Pár fotek z francouzské degustace

Přesně po roce fotky z pondělní degustace na francouzském velvyslanectví. Obchodní oddělení ambasády přivezlo patnáct vinařství (a jednu palírnu:), prostory na Velkopřevorském náměstí mají krásnou atmosféru. Na první fotce Romain Bourgeois, který zastupoval dvě rodinná vinařství. Jedno z Maconu (Deux Roches) a druhé z Languedocu. Překvapení: zajímavý a dobrý Pinot Noir z Languedocu! Vysvětloval, že vinice leží 500 metrů nad mořem a vzdušnou čarou sto kilometrů od moře, takže se tam Pinotu daří. A měl skvělé Limoux Rouge Aux Bons Hommes 2014 (Chateau d’Antugnac), směs Merlotu, Cabernetu Franc a Syrahu.   

Měl jsem nabitý den a termín se moc nehodil, ale v pozvánce bylo jedno lákadlo, Marc Theissen z Domaine de Villargeau. Byl jsem u něj v Pogny v únoru 2013 a dobrý, byl jsem zvědavý. Coteaux du Giennois je svého druhu poslední přílepek k loirským apelacím Sancerre a Pouilly Fumé. Kopíruje jejich pravidla, odrůdy i půdní složení, ale zdaleka nedosahuje jejich proslulosti (a cen). Ve vytopených saloncích ambasády se mi vína líbila mnohem víc, než před sedmi lety v zimě. Základní Villargeau Blanc 2018 je cuvée hroznů z vápenitých i křemenných půd, středně plné a přijemně čisté. Les Genets Gris 2018 je tenčí, krásně čistý, příjemný Sauvignon z křemenných půd (Silex). Sans Complex 2018 je komplexnější víno z vinice na křídovém podloží, Fernand & Sons 2018 je plnější, ovocnější a klidně napíšu nádherný Sauvignon ze Silexu (křemen). Všechno Sauvignony, červená vína (Pinot Noir a Gamay) Marc bohužel nepřivezl. Ceny zatím neznám, ale vína se mi moc líbila. Myslím, že se na nich příznivě projevil ročník 2018 – všechna už byla dobře pitelná, příjemná, není důvod je dlouho archivovat. Marc Theissen zmiňoval, že z horkého ročníku 2018 měli obavy, dokonce museli kvůli horku sbírat hrozny v noci, ale kyseliny se jim podařilo udržet a vína jsou už teď hodně příjemná.

Ze dvou degustací alsaských vinařství zmíním wettolsheimské Moellinger Joseph & Fils. 15 hektarů vinic a 50 parcel v pěti obcích. Moc jsem si od toho nesliboval, ale chytl jsem se na prvním Crémantu Brut a potom požádal paní Moellingerovou, ať mi nalije všech deset vzorků. Crémant zaujal složením (jen Pinot Blanc plus Auxerrois) a kvasnicově jablíčkovým projevem, pinotovým charakterem. Suché, čisté, voňavé, jednoduché. Podobný charakter (odrůdovost, jednoduchost) měl Sylvaner 2018. Ze dvou ryzlinků (Riesling Sélection 2018 a GC Pfersisberg 2018) bych si vybral základní Sélection díky svěžesti. Vynikající byl Pinot Gris 2018, vychlazením se schoval zbytkový cukr (14 gr) a víno bylo krásně pitelné. Ze tří tramínů samozřejmě nej GWT Vendanges Tardives 2017 (zlatá barva, ve vůni tlející listí a přezrálé ovoce, v chuti koncentrace, exotické ovoce, ananas, mango, koření), ale je nefér srovnávat takovou kategorii se základními víny.

Celkově příjemný dojem z vín i prezentace, vypadalo to, že tady to je jací lidé, taková vína. Jednoduchá, pitelná, odrůdově čistá. U ryzlinku a Pinotu Gris bych si s radostí vybral základní víno místo Grand Cru (ale za dva roky může Grand Cru vyzrát a bude to naopak). Ceny neznám, vyčkávám :-) ale Sauvignony Marka Theissena i Moellingera bych doma chtěl mít.

Už pátou beaujolaiskou bedýnku sestavím z vín Erika Janina. Moulin-à-Vent, Beaujolais Villages červené i bílé,  Chénas a Brouilly. Podrobnosti jsou tady, přihlásit se můžete tady.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Dokaž, že jsi člověk! *