Skončilo léto. V sobotu od rána větrno a přeháňky. V devět jsem vstal a stáhl žaluzie, aby okna nebouchala při náporech větru, a dal si další dvě hodinky spánku. Až do jedné bylo zataženo, potom začalo prosvítat azzurro. Ve tři jsem si šel zaplavat, abych splnil denní normu. Moře je po dešti zelené, vítr studený, slunce ostré. V turistických centrech se po patnáctém září vypínají parkovací automaty, tady byla až hmatatelná vylidněnost. Číst dál
Dnes byla domácí strava. Ke snídani kafe a ovoce (broskve 2 EUR za kilo, hrozny asi 2,60), k obědu těstoviny. Chlazené (nesušené) tagliolini 0,99 EUR za čtvrt kila (to jsou 2 – 3 porce, podle hladu), pesto genovese 1,5 EUR za 150 gramů (2 porce, pesto žeru nahusto), rajčata asi 3 EUR za kilo, půlkilo parmazánu za 6,90 (mnoho porcí). Takže talíř za 1,75 až 2 EUR. K večeři pizza da asperto za 3-4 EUR. Zkouším, jestli se dá v Toskánsku žít za český důchod. Zatím dobrý 🙂 Číst dál
Websterův slovník pro konzumenty vína aneb co mě napadá při prvním napití toskánského Carmignana :-) Přemýšlel jsem, jestli sloveso kalit (=chlastat, pařit, pít alkohol…) pochází z padesátoletního sovětského slovníku (Jak se kalila ocel) nebo z italského slova calice (pohár). Co myslíte vy?
Zatracenej Cabernet se vždycky prosadí, i když je ho jen deset procent! Dnešní vzorek pochází z květnové návštěvy ve vinařství Fattoria Ambra. Schovával jsem lahev s nadějí, že postupně v příčinném pořádku ruská invaze na Ukrajinu zkrachuje a obchod s vínem znova ožije, ale… aktuálně to sice vypadá na malý doplňovací dovoz milerek, sylvánů a ryzlinků z blízkých Franků (Horst Sauer!), ale dovozy z větší dálky odsouvám na dobu, kdy stoupne poptávka po víně. Číst dál
Obrázek je ze San Quirco d’Orcia a nijak nesouvisí s dalším textem. Vína jsou koupená v cecinském COOPu, Vermentino je z Riparbelly (Montescudaio DOC) a Le Difese z Bolgheri, ale obě jsou zatříděná jen jako IGT.
Scopiccio 2021 Vermentino Bianco Costa Toscana IGT, La Regola
Číst dál
Maďarsko tady mívám jen vzácně, tentokrát jako další náhodný nákup z MAKRO. Nejasně si vzpomínám na dávnou degustaci v Hiltonu, kde měl Bock (nebo český dovozce) prezentaci a snad jsem ochutnával i CF, ale s rezervou. Už etiketa je exotická: růžový podklad (!), černá kresba a zlatě zvýrazněný obrázek berana hraničí s naivním uměním.
Do baru v Ponteginori chodím ze dvou důvodů. Ten praktický je, že se mi tam líbí, mají výborný kafe, snídaně i obědy. Ten druhý je nostalgický a samožerský. Když tam přijdu po delší pauze, třeba po čtyřech letech, jsem zvědavý a natěšený, jestli mě majitel ještě pozná. Maskoval jsem se rouškou, ale byl jsem tam naposledy v červnu, takže to měl lehké. Cizího by asi pozdravil buongiorno, ale na mě vypálil ciao! Revanšoval jsem se koupí vína za 30 EURO. (Na úvodním obrázku pohled z hradeb Volterry, odhadem třicet kilometrů od Riparbelly.) Číst dál
Celý víkend (i několik dní před ním) jsem strávil sladkým nicneděláním, maskovaným jako plánování degustačního výletu do Francie. Plány se při pátku sesypaly, když mě z různých důvodů dva přední cíle odzívaly. Jeden jede na dovolenou a druhý, považte, po jarních mrazech přišel o velkou část úrody a nemůže dodávat novým zákazníkům. Oba v Burgundsku, v druhém případě s cenami pod deset EURO. Zdražit o deset nebo patnáct procent by bylo dokonalé řešení, ale… Břemeno kovidové krize je rozloženo příliš nerovnoměrně a moje ohledy k bližnímu dostaly další ránu, zvlášť když ten bližní je Francouz :-) Celou sobotu jsem se kyselil, v neděli jsem zaměřil pozornost na Itálii. Číst dál
Podruhé víno od největšího sardského výrobce, po včerejším supermarketovém Vermentinu naopak vlajková loď a nejprestižnější víno vinařství (dovozce LESA). Na Sardinii jsou dvě povinné odrůdy: bílé Vermentino di Sardegna a modré Cannonau, což je francouzská Grenache. Jak se mezi nejlepší sardská vína dostal Cabernet Sauvignon je zajímavá historie, ze které bohužel znám jen pár střípků. Soukromě navíc Marchese di Villamarina řadím mezi nejlepší kabernety v celé Itálii. Snad to není přehnané, když u jeho zrodu byl vinař Giacomo Tachis, kterému v Itálii přezdívali Pán Kabernetů…
Skeptické názory na archivaci jsem tady předváděl zrovna nedávno, tak pro jistotu dodávám, že moje skepse se VŮBEC nevztahuje na vína z Komunitních bedýnek. Při vší skromnosti musím napsat, že (například) čtvrté bedýnky v březnu 2010 skrývaly některé klenoty! Číst dál
Jestli se vám zdá, že s další bedýnkou spěchám, tak máte pravdu. Přesně před třemi týdny jsem tady nabízel burgundské Pinoty a teprve v pondělí jsem je rozeslal účastníkům. Pospíchám a nemám klid, protože do příští bedýnky jsem našel hned dvě toskánská vína, oceněná nejprestižnějším italským vinařským oceněním. Tre Bicchieri (3 skleničky) uděluje každoročně ročenka Gambero Rosso nejlepším italským vínům, na degustacích s malinkou nadsázkou říkám, že pro tenhle diplom by italští vinaři vraždili. Navíc je to vinařství za malého a téměř neznámého regionu v Toskánsku, asi deset kilometrů od Florencie. Oblast se jmenuje Carmignano a vinařství je Fattoria Ambra. Číst dál
Víno z Travignoli do aktuálních Komunitních bedýnek přijelo v pátek. Jak je doprava vína v zimních měsících problematická, s Travignoli jsem měl mimořádnou kliku. Snažil jsem se zařídit převoz v mírném počasí bez mrazů, jaké panovalo od začátku ledna. Nakonec šofér nákladďáku naložil paletu v Travignoli ráno v devět hodin. Říkal, že den předtím bylo v Římě patnáct stupňů. Paletu jsme vyložili o patnáct hodin později, chvíli po půlnoci. Teploty byly kolkem nuly. Spokojeně jsem si otevřel lahev základního Chianti Rufina. Víno bylo chladné, ale ne podchlazené nebo vymrzlé. Musím vzpomenout glosu Jana Vodňanského: Co jsme se naběhali a nastarali, aby to vyšlo, a vidíte… vyšlo to!
