Středeční večer přinesl první stesky, že se mi pobyt v Toskánsku nachyluje ke konci. Odhodlaně jsem se přežral pizzou a otevřel Castello Ginori na trávníku před domem. Querceto je přímo na druhé straně údolí, vzdušnou čarou možná čtyři kilometry, a jeho hradby jsou stále vidět. Už jsem tady komentovat „nižší“ vína, Campordigno a Lupo, že se za posledních pět let zlepšila, a na Castellu je to hodně výrazné. Možná pomohl vynikající ročník (každý vinař v Toskánsku vychvaluje 2016), ale snaha o jemnost a úbytek robustnosti je znát na celém sortimentu.   

Castello Ginori je směs Merlotu, Cabernetu Sauvignon, Syrahu a Petit Verdotu s biocertifikátem a 14% alkoholu. Kvasí spontánně v betonových tancích s řízením teploty asi tři týdny. Vyzrává asi 16 měsíců v barikových a pětisetlitrových sudech a další rok v lahvi před uvolněním do prodeje.

Castello Ginori 2016 IGT Toscana, Marchesi Ginori Lisci
Temně rudá barva s náznakem opalizace, dost možná lahvované bez filtrace nebo jen s lehkou filtrací. Na nose málo zralé třešně a višně s výraznější kyselinou. Trochu dřeva, středně intenzivní, harmonické. V chuti už pěkně zakulacené, harmonické, s pěknou kyselinou a ovocným višňovo-švestkovým projevem, lehce kořenité s hebkými taniny, s ohřátím až do kokosu. Úplně suché, čisté v ovoci, krotké v taninech. Pro mě to už je pitelné, ale určitě mu prospěje pár roků odkladu. Podle koncentrace a taninů bych klidně doporučil odložit o pět roků. Castello Ginori nedává ambice najevo na prvním ochutnání, ale koncentrací a čistotou slibuje dlouhověkost. Soukromě bych dal přednost o bod nižšímu alkoholu. Castello 2010 jsem prodával asi za 500 Kč a ceny od té doby stouply, ale v tomto případě je to vyvážené jasným zvýšením kvality.

Tentokrát jsem přivezl bedýnku Vernaccie, Vermentina a Chianti z vinařství Fattoria San Donato. Avizoval jsem to před týdnem, ještě asi čtyři bedýnky pro zájemce složím. Podrobnější informace jsou tady, přihlásit se můžete tady.