Dnes odpoledne na pisánském venkově, vicino Sasso Pisano. Jaro je tady a zima snad ani nebyla tak dlouhá! Číst dál
Archiv štítku: Itálie
Dvakrát toskánské Sangiovese
Rosso di Montalcino 2020 DOC, Col d’Orcia
Asi 600 tisíc lahví ročně a soukromý majitel, vinařství se mi stále připomíná, když jezdím z Montalcina domů přes Grosseto. Dlouho jsem si myslel, že to je družstvo a odolával jsem, až jsem nakonec koupil několik polovičních lahví v největší montalcinské vinotéce Bruno Dalmazio. Má ohromný výběr vín z Itálie i Francie a poměrně nízké ceny místních vín. Ze zmíněného objemu výroby vinařství Col d’Orcia je 240 tisíc lahví Brunella a dalších 240 tisíc Rossa. Číst dál
La Brancaia a Chianti Classico bez sudu
Člověk se pořád učí! Například Bolgheri. Vína z Bolgheri zná každý, stejně je to se starým městem. Znalci znají cypřiši lemovanou silnici do Bolgheri a vědí, že se jí říká Viale dei Cipressi. Jezdím sem od roku 2003 a už jsem tady strávil třináct měsíců, ale až do ledna jsem nevěděl, že v Bolgheri mají i nádraží. To koukáte, co :-) Číst dál
Skvělé Vermentino od LUNAE
Kdo si počká, ten se dočká, napadlo mě (zase) při pohledu na Vermentino LUNAE na polici sámošky. Vinařství dělá nejmíň tři Vermentina: základní má bílou etiketu, prostřední šedou a nejvyšší černou. Problém je, že Černá etiketa už několik let figuruje mezi tříhvězdičkovými víny nejprestižnější italské vinařské ročenky Gambero Rosso a cena postupně rostla. V říjnu a v listopadu jsem si Vermentino za 25 EURO odpíral, ale za lednových 15,90 jsem koupil. Ehm, jen jsem s prvním nakouknutím do degustačních poznámek z listopadu 2022 zjistil, že se opakuju a tu hloupou větu, že kdo si počká…, jsem použil už tehdy. Číst dál
Vynikající Chianti Classico 2021 od Fonterutoli
Úvodem malé poučení o toskánské zimě. Mám v notebooku otevřenou předpověď a na příštích deset dní ukazuje jasno. Nejvyšší denní teploty deset až šestnáct, noční neklesají k nule. Ale nejlepší je modrá obloha a jen sem tam nějaký mráček, spousta světla! (Ráno jsem na internetech objevil článek s titulkem „Letošní toskánský leden je nejteplejší za posledních sto let,“ ale raději jsem ho nerozklikl.) Oproti prosinci se zdejší život výrazně zlepšil, protože v obci se 150 stálými obyvateli jsou v lednu otevřené tři pizzerie. Nejlepší je U Rybáře, ale otvírá jen na víkendy. Důchodkyni, která tam peče pizzu, bych pokaždé líbal ruce, pizza je senzační. Normálně večeře odbudu focacciou, sýrem a salámem, ale už se těším na pátek a pizzu. Číst dál
Dnes o dvou levných Chianti ze sámošky
V toskánských Macanticích je všechno při starém. A to je dobře. Jen žádné změny! Naučil jsem se přijímat jen mírný pokrok v mezích zákona. Drobné radosti, jako čerstvé ragú, které koupíte v místních sámoškách balené, 20 deka za 4 EURO. Vydá na čtyři porce pasty a nemůžu se ho nabažit. Nebo Campari, kterým si vylepšuju levné ovocné limonády. Od kamarádky z Parmy jsem dostal domácí focacciu a byla skvělá, bohužel mnohem lepší než focaccie (chleby) ze sámošky. Občas se opakují i vína, která kupuju v místních prodejnách. Číst dál
Dvakrát Rigoloccio z toskánské Maremmy
Na vaše četné dotazy, jestli jsem sehnal náhradní nabíječku k notebooku náhradou za tu zapomenutou doma, odpovídám, že jsem klikař a nabíječku jsem koupil. (Kecám, nikdo se neptal.) Na úvodní fotce je sobotní cesta pinetou v Macanticích, Toskánsko. Nemůžu se nabažit toho, jak je to stále stejné, mění se jen světelné variace. Ale dnes se chci věnovat posledním dvěma vínům z listopadové návštěvy vinařství Rigoloccio. Číst dál
