Chtěl jsem začít něčím jiným, ale rozhodla to tahle fotka. Včera jsem vás prudil kecama, že na Mosele leje. Rozumím tomu, že už šest neděl je hlavní téma hovorů v Čechách a na Moravě vedro a sucho. Zataženo a 35 stupňů na teploměru není žádný terno, střední Čechy překonávají teplotní rekordy. Úvodní fotka je ze čtvrtečního rána před devátou, místo poznáte, když si fotku rozkliknete a přečtete si místní název vinice na hranici mlhy. Zrovna jsem jel od Stefana Erbese k Hermesům do Krövu. Jo a ve Photoshopu jsem to zesvětlil. Teď už jen můžu litovat, že jsem to vzal jen z mobilu, ani jsem nevytáhl foťák. V Praze už byly tropy :-) Dobré ráno!
Erbesovi už v osm ráno lahvovali, osmdesátiletý zakladatel vinařství Karl Erbes přijel do práce pět minut po osmé. Takový důchod by se mi líbil! Na fotce už ale je Georg Hermes z Krövu s mašinkou na odstřelování kalů a plnění dosážního likéru (sektů). Představoval jsem si něco velmi romantického podobného sabráži, rozbité lahve a nebezpečí všude kolem, ale kdepak. Jediné vzrůšo bylo, když jsem ve Würzburgu zjistil, že jediná lahev sektu, zabalená do deky a samojediná uložená v krabici v kufru auta, za jízdy rupla. Naštěstí jsem si ráno přikoupil karton jejich suchých sektů, takže ještě týden veder přežiju.
Teď něco pro mladé a nezkušené, kteří s vínem teprve začínáte. Když jsem se první roky svých výletů vracel domů z Itálie nebo z Francie, zastavoval jsem se cestou v supermarketu a utrácel poslední peníze za laciné supermarketové poklady. Toskánské COOPy (sardská Vermentina a sekty od Berlucchi) nebo beaunský Hypermarché (Domaine Pavelot, Chateau de Santenay a mnohá další) by mohly vyprávět… dnes už jsem mnohem chytřejší a zkušenější! Neutratím poslední EURa v supermarketech, ale nechám si je do německého Würzburgu. Je to jen 400 kilometrů od Prahy (takže je mnohem jistější, že je už nebudu potřebovat), ceny kabinetních Silvanerů a milerek jsou dnes nižší, než současné ceny v Beaune (asi podobné cenám Vermentina a Vernaccie v Toskánsku), ale kvalita nesrovnatelná. Nechal jsem si deset EUR na kafe a WC na zbylých 200 kilometrech německých dálnic a nakoupil senzační milerky a Silvanery.
Mimochodem, místnímu zvyku vybírat 2,49 EUR za špatné espresso a 0,70 EUR za použití záchodu na benzince říkám německý teror. Je dobře, že Evropská komise zrušila poplatky za roaming (ve skutečnosti šlo jen o daň z cestování do zahraničí, uvalenou soukromým provozovatelem telefonní sítě na soukromé zákazníky), ale ještě zbývá pár věcí, které je třeba vykonat!
Zpátky na zem – prvotním cílem výletu byla sektová manufaktura Gut Hermes v moselském Krövu. Stýskalo se mi po lehkém osvěžení do současných tropických veder, ale netroufal jsem si vyhlásit sektové bedýnky jen na základě první bleskové návštěvy. Přivezl jsem si dvě krabice vzorků a jestli současné počasí vydrží, možná dokážu nabídnout úlevu. Naslouchejte šumu!