Tradiční rozjásanou totku šesti lahví nechám na zítra, protože Beaujolais přijelo pozdě večer. Odložil jsem dopravu o týden, aby víno nejelo v mrazu. Za týden se předpověď maličko změnila a dopravu jsem už změnit nedokázal, ale po první zkoušce se díky výrazné kyselině zdá, že víno nezmrzlo. Nakouknul jsem do seznamu, čeho mám nejvíc a z rozebrané palety vybral jedno víno. V minulých letech mě dost bavilly Morgon Charmes, tak to. Číst dál
Občasné pauzy na blogu bývají důsledkem lenosti virtuálního pana Skleničky, ale za sníženou frekvencí nových textů v prosinci a v lednu můžou vleklé zdravotní potíže. Ani jsem nezapíjel volební výsledky, protože se jako kůň před dostihem dopuju práškama, které se výslovně nesnášejí s alkoholem. S blížící se objednávkou Beaujolais z Durette přišla výroční záminka k otevření lahve od Mee Godard, takže jsem prášky vysadil a otevřel její Morgon. Je to ročník 2015 a už začíná být v ideální formě k pití. Číst dál
Severní vítr je krutý a po několika degustacích moravských vín se vracím na jih. Konkrétně do Kampánie, jižně od Neapole, a otvírám místní bílé s 12,5% alkoholu. Odrůda Falanghina se pěstuje na vinicích s nízkou hustotou (4000 keřů na hektar) a vyšším zatížením (2kg hroznů na keř), což vpodstatě koresponduje s tím, co najdete ve skleničce. Číst dál
První zprávy o lahvování nového ročníku 2022 přišly z Beaujolais. Samozřejmě s komentářem, že 2022 byl vynikající (jak jinak!) a bohužel i s tím, že úroda 2021 byla malá, takže se rychle vyprodává. Zkouším Beaujolais už poosmé (a konkrétně Durette počtvrté). Na začátek jedna organizační poznámka. Minulý rok byl poznamenaný válkou na Ukrajině. Zájem o bedýnky se rozkolísal a v některých případech byl i u tradičně úspěšných bedýnek příliš malý. Začalo to hned v březnu s Vino Nobile di Montepulciano, které jsem i přes malý zájem přivezl a díky tomu mám dodnes co pít. Číst dál
Náhodou jsem přešel na nový postup večerního upíjení vína a okamžitě se to vyplatilo! Jeden večer otevřu, druhý večer vypiju. Včera jsem vypil jen půl lahve Beaujolais a víno mě krutě nebavilo. Trochu jsem váhal, ale ročník 2018 se zdál být dostatečně dlouho v lahvi na otevření. A taky mě honilo pomyšlení, že je to poslední lahev ze starého dovozu. Přežila jen díky tomu, že během kovidových roků klesla frekvence návštěv a každá další návštěva by to mohla pokazit. Ročník 2018 byl v Beaujolais senzační, alespoň podle několika málo lahví, které na mě tehdy zbyly. Číst dál
Régnié Vieilles Vignes 2020, Château de Durette
Číst dál
Dnes dvě vína, od kterých jsem čekal víc. Není to vyloženě zklamání, stále jsou to slušná a dobře pitelná vína, ale před rokem jsem měl například Morgon Les Charmes za velkou hvězdu. Letos jsem si svoji kapku štěstí vybral dřív a stylově podobný Chénas a Juliénas mě bavily víc. Ale když druhý den dopíjím zbytky a kontroluju po sobě poznámky, musím dodat, že se vína do druhého dne zlepšila, dekantace jim pomůže. Morgon má vyšší koncentraci, je to těžší sousto, Fournelles byly pěkně pitelné hned po otevření. Číst dál
Chénas Fidelité 2020, Château de Durette
Chtěl jsem si udělat radost po příchodu z práce, a Fidelité bylo už dva roky skvělé. V baňaté a tlustostěnné burgundské lahvi, s perfektním celokorkem, designované aby udělalo dojem. „Chceš ma ohúriť?“ zeptala se mě za studentských let jedna slečna ze Slovenska a bylo to přesně tohle :-) Navíc má cenovku 360 kaček. Jako dovozce jsem zvažoval, že Fidelité nacením výš, ale nakonec jsem jen kopíroval ceny vinařství. Číst dál
Napřed jsem na Julénas chtěl jít odborně a opsat někde pár informací. Třeba tohle: Juliénas je podstatné jméno rodu mužského, které má shodný tvar jednotného i množného čísla. Aha… Wikipedie to mistrovsky zhustila do jedné věty zde: je to okres v departmentu Rhôny. To jste nevěděli, co? Jako ukázka odborného přístupu to snad stačí, půjdu na to tradičně, skleničkovsky. Dnes dvě vína z aktuální beaujolaiské bedýnky z Durette, dvakrát odrůda Gamay. Číst dál
Je to už stotřetí bedýnka. Ze spousty věcí se stala rutina, ale jednoho jsem se ještě nenabažil. Přívalu radosti, když vynosím paletu vína do haly, otevřu pár krabic a prohlížím lahve. Všechna ta nalahvovaná radost mi nakonec nezůstane, většina vín už je rezervovaná nebo prodaná a budou dělat radost jiným lidem, ale sedět na čtyřech stovkách lahví je krásnej pocit. Podobně mi ještě nezevšedněla první degustace přivezených vín. Někdy bývám přehnaně kritický, protože se bojím, jestli jsem při výběru neudělal chybu, někdy napjatý, protože třeba aktuální ročník 2020 z Durette vůbec neznám a po dvou dovozech vím, že se v jednotlivých ročnících vína měnila. Dnes první dvojice z nejproslulejších beaujolaiských apelací, Moulin-à-Vent a Fleurie. Číst dál
Jednou v roce, většinou v lednu… otvírám Beaujolais od Mee Godard, francouzské vinařky korejského původu, která sídlí v Morgonu. Její vína někdy působí jako zjevení, někdy trochu jako maják… sama říká, že chce dělat vína na delší archivaci. Vína Mee Godard dokáží strhnout ušlechtilostí a harmonií, takže i milovník hravých lehkých Beaujolais je ocení. Ve skutečnosti jsem jen podlehl blížící se uzávěrce beaujolaiské bedýnky, ale s nadšením. Číst dál
(Jako připomínku na nedělní uzávěrku beaujolaiské bedýnky opakuju článek z února 2015.) Beaujolais je takové malé Burgundsko: má všechno, co má Burgundsko (výrazné vinice s odlišným podložím, dlouhou tradici, dvě striktně dané odrůdy, staré a nápadně nízko vedené viniční výsadby a variabilní sklepní metody), ale ve dvou věcech se odlišuje. Místo Pinotu má odrůdu Gamay a místo vysokých cen nízké. Na fotce tradiční pálení starého dřeva ve vinohradu ve starém plechovém sudu navařeném na trakař. Už jsem tu měl podobné fotky z Burgundska i z Loiry, z vinic jde kouř celou zimu. Číst dál