Jako by to s italskými odrůdami nebylo beztak dost nepřehledné, anglická Wikipedie uvádí, že Trebbiano je odrůda totožná s francouzským Ugni blanc, jinak též základem destilátů Cognac a Armagnac. Podporuje to spekulací o převozu révy do Avignonu během papežského schizmatu, ale mně se to nezdá. Vždycky jsem měl za to, že Trebbiano Toscano a Trebbiano d’Abruzzo jsou dvě různé odrůdy. Trebbiano Toscano mělo špatnou pověst díky vysokým výnosům a přetěžování révy, nejlepší výsledky dává asi ve vínech Orvieto Classico DOC pod lokálním názvem Procanico. Trebbiano d’Abruzzo na tom bylo podobně až do chvíle, kdy jeho renesanci spustila rodina Valentini a dotáhla po roce 2000 barikované Trebbiano až k ceně pro nejlepší italské víno. Dnes chci psát o odrůdě Trebbiano Spoletino, a protože nechci spoléhat na Google, spolehnu se na vlastní paměť. Poprvé jsem měl Trebbiano Spoletino právě před pěti lety v Perugii. Vinař Alessandro Meniconi (vinařství Perticaia) tehdy říkal, že je to nejspíš 300 let stará samovolná mutace toskánského Trebbiana, která se rozšířila kolem umbrijského města Spoleto.
Jeho Trebbiano Spoletino se mi moc líbilo, ale netroufal jsem si dovézt neznámé víno z neznámé Umbrie. Když jsem si o čtyři roky později troufl, už mě předběhl Matteo Bertacchini a dováží ho sám. Proto jsem si letos v dubnu zajel 200 kilometrů z Mazzanty do La Bruna objevit další zdroj Trebbiana Spoletina. Chiesa del Carmine je prázdninový resort pro turisty, který se rychle rozšiřuje do jednoho malého umbrijského údolí dvacet kilometrů na sever od Perugie. K rekonstrukci několika nemovitostí přidali obnovu místních vinic, vysadili znova Sagrantino Montefalco, Merlot a Sangiovese a bílé Trebbiano Spoletino. O červeném Il Campanile jsem psal včera, ale k daleké cestě a návštěvě mě vylákalo hlavně Trebbiano Spoletino.
Při degustaci ve vinařství s Mattiou Giambattistou jsme přelízli poslední dva ročníky. Oba jsou ve stylizované burgundské lahvi s jednoduchou etiketou odkazující k resortu Chiesa del Carmine. Trebbiano Spoletino 2015 IGT Umbria ve skleničce krásně vypadá, má slámově žlutou barvu s kovovým, až zlatavým odstínem. Ve vůni je to Trebbiano s přezrálými ovocnými aromaty, žlutým ovocem a stopami tropických plodů, hodně plné. V chuti pěkná kyselina a lehce oxidativní jablíčkový projev (daný spíš delším ležením na kvasnicích než oxidativní přípravou, myslím, že bylo školené v nerezu). Opakují se ovocná aromata z vůně a přezrálost, projevem tradiční Trebbiano. Baví mě čistota a plnost chuti. Spolu s barvou a vůní to ukazuje na delší maceraci hroznů namísto obvyklého rychlého odkalení moštu před kvašením. Výsledkem je plné víno s typickým odrůdovým projevem a prodlouženým životem. I Wikipedie zmiňuje krátkou životnost vín z Trebbiana, ale tahle nerezovka přežila první zimu v bezvadné formě. I přes poznámky o přezrálých aromatech jen 12% alkoholu. To chci!
Trebbiano Spoletino 2016 IGT Umbria. Slámová žlutá barva je o poznání světlejší než 2015. Ve vůni zralé citrusy a žluté ovoce, mineralita a luční tráva. V chuti ještě lehce perlí (brzy po otevření jsou drobné bublinky i na stěně sklenky), lehký citrusově ovocný projev. Vyšší kyselina, brzy po otevření má chuť nástup německých ryzlinků s dominantní kyselinou, ale po několika hodinách a okysličení se projev posune víc k Itálii :-) V chuti působí hodně plně se stopami neodfiltrovaných kvasnic a vyšším alkoholem. Etiketa říká 13,5% alkoholu jako kontrast ke svěžesti a travnatému, méně vyzrálému projevu (a předchozímu ročníku, který to měl opačně). Za dvacetistupňového odpoledne jsem nadšený, co teprve v létě s teplotami přes třicet!
Jel jsem do vinařství s velkou skepsí, naočkovanou informacemi o prázdninovém resortu pro turisty a malé přidružené výrobě vína jen pro resort. Věděl jsem, že hrozny pro ně zpracovává a víno vyrábí Giovanni Dubini v Orvietu, ale přesto jsem tomu moc nevěřil. Na místě jsem byl nadšený a drží mě to i doma. Tohle víno chci dovézt.