Omlouvám se všem, kdo čekali ušlechtilá a drahá vína, ale prokličkoval jsem mezi Baroly a Bolgheri jako Maradona obranou a zavěsil další supermarketovku. Nedávno jsem tady psal o Grillu a už nedopsal, že druhý den v rozpité lahvi mě bavilo ještě víc, ale při dnešní procházce oddělením vína v CONADu jsem si na to vzpomněl. Číst dál
Na první fotce z nedělní Riparbelly je menu slavnosti Sagra del Cinghiale neboli Festival Divočáků. Bohužel není vidět fronta asi dvou až tří stovek lidí před pokladnou ani dva obří stany, ve kterých se jedlo. Parkovalo se na silnici snad dvě stě metrů před cedulí Riparbella, nával jako hrom. Nejspíš to není nic zvláštního, během roku každé toskánské městečko pořádá svoje Slavnosti kaštanů, ryb a kdečeho co je k jídlu. Číst dál
Zvolna už končí další léto (fotka je z dnešního plážování), teploty na toskánském pobřeží ještě vyšplhají k jednadvaceti stupňům, ale už se udrží jen krátce a slunce už tolik nepálí. Odložil jsem ambiciózní plány na cesty a výlety a užívám posledních slunečných dnů. Dvakrát denně plavu v moři a připravuju se na zimu. Nedávno mi místní kamarádka vysvětlovala, že základní sazba DPH je v Itálii sice vyšší než v ČR (22%), ale existuje něco jako seznam základních potřeb, na které je sazba snížená na pouhá čtyři procenta. Moc jsem jí to nevěřil, ale dnes jsem koupil neuvěřitelně krásné mandarinky a večer koukám na účet ze sámošky: na mandarinkách jsou 4% DPH. Na broskvovém džemu 10%. Kromě mandarinek jsem přinesl i dvě sicilská vína s 22% DPH, ovšem s pohledem na účet je to velmi přijatelné. Grillo bylo za 3,99 EURO, směs La Segreta za 6,99 EURO. Vždycky, když se s Italy nebo s Čechy bavíme o Sicílii, skončíme u toho, že Sicílie je krásná… a levná. Číst dál
Sassella Valtellina Superiore 2021, Rainoldi
Občas si stěžuju na selhávající paměť, ale jsou témata, kterých se počínající výpadky krátkodobé paměti netýkají. Když jsem uviděl v supermarketu lahev s panáčkem, kterého používá jako logo vinařství Rainoldi, hned jsem si vzpomněl, že jsem Rainoldiho měl už v ČR a byl spokojený. Gůglování na vlastním blogu přineslo dva výsledky, tady a tady. Byl to šťastný den, jednak víno stálo asi 18 EUR (před dvěma roky v Praze podobné za 600+ Kč, což by dnes bylo fajn) a jednak je popis Superiore laskavý k mým preferencím: víno má jen 13% alkoholu. Narazit na dobré víno v italském supermarketu není nic vzácného, ale Valtellina je malá a vyhraněná oblast na severu a v supermarketu je to vyjímečný nález. Číst dál
Úvodní fotka z cyklu Plážování a dnes si dáme podobnou dvojici vín z Kampánie jako posledně se stejnou výhradou: titulek je ukradený u Woodyho Allena a já o Falanghině nevím nic. Ale mám dobré učitele, dvě špičková místní vinařství:
Falanghina del Sannio 2023, Feudi di San Gregorio
Falanghina del Sannio 2023, Mastroberardino
Číst dál
Titulek je opsaný od Woodyho Allena a já nejsem ten, kdo by mohl poučovat o vínech z jihoitalské Kampánie. To se jen projevila radost z objevu, že v CONADu už měli nový ročník a v předchozích letech jsem měl s víny vynikající zkušenosti. Našel jsem dvě vína:
Greco di Tufo 2023 DOCG, Feudi di San Gregorio
Greco di Tufo 2023 DOCG, Mastroberardino
Číst dál
Read My Lips: No New Wines! Víno je nudné, budoucnost patří ragú a oliváči! I Toscanacci dělají snad dvacet druhů ragú, trvanlivost tři roky. Senzační k úpravě špaget, ale já mám slabou vůli a užírám je lžičkou ze skleničky. Je to moc dobré, zleva ragú z divočáka, vepřové, zaječí, srnčí, kachní, tuňák a pražma.
