Archiv pro štítek: Sylvánské

Sylvánské modré na oslavu dobrých zpráv

Na začátek dvě dobré zprávy. Paleta vína od Horsta Sauera přijela, první objednávky jsem v Praze doručoval už v pátek. Nedosti na tom, celý ročník 2020 od Sauera je mimořádně povedený. Na Facebooku jsem vychválil Sauerovu milerku jako vyjímečně skvělé víno, hned v neděli mi dva pražští účastnící bedýnek zavolali a skoupili většinu milerky :-) Ale Frankonie je blízko, přivezu si novou. To není jako dovézt Marsalu!   Pokračování textu

SKB 96, Sauerovy milerky, sylvány a ryzlinky potřetí

Před dvěma roky jsem si dodal odvahu a přivezl první bedýnky z franckého vinařství Horst Sauer. Měl jsem je v hlavě zařazené jako franckou špičku a nejlepší vína z Escherndorfu, ale překvapilo mě, že v nejprestižnější vinařské ročence Gault & Millau mají „jen“ tři hrozny, podobně jako několik dalších místních vinařství. Načasoval jsem si to přesně: někdy v té době otec Horst předal vedení vinařství dceři Sandře (na úvodní fotce) a sám si pro sebe vyhradil jen sladká vína. Pro rok 2018 je G&M jmenovali německým Vinařstvím roku. Potom G&M přidalo čtvrtý hrozen a pro rok 2021 už čtyři hrozny přebarvilo načerveno. Vysvětlím, co to znamená.   Pokračování textu

Dvakrát Sylvánské Horsta Sauera z Escherndorfu

Tohle je ten případ, kdy vůbec nevím, jaký úvod napsat k degustačním poznámkám. V září 2017 jsem jel do německé Frankonie, abych se zorientoval v Sylvánském. Předem jsem si domluvil degustace v šesti ** a *** vinařstvích podle aktuální ročenky G+M a úplně jsem propadl Sylvánskému neboli Silvaneru, jak se odrůda označuje v Německu. Další návštěvy to jen prohloubily, cibulová pizza ve Wurzburgu, vařený chřest na Vogelsburgu a domácí jahody v květnu přerostly v závislost. Propadl jsem franckým baňatým lahvím, miluju šroubovací uzávěry a Sylvánské zelené hraje v mé soukromé Lize Mistrů. Podle mých zkušeností je obecně kvalita vín ve Frankách hodně vysoko, ale Silvanery Horsta Sauera (a jeho dcery Sandry) patří do absolutní špičky.  Pokračování textu

Univerzitní Sylvánské z Randersackeru a Würzburgu

Zápisky z pátečního večera ve würzburgském penzionu. Zpaměti jsem měl dojem, že letošní Univerzitní Silvaner je mnohem lepší, než loňský. Ale popořádku: jel jsem pro víno k Sauerům do Escherndorfu. Udělal jsem si studijní volno a vyjel o den dřív, že si dám degustaci v Randersackeru a večeři ve Würzburgu. Do randersackerského vinařství Trockene Schmitts (web) jezdím od roku 2017, většinou na skvělé milerky a sylvány. Univerzitní Silvaner mají na ceníku celou tu dobu, ale pokaždé jsem u nich byl ve špatnou dobu: buď ještě nebyl nalahvovaný nebo už byl vyprodaný. Pokračování textu

Dvakrát Sylvánské Horsta Sauera

Sylvánské zelené je pro Franky zásadní odrůda, imidžově ty dva pojmy skoro splývají. Podobně zásadní je i pro Horsta Sauera, kromě dnešních dvou vín vyrábí i jakostku (JUST Silvaner), barikovaný výběr nazvaný SEHNSUCHT, sylvánský sekt a Grosse Gewachs Am Lumpen, a pozor, taky slaďáky. Silvaner jako Auslese a TBA. V aktuálních bedýnkách najdete tři: kromě dvou popisovaných i jakostku JUST.   Pokračování textu

Horst Sauer, Franky. Milerky, sylvány a ryzlinky.

