Když jsem tady včera psal, že možná dám příspěvek o alsaské archutektuře, tak to bylo jen plkání, vůbec jsem nad tím nepřemýšlel. V pátek jsem měl spíš odpočinkový program a uvědomil jsem si, že si často fotím nejen vinice, ale i detaily domů. Tak tady to je: začínám pohledem z okna, stejným, kterým jsem končil ve středu. Skoro uprostřed obrázku nahoře je věž, jejíž vrchol není v malém rozlišení moc rozeznatelný.  

Alsasko si zakládá na čápech, je to jeho symbol. Čapí hnízda jsou na každém komíně a věži, a v hnízdě čáp. Občas plechovej, prostě na věž nebo komín patří čáp, i kdyby to měla bejt atrapa. Když jsem první večer viděl hnízdo na věži a čápa, měl jsem za jistý, že čáp je plechovej. Ve čtvrtek večer ale čáp ožil a předvedl veliký divadlo. Nejmíň půl hodiny na hnízdě tancoval, přerovnával klacíky a čechral si křídla. Měl jsem k tomu otevřený Crémant, Sylván a ryzlink a bylo to divadlo za milion dolarů :-)

U výhledu z okna ještě zůstanu, detail klasického hrázdění.

Ten samý výhled z okna a detail okenice na vedlejším domě.

Alsaská vášeň pro kašny je neuvěřitelná a dá se vysvětlit jen letními vedry a minimem srážek.

Na kašně v Ammerschwihru jsem dnes snídal. Díky tomu jsem si všiml, že se v ní prohánějí nejmíň tři kilové ryby.

Tohle je už profláklé, alsaské uličky zná z fotek i ten, kdo tam nebyl. Je to povinná fotka z Barru, ale atmosféru mají ty uličky úžasnou. Na to fotky prostě nestačí, to se musí zažít.

Zpátky k vínu, viniční domek nebo sklep ve vinici. Tohle je u Westhaltenu, některé vinice tam jsou nejen terroir, ale i terén – kopce jako hrom.

Jeden detail z vinařství v Katzenthalu, v nové rekonstrukci zachovaný detail oblouku s letopočtem původní stavby, 1574. Je to jeden ze dvou nejstarších domů v obci, vinařství Bernhard.

Detail hlavice sloupu u vchodu do vinařství. Milovníci alsaské biodynamiky samozřejmě poznali vstup do vinařství Dirler-Cadé v Bergholtzu.

O kousek dál v Orschwihru ve stejné ulici jako Valentin Zusslin, přistavěná věžička na hranici stavby. Marně jsem přemýšlel o účelu nebo o tom, jak se tam člověk dostane, ale co už…

Nejen architektura, ale i alsaské sochařství je obdivuhodné. Kam se hrabe Michelangelův David :o) Čtěte Skleničkův blog, zdroj zábavy a poučení!