Číst dál
Dvě Vermentina ligurského výrobce LUNAE jsem už oslavoval (třeba tady a tady), Šedou etiketu a Černou etiketu. Kdybych to chtěl vyprávět podrobně, tak ty vinice leží napůl v Ligurii a v Toskánsku, ale vezmu to brutální zkratkou: kolonii Portus Lunae založili Římané 177 let před Kristem a historik Plinius starší zmiňoval místní vína v roce 65 po Kristu. Cantina LUNAE hospodaří na 65 hektarech vinic a patří rodině Bosoni. Vermentino dělají ve třech verzích, od nejnižší je to Bílá etiketa, Šedá etiketa a Černá etiketa, plus další Vermentina z nakupovaných hroznů. V posledních letech dostává Černá etiketa vysoké až nejvyšší hodnocení ve dvou italských vinařských ročenkách, které se snažím sledovat. To je sice hezké, ale spolu s tím vystoupala cena někam k 25 EURO za lahev, což už není tak hezké. Jako správný Čech jsem si pořídil slevové karty dvou největších supermarketových řetězců a trpělivě sleduju ceny. Hned první týden jsem se dočkal, dva COOPy v mém okolí pravidelně výrazně zlevňují právě Vermentina od LUNAE :-) Číst dál
Pár dní teď zase budu psát z Itálie. Půjčil jsem si dům v toskánských Macanticích, stejný jako minulou zimu a vůbec je tady všechno stejné. Turisti odjeli, pizzerie zavřely. Obec nahradila zlomený pahýl pod mým balkonem novým stromkem, majitelka domu nechala opravit pár věcí v domě. Majitel Central Baru, což je nanejvýš důležitá instituce v každé toskánské vesnici se mě zeptal, jestli jsem se vrátil, a když jsem přitakal, tak si se mnou plácnul. Číst dál
Carmignano Riserva Elzana 2020, Fattoria Ambra
Dnes povinné popisy dvou vín z aktuální bedýnky. Popisy jsou tady a teď, snad se to s odstupem roků neukáže jako omyl. Musím si postěžovat na záludnost směsných vín. Elzana má 90% Sangiovese a jen 10% Cabernetu Sauvignon, ale s ohřátím a provzdušněním mate. Hned po otevření jsem si spokojeně říkal, skoro typické Sangiovese, výborně! Po hodině na zahradě převládá paprika, pepř a kořenitý projev kabernetu. Číst dál
Jestli nějaký vinařský region může být příkladem toho, jak za deset let udělat velký pokrok v kvalitě, tak je to San Gimignano. Vernaccia di San Gimignano byla odedávna vzorovým příkladem propojení marketingu s místem původu, tedy využití terroir(u) k propagaci a prodeji, ale v posledních letech se podobným příkladem úspěchu stalo zvyšování kvality Vernaccie. Samozřejmě je za tím snaha zvýšit ceny, Consorzio di Vernaccia k tomu využilo sedmisté výročí uvedení Danteho Komedie (1321), kde Dante opěvoval Vernaccii. Víno se tím vzdálilo běžnému českému zákazníkovi, který za málo známou toskánskou odrůdu nebude ochotný zaplatit 400 a víc kaček, ale podle mých degustačních zkušeností vína deseti nejlepších vinařství za ty peníze stojí. Číst dál
Čistá Barbera jako stolní víno, dokonce bez uvedení ročníku. Pravděpodobně ročník 2019. Schovala se v chladničce s poklady a náhodou vyplavala teď v červnu. Ve skleničce je tmavě rudá barva s fialovým odstínem, lehká opalizace. Na nose zralé červené ovoce, střední intenzita, trochu kůže jako ze starého prvorepublikového křesla. Číst dál