Před rokem jsem ostýchavě představoval Weingut Horst Sauer (tady) jako německou špičku, po letech jim nejprestižnější vinařská ročenka Gault & Millau vrátila čtvrtou hvězdu a pro rok 2018 je jmenovala německým Vinařstvím roku. Uznání si vydobyli především svými sylvány a ryzlinky, za sebe vyzdvihnu především perfektní čistotu vín. Mají dvacet hektarů na vápencových podložích ve franckém Escherndorfu. Tamní vinice jsem přirovnával k Chablis, francký Muschelkalk jsou ulity druhohorních mořských živočichů zkamenělé ve vápenci.   Pokračování textu

Sylván a ryzlink z franckého Röttingenu

Předem veliký dík účastníkům aktuální francké koronavirové bedýnky! Bral jsem to od počátku jako soukromou vzpouru proti karanténě, zákazu vycházení a blbým kecům o hranicích zavřených na dva roky (pan prezident teď doporučil jen rok, děkujeme!). Můj dopravce mi rozmlouval víno z Itálie, ale přimlouval se za Německo (žádný problém!), což se dokonale potvrdilo. Až při psaní textu jsem si vzpomněl na starý spirituál We Shall Overcome, ze kterého (zřejmě) i naše věrchuška odvodila hashtag #spolecnetodokazeme nebotaknějak. Zkušenost posledních čtyř týdnů učí, že společně to dokážeme, ale jedině jaksi… vládě navzdory, včetně kurzovního lístku jako na houpačce.   Pokračování textu

SKB 83, koronavirová bedýnka

V srpnu 2018 jsme s německým vinařem Jürgenem Hofmannem dělali v Praze degustaci jeho vín. Na závěr se mě jeden z účastníků zeptal, která z dvanácti vzorků pokládám za nejlepší. Řekl jsem, že (samozřejmě…) oba kabinety, Silvaner a Riesling, a tazatel se zatvářil zklamaně. Dodal jsem na usmířenou, že to může mít každej jinak. Když jsem potom v listopadu byl u Hofmannů a znovu jsme chutnávali všechna vína, zase jsem si ověřil, že pro mě jsou nejlepší sylvánský a ryzlinkový kabinet. Čistotou, typickou precizností, ale taky vyjímečným charakterem, který je daný atypickým půdním složením. Oba jsou )plně suché, jak se říká v Německu: suché jako Franky. Na úvodní fotce mi sice Jurgen pózuje u barikových sudů, ale já mám nejraději jeho jiskrné, čisté a báječně pitelné kabinety.   Pokračování textu

Pozdní sběr kompilační


Když jsem před lety poprvé četl o snižování uhlíkové stopy ve vinařství, nechalo mě to chladným. Dopady na životní prostředí se vyjadřují jako množství vyprodukovaného CO2, což mi vždycky připomene rovnici alkoholového kvašení. Teď čtu od Daniela Cernilliho, že Champagne byla prvním regionem, který si nechal přesně spočítat karbonovou stopu už v roce 2003 a zavázal se snížit ji do roku 2050 o 75%. A ne, nemyslí tím, že sníží obsah bublinek v lahvích na čtvrtinu! První ohlášený výsledek byl, že po 15 letech snížili karbonovou stopu o 20%. Podíl na tom má snížení váhy lahví o 7%, které snižuje dopravní náklady (a emise) asi jako byste škrtli z provozu 4 tisíce náklaďáků.   Pokračování textu

Vynikající sylván do podzimního počasí

Prohlídka starých zápisků na blogu mi připomněla, že už v roce 2015 jsem si z návštěvy vinařství Dirler-Cadé odvezl několik Sylvanerů (a muškátů). Pan Dirler byl tehdy překvapený, že nechci ochutnávat ryzlinky, a já jsem se vymluvil na to, že mám doma 300 lahví Mosely… což byla ostatně pravda. Po čtyřech letech můžu přidat další ročník k poznámkám o alsaských sylvánech z Bergholtzu.   Pokračování textu

Carmignano a Sylván s omáčkou

Jak řekli, tak udělali: Začnu z druhého konce, návratem ke Komunitní bedýnce z Carmignana. Doporučoval jsem bedýnku s tím, že základní Carmignano Santa Cristina in Pilli 2015 dostalo nejprestižnější italské vinařské ocenění, Tre Bicchieri Gambero Rosso 2019. A sliboval jsem, že Tři Skleničky Červeného Raka pro rok 2020 dostane další víno z bedýnky. Co se slíbí, to se splní, říkaly malé děti. Už je to tady.

Pokračování textu