Po týdenní nemoci mě opustil mobil. Měl jsem ho víc než deset let a jako náhradu jsem si musel konečně pořídit chytrý telefon. Už druhý den jsem zjistil, proč jsou tyhle věci tak oblíbené. S několika aplikacemi v mobilu bych vůbec nemusel vylézt z postele, práci i zábavu vpodstatě porychtuju z peřin. Mám Home Office :-) Osprchovat, oholit a obléct se musím vlastně jen když si chci večer otevřít lahev vína. Doufám, že to děláte taky tak: s vyjímkou ranního sektu s dámou gentleman nikdy nedegustuje víno v posteli!
Baudryho Chinon Blanc patří mezi moje každoroční adventní položky. Získal jsem téměř nedostupný karton v roce 2013 od jeho sekretářky pod gentlemanskou záminkou, že to je na veřejné prezentace pro zákazníky čili degustace. S novými prostory pro degustace na Praze 4 četnost degustací nečekaně poklesla, takže mám dobrý důvod (či výmluvu) odkorkovat pár lahví samostatně. Bernard Baudry je průkopník organického hospodaření na střední Loiře a jeden z vinařů, kteří dostali Cabernet Franc do francouzské první ligy. Kromě několika vín z kabernetu (začal zpracovávat separátně hrozny z různých vinic podle podloží ještě dávno před tím, než to přišlo do módy, a lahvovat nesířená vína po mnoha letech zkoušení, jak se vína v lahvi vyvíjí) dělá už jen s bílým Chinonem. Návštěva u něj byla pro mě v mnoha ohledech důležitá: starý pan Baudry sice v mnoha ohledech prošlapával cestu organickému zemědělství, biodynamice a nesířeným vínům, ale o ničem z toho nemluvil jako o idejích. Vždycky mluvil o tom, co které víno potřebuje, a že předtím, než udělal nějakou změnu, mnoho let ověřoval souběžně staré i nové postupy. Nerozhodoval se podle idejí, ale podle praxe a zkušenosti. Když o tom přemýšlím, tak bych se příští rok rád na Loiru vrátil – podle některých wineblogů je to úplná líheň originálních vinařů a zajímavých vín.
La Croix Boissée 2012 Chinon Blanc AOC, Bernard Baudry
Pokud jde o předchozí ročníky, rychle zapomínám a jsem rád za vlastní poznámky na Skleničkově webu. Odrůda Chenin Blanc, silná žlutá barva s kovově-jablíčkovým odstínem stále platí, ve vůni je to nazrálé a napůl oxidativní či spíš vyvážené ovoce s oxidativní složkou. V chuti zpočátku pěkná kyselina, po rozdýchání už od začátku vystupuje spíš mineralita. Středně plné, slušně ovocné (citrusy, jablka a žluté peckové ovoce) a zároveň lehce oxi. V závěru vystupuje koření (už ve vůni je znát skořice), ale připisuju to spíš barikovému sudu než odrůdě. 13% alkoholu. Pevné, sebevědomé, dokonale vyvážené. Z dřívějších poznámek mám dojem, že se víno už zaobluje a přichází čas zralosti a pití. Je to úplně neokázalé, žádné ohňostroje a sláva okolo, ale živé, vyvážené víno k pití.