Silvestrovský pozdní sběr
Normálně bych po Vánocích měl nasysleno spoustu degustačních poznámek, ale letos byly první Vánoce bez vína. Z malého nachlazení, které se začalo projevovat v Itálii, se vyklubala parádní chřipka. Vrátil jsem se z Itálie až v pátek, takže jsem nestihl doktora, ale z okolností bylo jasné, že to je klasický Covid. Rozvinulo se to rychle, nakonec jsem ani neposílal žádná vánoční přání a padl. Po týdnu s Paralenem se mi vrací chuť na víno. Čich ani chuť nezmizely a opatrně zkouším první vína. Šťastný nový rok všem a hlavně zdraví! Číst dál
Castello Ginori po dvanácti letech
Nedávno mi to připomněl jeden nostalgický komentář, jakože kde jsou ty (krásné) časy, kdy jsem dovážel vína Marchesi Ginori Lisci. Byly to úplné začátky mých dovozních pokusů a maličké objemy, ale jsem rád, že na to někdo ještě vzpomíná. Můj vkus se za dvanáct let posunul k lehčím vínům, ale když jsem v Toskánsku, většinou si najdu záminku zajet do Querceta a koupit si tam lahev nebo dvě. Naposledy teď v neděli. Číst dál
Třikrát Rigoloccio, Maremma
Jak tady vždycky vzdychám nad červeně zbarvenou půdou ve vinicích, protože to značí výskyt kysličníků kovů a mívá to blahodárný vliv na víno, tak v okolí vinařství Rigoloccio (Maremma, Toskánsko, Itálie) se od konce devatenáctého století těžil pyrit a půda je tam hnědočervená. Je to docela nové vinařství, založené roku 2002, procházející překotnými změnami. V roce 2002 si dva kamarádi koupili 23 hektarů půdy pod Monte Calvo poblíž obce Gavorrano (provincie Grossetto, Toskánsko). Devět hektarů z toho byly vinice a oni se rozhodli vyrábět bordeauxské směsky. Pozvali si k tomu enologa Fabrizia Moltarda, který pracoval pro Marchese de‘ Frescobaldi a Angela Gaju. Až v posledních letech začali vína sami lahvovat a prodávat, v době do které spadá Covid, ruská válka proti Ukrajině a nově i palestinská válka proti Izraeli. Nic bych o tom nevěděl, kdybych v pátek večer po návratu z výletu do Castiglione della Pescaia nedostal klasický e-mail s nabídkou vzorků, jakých od Covidu chodí desítky. Obvykle zůstanou bez odpovědi, ale došlo mi, že jsem ten den jel dvakrát kolem odesilatele. Odepsal jsem, ráno jsme si zatelefonovali a odpoledne jsem tam jel na degustaci. Číst dál
Lagrein
Na úvodní fotce je slavné toskánské poutní místo, Ponte del Diavolo čili Ďáblův most, dokončený asi v roce 1115. Je to hodně z ruky na severu, v provincii Lucca, takže se tam většina turistů nedostane. Legenda tvrdí, že stavitel nestíhal dokončit most v termínu a zoufal si. V noci ho navštívil ďábel a nabídl mu pomoc. Chtěl za to jen duši prvního, kdo po mostě přejde. Do rána byl most hotový a stavitel si zase zoufal. Šel se vyzpovídat místnímu faráři a ten mu poradil… a teď pozor! Turistické cedule na pravém břehu říkají, že jako první přes most poslali prase, na levém břehu zase psa. Každopádně ďábla podvedli. Ale asi je to celé blbost, protože teologové i ateisti se shodnou, že psi ani prasata duši nemají. Číst dál
Pipirii, naturální senzace z Toskánska
Ladím formu na dlouhou cestu zpátky do Toskánska. Carmignano i další objednávky jsou rozvezené a rozeslané a Pošta už ve čtvrtek potvrdila, že je doručila. Od nového zákazníka, kterému jsem v úterý vezl hned tři bedýnky, jsem dostal dárek, toskánské naturální víno. Chtěl jsem si ho odvézt zpátky do Toskánska, ale nakonec je otvírám ještě doma. Naturální vinař Marco Tanganelli by jistě neschválil uhlíkovou stopu, která by vznikla následkem velkorysé dopravy jedné lahve do Čech a zpátky do Toskánska. Číst dál