy skončily skoro trapně. Číst dál
Malý krok pro lidstvo, velký skok pro pana Skleničku: víno z Chateau de Durette jsem objednal a zaplatil, příští týden by mohlo přijet. Podle počasí a dostupnosti náklaďáků, budu napjatě sledovat předpovědi počasí. Nastala jedna změna, základní Cote de Brouilly bude nahrazeno „vyšším“ CdB Les Fournelles za stejnou cenu. Tedy Fournelles je asi o 60 kaček dražší, ale bedýnkáři vesměs zaplatili předem a jednu takovou náhradu bedýnkový rozpočet unese. Číst dál
Ještě jednou moselské ryzlinky a několik poznámek o vínech bernastelského vinařství Schmitz – Bergweiler. Dostal jsem se k nim náhodou. Minulý týden jsem měl v Praze program se Stefanem Erbesem (jehož vína už šest let dovážím) a Stefan s sebou přivezl kamaráda Jürgena Schmitze. Řekl jsem si o vzorky a Jürgen je přivezl. Jürgen Schmitz pochází z Ürzigu (proto tratě na Ürziger Würzgarten a Erdener Treppchen), ale vinařství samo sídlí v Benkastelu (proto tratě Bernkasteler Graben a Badstube). Zaujal mě důraz na suchá vína a hlavně netypické suché kabinety, proto ten výběr vín. Číst dál
Easy Drinking je nová řada vín franckého vinařství Egon Schäffer. Chtěl jsem přidat přívlastek „konzumní řada,“ ale to je trochu matoucí, možná by se líp hodilo „módní řada.“ Už jsem psal, že mladý Peter Schäffer zvolna přebírá práci v podniku, tohle je (spolu s novou milerkou 2017) jeho první viditelný počin. Easy Drinking jsou tři bílé směsky, pojmenované Easy, Drin a King. Předpokládám, že nejde o žádnou změnu kurzu a vinařství bude dál sázet především na Silvanery, a po dvou měsících odkladů jsem otevřel první lahev. Odklady zavinila moje apriorní nedůvěra k novotám a experimentům a konzervativní lpění na klasických formách. Obecně se v klasických jednoodrůdových regionech do směsek používají hrozny, které nesplňují kvalitativní požadavky na první ligu, tedy na klasická vína, proto se na podobné směsi dívám skepticky. Číst dál
Ještě jeden brífink před lednovou degustací moselských ryzlinků se Stefanem Erbesem. Jak je vidět z (předběžného) seznamu vín, chci na degustaci přivézt co nejvíc devadesátoletních vín z Erdenského Preláta. To je vinice, o kterou mnozí milovníci ryzlinků ani nezavadí – stručně proto, že vinice je malá a vína z ní jsou extrémně drahá (kde jsou ty časy, kdy jsme za nejdražší ryzlink považovali alsaský Clos-St. Hune). Pro zájemce o degustaci připomínám popularizační video s Ernie Loosenem, které jsem tady měl už dříve. Dr. Loosen je jedním z desítky podniků, které profitovaly na zlobovaném nafouknutí vinice z původních 0,4 na 1,5 hektaru vinařským zákonem z roku 1971. Až do té doby byl Erdener Prälat monopol v rukou rodiny Berresů, jejichž vína budeme mít právě na lednové degustaci. A především doporučuju úplně zásadní přehled informací o Prelátu na webu Mosel Fine Wines tady. Některé informace rychle zastarávají, takže třeba závěrečný soupis výrobců už není přesný, ale k pochopení významu vinice je to velmi užitečný přehled.
Pravidelní čtenáři už vědí, že se ode mě nedočkají výkřiků typu STROP nebo absolutní špička!!!, ale 1993 Erdener Prälat Auslese od Berresů, které jsem ochutnal poprvé na konci srpna, pro mě bylo úplně přelomové víno.
Už v pravěku Skleničkova wineblogu jsem psal, jaká je to pohoda, když se můžete spolehnout na etiketu. Měl jsem na mysli francouzské, italské a rakouské apelace. Že je rakouský Veltlín suchý, svěží a pepřový, moselský ryzlink má ostrou kyselinu a půl lžičky zbytkového cukru a Chianti je suché, ohnivé a lesní. Příležitostně k tomu někteří vinaři přidávají drobná upřesnění. Francký Silvaner v tradiční baňaté lahvi je suchý, travnatý a pepřový. Když se takové tradiční vinařství rozhodne experimentovat, zabalí víno netradičně do burgundské lahve s netradiční etiketou. Jak by chtělo říct pozor! Uvnitř je to jinak, než byste čekali! A někdy k tomu stačí, že místo úplně dosucha nechal víno prokvasit se dvěma gramy zbytkového cukru… (na horní rozostřené fotce z mobilu z listopadové degustace v Escherndorfu je to třetí zleva :-) Číst dál