Na začátek malá nepovedená aktualita z pondělního nákupu v Lídlu. V pondělí začal Italský týden, dcera projevila přání se přidat a tak jsem vyrazil pro bazalkové pesto, parmezán, profiterol a další domácí nezbytnosti. Utrácení jsem završil italskou šumivkou s ošidnou značkou Prosecco. No nekupte to za 80 kaček.
Vařil jsem risotto. Riso Arborio z Lídlu, chřestový vývar z Hostína, cibule z Penny, pár hřibů z Kokořínska. Moscato Liquoroso, aromatizovaná Marsala ze Sicílie (kuchař má být veselý!) Na závěr Grana Padana z Makro. K tomu Santenay Premier Cru Clos Rousseau 2014 od Marka Boutheneta. Je to autentické nebo je to Babica? Hlavně že nestrádáme :-) Číst dál
V úvodním článku o burgundské bedýnce jsem propagoval hlavně ročník 2015, ale při domácí kontrolní degustaci mě nejvíc bavilo Bouthenetovo základní Hautes-Côtes de Beaune 2014. Pro jistotu jsem to překontroloval ještě několikrát a další lahve můj dojem potvrdily. Pobavila mě víkendová návštěva, kterou víno taky nadchlo. Vyjádřila to asi následovně: Jak jsi proboha našel tak skvělý víno? A to se prosím ptala na víno, které jsem poprvé přivezl poprvé už v roce 2009 a mám ho v bedýnkách už počtvrté. O výrobci píšu někdy od roku 2008. Jak jsem ho tak najednou našel? Tak jsem návštěvu odkázal na Skleničkův blog: najdete tam všechno, co o víně potřebujete vědět :-) Číst dál
Leden jsem měl ryzlinkový, ale na degustační večeři s moselským vinařem Stefanem Erbesem i druhý den na Galadegustaci Prague Wine Trophy v Jaltě padaly dotazy na příští bedýnku. Odpovídal jsem bez přemýšlení, že to budou asi Pinoty. Celý loňský rok jsem se snažil hlídat si vína ročníku 2015, tak jak v různých regionech postupně přicházela na trh. Nejdřív Alsasko, potom Mosela, postupně další. Burgundské Pinoty se lahvují poměrně pozdě, nejdříve na přelomu dalšího roku. Kvalitativní očekávání bylo veliké a přiživovaly ho vzpomínky na ročník 2005. Tehdy někteří vinaři vyprodali ještě před prvním květnem, kdy jsem do Burgundska dojel já. Renomovaní pražští dovozci si burgundský ročník 2005 stáhli pro sebe a do prodeje nepustili nic, pamatujete? V pondělí jsem si rychle domluvil pár schůzek a hotel a ve středu jsem už ochutnával víno v Gevrey. Číst dál
Chill-out po Prague Wine Weeku s návštěvou moselského vinaře přinesl červená vína: přepitý ryzlinky jsem se vrhl na druhou ze tří nejoblíbenějších odrůd pana Skleničky, Pinot Noir. (Ta třetí nepřekvapí, je to Sangiovese.) Pro zajímavost dodám, že i na Galadegustaci se několik návštěvníků ptalo, jaké bude téma příští bedýnky. Odpovídal jsem, že Pinoty. Ještě jsem se nedostal do stadia ověřování cen a dostupnosti, ale Pinoty lákají. Číst dál
V lednu mě honila mlsná na Sangiovese. Měl jsem smůlu, Vino Nobile z Gracciana jsem vyprodal ještě v prosinci. Moje plány do budoucna mě obracely k Burgundsku, tak jsem ze sklepa vytahoval poslední Pinoty. Po Bouthenetovi přišel na řadu alsaský Pinot z Hunawihru. Na mém seznamu oblíbenců vede už od roku 2006, kdy jsem byl v Alsasku poprvé (a zatím nejdelší dobu, celé dva týdny). Už jsem v Alsasku našel pár lepších Pinotů, ale byly mnohem dražší. Hunawihrský Pinot Noir je už skoro 11 let na prvním místě mého soukromého žebříčku nejoblíbenějších alsaských Pinotů. Číst dál
Titulek trochu přehání, devadesát minut po otevření se už víno ke svému burgundskému původu přiznává, ale první degustace mě zaskočila. Severská sevřenost, výrazná kyselina, nedůrazné, ale zřetelné taniny a svíravost. Poměrně malá koncentrace a lehký projev. Hned po otevření bych víno naslepo tipoval na Německo. Číst dál
Minulý rok jsem česká vína flákal, a myslím tím vína z Čech, ne vína z Moravy. Začít v novém roce degustační poznámky mělnickým Pinotem může vypadat jako úlitba lokálpatriotismu nebo laciné rozhřešení, ale není tomu tak. Ve skutečnosti mě hned po otevření jako první napadlo, že tohle bych si měl nechat pro sebe. Mlčet. Neprozraďme nic co víme! Mlčenlivost chrání nás :-) pamatujete? Dnešní víno je totiž parádní a navíc snadno dostupné.
Svatomartinskému se poslední roky vyhýbám jako Mirek Dušín cigaretkám, v sobotu jsem si to vynahrazoval burgundským Pinotem. Přivezl jsem ho v únoru do bedýnek, ještě se čtyřmi dalšími víny. Základní červené Hautes-Côtes de Beaune 2013 je dnes ve špičkové formě a je radost ho pít, ale s La Fussière jsem čekal. Ještě o prázdninách bylo zavřené, nepříjemné až skoto na vylití, ale očekávání bylo velké a tak jsem to den po svatém Martinu zloušel znova.
Maranges Premier Cru La Fussière 2014, Marc Bouthenet
Číst dál
Minulý týden ve středu říkala první česká Master of Wine Lenka Sedláčková na degustaci, že její dovolené už několik let padaly na oltář studia, cestovala po vinařských regionech. To bych měl být Majstr už dávno, a moje děti taky, říkal jsem si :-) Na horní fotce moje tehdy desetiletá dcera sbírá břidlici mezi moselskými vinicemi Ürziger Würzgarten a Erdener Treppchen. Co naopak zanedbávám, to je teorie. Celé prázdniny přesunuju z postele na stůl a zpátky dvě knížky. Ta druhá, o výrobě vína, je pro mě stále jako Beethovenova Nedokončená. Zábavnější a čtivější je první, Mauroisovy Dějiny Francie. Číst dál
Dnešní zápisek vznikl jako vedlejší účinek přípravy na úterní pražskou degustaci vín ze Skleničkových bedýnek. Už jsem přihlášeným účastníkům potvrdil místa, zbývají poslední dvě. A já jsem začal hledat další a další vína, která bych tam vzal. Dnešní Burgunda je (nebo bude) výborná, ale v úterý ji nevezmu. Hned to vysvětlím. Číst dál
Současný způsob léta mi vyhovuje. Vstával jsem v osm a hned jsem vyjel do světa. Snídal jsem v poledne polívku v Masně a potom si jel na písák zaplavat. Voda byla akorát teplá a byl jsem tam úplně sám. Potom pár hodin zařizování, před pátou jsem si dal padla a ugriloval na zahradě dvě kotlety a papriku. K tomu lahev Pinotu. Julio z Montepulciana mi napsal, že už nalahvoval Rosso (konečně!) a Pietro z Čech napsal, že chce krabici moselských ryzlinků. Mohlo by být větší teplo, ale to by zase bylo na písáku plno… prostě to není špatný. Teď o tom Pinotu.
