Svatomartinskému se poslední roky vyhýbám jako Mirek Dušín cigaretkám, v sobotu jsem si to vynahrazoval burgundským Pinotem. Přivezl jsem ho v únoru do bedýnek, ještě se čtyřmi dalšími víny. Základní červené Hautes-Côtes de Beaune 2013 je dnes ve špičkové formě a je radost ho pít, ale s La Fussière jsem čekal. Ještě o prázdninách bylo zavřené, nepříjemné až skoto na vylití, ale očekávání bylo velké a tak jsem to den po svatém Martinu zloušel znova.

Maranges Premier Cru La Fussière 2014, Marc Bouthenet
Vzhled ve skleničce je akurátní, jasný rubínový Pinot a podle ideální kompozice by se rovnou dalo tipovat Burgundsko. Vůně je vzorně burgundská s intenzivním ovocem, švestky a višně. Ještě zavřená, ale s důrazným ovocným projevem. V chuti silná kyselina, lehce drhnoucí taniny, nezralé švestky. V ovocném projevu ukázkové Burgundsko, slušná koncentrace a plnost, ale v ovoci ještě nezralé. Už-už přichází do formy, ale je potřeba počkat na Vánoce nebo ještě líp na příští prázdniny. Podle zkušeností s ročníkem 2012 to bude v létě 2017 bohatý ovocný Pinot. Proto ty odkazy ke Svatomartinskému: tenhle Pinot není nijak rychlený, rok vyzrával v barikovém sudě a do lahví šel v prosinci 2015, ale pít ho teď je ještě předčasné.

V sobotu jsem si udělal škodolibou radost blogem Jamieho Goodea na téma identity kanadského vinařského regionu Britská Kolumbie. Malá vinařská oblast s ryzlinkem, Chardonnay, Pinotem Noir a Syrahem nemá jasný profil, ale vinaři mluví o odrůdové pestrosti. Krásný (pro mě nový) argument: pestrost nám dává lepší možnosti, jak se vyrovnat se změnou klimatu. „Pestrost je chabá identita,“ odporuje mu druhý. Výsledek? Jestli chcete prodávat víno sousedům, vsaďte na pestrost. Jestli chcete prodávat za hranicemi okresu, musíte se vyprofilovat. Moravští vinaři by neměli jezdit na zájezdy do Španělska, Německa a Francie, ale rovnou do Britské Kolumbie. Doporučuju přečíst, je to tady.