Netypická ale pěkná toskánská Vernaccia

O dnešním tématu rozhodlo, že jsem už dlouho neměl na titulní fotce panoráma San Gimignana :-) Naposledy v únoru, což je asi dost častější než na jiných wine-blozích, ale SanGi si to zaslouží! Z trojice nejrenomovanějších místních vinařství (Colomabio di Santa Chiara, Panizzi a Montenidoli) jsem tady ještě nepsal o třetím. Má to dva hlavní důvody. Vinařství je v Santa Magdaleně, na stejné cestě jako Panizzi, ale ještě o pár kilometrů dál. Ta cesta je děsná. Když jsem poprvé jel do Panizzi, bál jsem se, že tam zničím auto, a myšlenky na návštěvu Montenidoli jsem zavrhl. A druhým důvodem je, že první víno, které jsem od Montenidoli před lety koupil, bylo Tradizionale. Na webu o něm píší, že je to „starý způsob vinifikace, podobně jako červené.“ Je to oxidativní oranžáda a mně to k Vernaccii vůbec nesedlo, protože základní Vernaccia je tradičně rychle nalahvovaná nerezovka. Dal jsem si od Montenidoli pauzu, kterou podporovalo i to, že ceny jsou dost vysoké a vinařství dává vína do prodeje mnohem později, než je v SanGi zvykem. Ale nemohl jsem si nevšimnout, že Montenidoli dál sbírá diplomy za Tři Skleničky Gambero Rosso. Až při psaní jsem zjistil, že Montenidoli už má českého dovozce Umenivina.cz. Což je odvážný počin, protože Vernaccie z Montenidoli jsou všechno jen ne levné.

Fiore Vernaccia di San Gimignano 2022 DOCG, Montenidoli
Fiore 2022 je úplně nové víno, v sanžimiňánských vinotékách mají běžně ročník 2020 a 21. Vypadá to zapeklitě a divně, protože je to standardní nerezovka (píšou dokonce samotok kvašený v nerezovém tanku), ale nalahvovaný s ročním zpožděním proti běžným lhůtám. Podle degustace hádám, že za zpožděním je delší, možná roční ležení na kvasničních kalech.

Vinice s vápenitým podložím a mořskými sedimenty, běžná hustota 5500 keřů na hektar, čistá Vernaccia bez příměsí. Ve skleničce je poměrně plná žlutá, světlejší odstín, ale hodně intenzivní na mladou Vernaccii. Na nose zralé žluté ovoce a lehce kvasnicová aromata, trochu to při degustaci mate, že by to mohla být i oxidace, ale po krátkém rozmýšlení si píšu kvasnice. V chuti se mísí svěží nástup podpořený drobným perlením rozpuštěného kysličníku, úplně hladký harmonický projev nesený zralým žlutým ovocem, zralost a lehce minerální závěr, taková plná mosazná chuť. Středně+ plné, se slibným výhledem na další dva tři roky. Má to všechno a nic nevyčnívá, ani kyselina ne. Hodinu po otevření to vidím na 91 bodů / 100, ale počkám do zítřka.

Další den je Fiore klidnější, harmoničtější, rušivý nástup s kysličníkem zmizel – dekantace pomohla. Chuť je stále koncentrovaná, důrazná, se silnější kyselinou a stále trochu nezvyklým složením, já to cítím v chuti jako sekundární tóny vnesené delším ležením na kvasničních kalech. Není to prostě klasická lehká Vernaccie na primárních aromatech, ale stále 91 / 100.

Připomínám aktuální nabídku franckých milerek, sylvánů a ryzlinků vinařství Horst Sauer. Podrobnosti jsou tady, přihlásit se můžete tady.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Dokaž, že jsi člověk! *