Archiv štítku: Vermentino

Dvakrát Vermentino

Moje sympatie k odrůdě Vermentino nemohly pravidelným čtenářům uniknout, dnes dva náhodné úlovky z místního supermarketu (Cecina). Montescudaio Vermentino 2022 DOC, La Serra del Pino je spíš propadák. Je to vidět už na etiketě, která je nenápadná až… (doplňte si sami). Že zelený podklad na titulek nepatří, vědí reklamní grafici už desítky let, a zlatá barva to nevylepší. Prostě nápadně laciná supermarketová etiketa a cena mezi čtyřmi a pěti EURO, nákup ze zvědavosti. A očekávání se naplnilo (to se ostatně u laciných vín stává častěji než u drahých, všimli jste si?). Číst dál

Dvakrát toskánské Vermentino

Vermentino Bolgheri 2022 DOC, Tenuta Guado Al Tasso
Nedávno jsem tady fňukal, že český dovozce nedovezl nový ročník Antinoriho Vermentina. Když jsem po příjezdu do Toskánska v první sámošce víno objevil, tak jsem ho co? Tak jsem ho koupil. Ještě jsem přitom měl čím dál vzácnější pocit uspokojení, protože Antinoriho Vermentino mě provází životem už dvacet let, od první toskánské dovolené v roce 2003. Hned po otevření lahve se uspokojení ukázalo jako klamné, při degustaci a hodnocení tápu.   Číst dál

Nedělní procházka u moře a Vermentino


Kdo si počká, ten se dočká! Několikrát jsem dnešní Vermentino od LUNAE viděl v supermarketech za cenu přes 20 EURO, ale odolal jsem. Nakonec jsem se dočkal ve Volteře s cenou kolem třinácti. Italské supermarkety mají nejen lokální nákup, ale asi i lokální cenotvorbu, alespoň v jednotlivostech. Zrada je v tom, že tohle lombardské Vermentino už několik let dostává Tre Bicchieri Gambero Rosso i všelijaká další ocenění, takže se podařilo cenu vyšroubovat přes dvacku.   Číst dál

Vermentino z Riparbelly

Kolem vinařství La Regola jezdím každou chvíli, je u silnice od pobřeží do Volterry. Někdy před deseti nebo patnácti lety jsem měl jedno víno a nebavilo mě, a pak to trvalo spoustu let, než jsem to zkusil znova. Moderní budova, na webu nabízejí několik programů degustací spojených s prohlídkou vinařství. Vzal jsem to na přepadovku při večerním výletu do vnitrozemí. Ukázalo se, že jsou připraveni na všechno. V cuvérii byla tlupa turistů na prohlídce, ale v degustační hale měly službu tři dámy a udělaly mi krátkou degustaci.   Číst dál

Průzkum trhu

Dnes byla domácí strava. Ke snídani kafe a ovoce (broskve 2 EUR za kilo, hrozny asi 2,60), k obědu těstoviny. Chlazené (nesušené) tagliolini 0,99 EUR za čtvrt kila (to jsou 2 – 3 porce, podle hladu), pesto genovese 1,5 EUR za 150 gramů (2 porce, pesto žeru nahusto), rajčata asi 3 EUR za kilo, půlkilo parmazánu za 6,90 (mnoho porcí). Takže talíř za 1,75 až 2 EUR. K večeři pizza da asperto za 3-4 EUR. Zkouším, jestli se dá v Toskánsku žít za český důchod. Zatím dobrý 🙂   Číst dál

Vermentino bílé i červené

Toskánské Vermentino od Banfi podruhé aneb to se povedlo… až při otvírání lahve jsem si vzpomněl, že laciné Vermentino od Banfi jsem měl na blogu před několika týdny. S jiným názvem, koupené v sienském družstvu, taky deklasifikované na IGT. Snažil jsem se z etikety vyčíst, jak moc je pravděpodobné, že jsem koupil stejné víno s jinou etiketou (asi ne), ale podle prvních degustačních poznámek jde o jiné víno. A podle zatřídění jako IGT je zase o kousek pravděpodobnější moje tehdejší úvaha, že za deklasifikací je jen zpracování hroznů nebo vína mimo oblast původu.   Číst dál

