Kamarád z exotické Moravy si po roce zase přijel odebrat celoroční sklizeň Skleničkových bedýnek a jako dárek mi přivezl krabici vín. Je v tom i pár nových vín Petra Kočaříka, takže se těším a hned otvírám Pinot Gris 2021. Už když jsem poprvé slyšel o Kočaříkovi, bylo to v souvislosti s barikovaným Pinotem Gris čili Rulandou šedou. A už tehdy jsem se kysele šklebil, protože barikovat Šedou na Moravě se mi zdálo málo slibné až zbytečné. Zrovna tohle víno má papírově skoro všechno, co potřebuju, abych je pomluvil. 14,5% alkoholu, výraznou oranžovou barvu, je úplně suché (oblíbil jsem si alsaské sladké šedé s vyšším cukrem, který podporuje aromatiku a ubírá alkohol), ale je to moc dobré. Asi to vyzradím rovnou a degustační poznámky potom budou bez pointy, mně se na tom strašně moc líbí ta čistota projevu.  

Zase reminiscence: kdysi jsem dost jezdil na Moravu, ale do Čejkovic ke Kočaříkovi jsem se nikdy nedostal. Donesla se ke mně spousta chvály, ale jako kovaný skeptik ničemu nevěřím. Poprvé jsem jeho vína ochutnával až dost pozdě (jako že nedávno) na festivalu Praha pije víno. Degustace byla skvělá, červená vína byla neuvěřitelně čistá. Když jsem potom dostal do ruky vinařskou ročenku Wine & Degu, s uspokojením jsem koukal, že dali Kočaříkovi nejvyšší hodnocení. Za sebe mám jen dvě výhrady: že dělá tolik různých vín a tak málo lahví.

Pinot Gris 2021 zemské, Petr Kočařík
Jednoduchá burgundská láhev, celokorek, napůl tradiční a napůl moderní etiketa, dobře rozpoznatelná. Ve skleničce je docela impozantní, výrazná jantarová barva. Vypadá to na delší maceraci slupek, ale v chuti nic takového necítím (to předbíhám). Teď v zimě jsou moje čichové schopnosti ještě horší než obvykle, ale je to čisté a burgundské, středně intenzivní. V chuti úplně suché s výraznější, ostřejší mladou kyselinou, projevem hodně sevřené sudem, ale na druhou stranu úplně bez otravných barikových projevů jako jsou rašplovací taniny. Pinotové, květinové a trochu chlebové, díky alkoholu až trochu likérové (nechal jsem víno ohřát a v chuti je alkohol náhle důraznější). Hladké, až sametové, středně plné. Papírově je alkoholu až moc, ale dokud jsem měl víno studené z předsíně, tak jsem to nepoznal. I glycerol je schovaný a nenápadný. Ohromná čistota tam je zase, i přes vyšší alkohol a barikové sudy. Kočařík má nebo umí nějaké kouzlo, které jiní nemají nebo neumí. Suchá, barikovaná Šedá s vyšším alkoholem, pro mě papírově velmi podezřelá, ale je to výborné víno.