Hledal jsem ve sklepě něco dobrého a našel zapomenutou lahev Riservy 2012 z Gracciana. Otevřel jsem ji na oslavu prvního dne s EET. Vystavil jsem si účtenku, odeslal data na Finanční úřad a teprve potom strhnul záklopku a vytáhl korek. Na oslavu Andreje Hrabiše a jeho daňového bastlířství dávám velké Sangiovese, pro čtenáře pár obecných i praktických poznámek.

Kdyby Andrej Hrabiš četl knihy, musel by vědět, že každá rozsáhlá společenská činnost vede k opaku zamýšleného. Expanze říše římské vedla k zániku impéria a americké prohibiční zákony vedly ke zlatému věku organizovaného zločinu. Reformy vzdělání způsobily zmatek ve školství a posléze i pokles vzdělanosti. Dovolím si zavěštit, že i EET povede k poklesu výběru daní, jakkoli se to může po prvním dnu zdát nesmyslné.

První ohlasy na zavedení EET přišly už v říjnu z Moravy. Nejmenovaný vinař otráveně sděloval, že u nich tuto zimu už nebude hasičský bál ani myslivecký ples. Kdo by se s tím EET sral kvůli jedné akci v místní sokolovně, že jo. Jaro ukáže, jestli přežijí vesnické košty vína (dodávám já). Kdybych chtěl v Praze uspořádat veřejnou degustaci Skleničkovských vín, dostanu se do těžko řešitelných problémů. Jako by nestačilo, že město Praha požaduje čtvrtinu ze vstupného na všechny veřejné akce pro sebe, ale ještě budu muset hlásit každého návštěvníka elektronicky Finančnímu úřadu. Jediná cesta, jak to obejít, je vybírat vstupné předem bankovním převodem čili přenést starosti na návštěvníky.

Sám si to budu moct v praxi vyzkoušet hned prvního února. Po roce zase přijede na Galadegustaci soutěže Prague Wine Trophy moselský vinař Stefan Erbes. Už třikrát jsem pořádal večeři s ním a jeho víny. Chtěl bych ji zase mít prvního února, ale protože se nehodlám přihlašovat k EET (kvůli jedné večeři by to nemělo smysl), vidím jediné řešení, platbu předem bankovním převodem. Že to je pro zákazníka méně přátelské řešení než dosud obvyklá platba na místě po skončení degustace, to je snad jasné i zastáncům EET. Pokud jde o Skleničkův sklep čili e-shop s víny z Komunitních bedýnek, tam jsem na zálohové platby bankovním převodem přešel už dříve. Naštěstí se ET Hrabiš minulý týden dozvěděl, kolik tady máme druhů podnikání, takže to snad pomůže a EET mě mine.

Přenesení nákladů na zákazníky je samozřejmé a řeči o tom, že hospody kvůli EET nezdraží, jsou jen pro hloupé. Hospody všechno naúčtují hostům a ve skutečnosti díky marži dvakrát. Budou si to moci dovolit, protože část provozovatelů hospody zavře – bohužel to budou ti malí na vesnicích (kteří se hned zaregistrují na Úřadu Práce, výdaje s tím možná převýší potenciální daňové úniky). Restauratéři i jejich zákazníci se s tím budou muset vyrovnat a udělají to každý po svém. Víc mě baví představy, jak to ovlivní výběr daní a státní rozpočet.

Očekávám, že z dosud občasného zamlčení jednotlivých nákupů se stane epidemie. Když jsem v říjnu ve velkém pražském obchodním centru kupoval značkovou bundu, zažil jsem první vlaštovku. Prodavačka mi (poprvé v mém životě) nabídla slevu ze 3 600 na 2 300 Kč s podmínkou, že nedostanu záruku ani účtenku. Jestli se podobný přístup všeobecně rozšíří, nezbude než zavést i elektronickou evidenci výdajů. Dalším krokem by byl už rovnou přídělový systém, lístky na odběr zboží jako za války :-) Připomínám úvodní myšlenku o tom, že každá společenská činnost vede k opaku zamýšleného. Všechny sociální experimenty dvacátého století dopadly špatně a není důvod předpokládat, že to v jednadvacátém najednou bude jinak.

Myslím, že politici by se měli věnovat tomu, co jim jde nejlíp: tunelování veřejných rozpočtů, přihrávání kšeftů rodinným příslušníkům a čerpání evropských dotací na nesmyslné projekty. Dokud to dělají, všechno běží, jak má. Průšvih přichází, když někdo z nich chce napravovat svět. Do politiky, jak ji známe, dobré úmysly nepatří.