Vermentino z Bolgheri


Náhodný nákup na cestě domů z Itálie, u nájezdu na autostradu byla velká prodejna Consorzio Agrario di Siena. Nalákala mě k zastávce, protože hangáry Consorzia si pamatuju z letošního i loňského focení cypřišů ve Val d’Orcia. Několikrát jsem je musel obcházet a hledat záběr, aby na něm nepřekážela nějaká stavba. Rodina Banfi je jedna z nejvýznamnějších toskánských vinařských rodin, má vinice v Chianti i Montalcinu.   Číst dál

Vermentino a Chardonnay, dva úlovky ze sámošky

Costamolina 2021 Vermentino di Sardegna, Argiolas
Vinařství má historii dlouhou 80 let, dnes je vede třetí generace rodiny Argiolas. Podlel webové prezentace mají na Sardinii nejmíň 230 hektarů vinic. Ve vinicích samozřejmě vede Vermentino, dál pěstují hlavně Carignano, Cannonau a Monica di Sardegna. Costamolina je z jejich základní řady a podle prvního dojmu je to svého druhu středomořský suchý ryzlink: jednoduchá nerezovka s lehkým lisováním, rychlým odkalením a kvašením čistého moštu, lahvovaná brzy na jaře po sklizni.   Číst dál

Vermentino 2021 od Antinoriho

Pro některá vína bych už mohl mohl zavést rubriku „povinné cviky“ a Antinoriho Vermentino by mohlo být první. Byla by marnivost hledat v kterém roce jsem ho na blogu popisoval poprvé, ale každý rok jsem zvědavý, jaký bude další ročník. Tentokrát jsem dojel do místa ubytování v Toskánsku před třetí odpolední a na Vermentino si vzpomněl ještě v autě, když jsem plánoval první velký nákup v cecinském Conadu. Díky postavení výrobce víno najdete ve všech velkých řetězcích vinotékách, prakticky je nelze minout a díky výrazné ambaláži ani přehlédnout.

Číst dál

Le Macchiole a Monterufoli, dva náhodné nákupy

Le Macchiole 2019 Bolgheri Rosso DOC, Le Macchiole
Poměrně mladé víno, poprvé na trhu v roce 2004. Minimalistická etiketa se mi líbí, ale cenově (22 EURO) víno patří do segmentu, který kupuju jen zřídka. Podle technického listu směs Merlotu, obou kabernetů a Syrahu. Mladé vinice (ale v Bolgheri snad staré ani nejsou :-) a malý výnos (podle webu 1 kg na keř). Kvasí v nerezových tancích asi dva týdny a školí se 10 měsíců většinou ve starších barikových sudech. Výrobce dokonce udává datum lahvování, 11. prosinec 2020.   Číst dál

Vermentino ze supermarketu se Třemi Skleničkami

Začnu trochou zprostředkovaného poznání. Včera ve čtyřmilionovém Toskánsku vykázali 229 případů nových nákaz koronavirem, v ČR to bylo 1047 případů. Když vezmu do úvahy, že Toskánsko bylo od července do září zaplaveno turisty, jsou místní výsledky výborné. Předpokládám, že i v Itálii se najdou magoři, šílenci a blázni, ale v červnu ani teď v říjnu jsem nezaznamenal žádné excesy. Roušky se nosí všude v uzavřených prostorech, dnes jsem je viděl i venku na trhu s ovocem a zeleninou. Druhý den mi neprodali jídlo v bufetu, protože jejich mobilní aplikace nepřijala český Covid-pass. Šel jsem si postěžovat do realitky, paní mi řekla, ať jí pošlu očkovací certifikát v PDF, že ho přihlásí do italské databáze. Dnes jsem zašel ověřit úspěch do stejného bistra a už mě přečetli. Výsledkem bylo příjemné zeleninové risotto za 5,50 EURO. Italský COVID pass se může hodit – už jsem si našel víkendové enologické slavnosti v malém městě. Vstup zdarma, ale pouze s Covid passem. Dnes další víno ze supermarketu, tentokrát z té nejvyšší kategorie.     Číst dál