Tentokrát začnu o dvanáctiletém moselském Auslese bez generálských hvězdiček, s 8,5% alkoholu a odhadem 100 gramů zbytkového cukru. Úvahy o zdravém životním stylu a o smrti se v pravý čas přirozeně přidají, jinak to na Skleničkově blogu snad ani nechodí :-)

2003 Ürziger Würzgarten Riesling Auslese, Karl Erbes
Klasická moselská ambaláž a poctivý celokorek, ve skleničce nazrálá zlatožlutá barva. Konečně ne ta bledá barva mladých ryzlinků ročníku 2015, ale řádně oxidativní expresionismus! Ve vůni bez a lípa, propolis a vosk. V chuti pěkná kyselina, ale už parádně propojená se zbytkovým cukrem. Jako propagátor slaďáků bych nejraději napsal, že to je off-dry, tedy ne úplně suché, ale nemůžu zapřít povědomost o obvyklé hladině zbytkového cukru kolem sta gramů. V chuti zralé citrusy, lehce oxidativní tóny zralého ovoce, s dobrou plností a koncentrací. Na vrcholku chuti lehký dotek koření, který to celé vysušuje. Zajímavé je spojení ročníku a stále živé kyseliny, v extrémně spáleném ročníku 2003 zřejmě Erbesové sklízeli hrozny včas, dokud bylo kyseliny dostatek. Příjemný minerální závěr a dochuť.

Další propagaci slaďáků na blogu vzdávám. Jasně, že se slaďáky dělají z těch nejlepších a nejzdravějších hroznů, u ryzlinku s jeho mnoha sklizněmi je to nápadné. Před týdnem jsem na degustaci otvíral Erbesovo botrytické 2003 Auslese** a dostalo se mi srozumitelného vysvětlení, proč je propagace sladkých vín marná. „Už toho nech,“ řekla mi jedna poměrně pokročilá konzumentka. „Já slaďáky nechci pít, stejně jako nechci jíst sladký. Víš, jak hnusnej pocit provinění mám pokaždý, když sním nebo vypiju něco sladkýho?„

Zeptal jsem se, jestli je to kvůli kaloriím a postavě, a ano. Suché víno pokládá za zdravé. Jako lékařka je srozuměná s tím, že cukr se přeměňuje na alkohol a kalorická hodnota zůstává stejná. Přesto cítí výčitky při konzumaci sladkého vína a suché je OK.

Proti zdravému životnímu stylu nemá cenu bojovat, to je marná práce. Vzdávám to a s radostí budu pít všechny ty sladké Auslese a Spätlese sám. Zrovna kombinace foie gras s dvanáctiletým moselským Auslese je vražda zdravého životního stylu. Nebo sebevražda. Prostě taková malá smrt, jak by řekl Francouz.