První večer v Mazzantě jsem měl depresivní zážitek. Místo Mozzarelly byl na pizze Eidam. Nekecám, jezdím do Toskánska už dvacet roků a teď to bylo poprvé. Restauraci nebudu jmenovat, protože kam jet, kde se ubytovat a kam jít na večeři je drahé know-how, ale Orso Bianco už nikdy více! Druhý den zafungovalo podvědomí a přestože jsem chtěl ukrutně šetřit, nakoupil jsem v sámošce hromadu jídla. Následně vařím a jím podle toho, co musím spotřebovat a ne podle toho, na co mám chuť.
O vinařství Marchesi Ginori Lisci (web) jsem toho už napsal spoustu. Naposledy v pondělí a poprvé někdy v roce 2010, kdy jsem (si) je objevil a několikrát dovezl jejich vína do Skleničkových bedýnek. Poslední dovoz byl v září 2015, potom jsem si dal dlouhou pauzu. V mezičase začali vinařství dovážet další dovozci (našel jsem dva). Původně mi české ceny přišly příliš vysoké, ale když jsem napsal vinařství o aktuální ceník, zjistil jsem, že české ceny jsou úplně v pořádku. Soukromě z toho mám dojem, že kvalita vín se zlepšuje, ale díky inflaci a dalším vlivům ceny rostou rychleji, než bych si jako konzument přál. To je ovšem obtížně uchopitelné téma, kterého si v příštích dvanácti měsících užijeme až nad hlavu, ale úplně všechno na ruskou válku proti celému světu svádět nemůžeme.
Macchion del Lupo 2018 Montescudaio DOC, Marchesi Ginori Lisci
Čistý Cabernet Sauvignon, sklízí se na začátku října. Kvasí asi tři týdny v inertních nádobách, školí se 12 měsíců ve francouzských baricích. Temná rudá barva, nejspíš bez filtrace. Na nose typická kabernetová aromata, paprika, tabák, červené ovoce, v závěru středomořské koření. Středně intenzivní, pěkně sladěné. V chuti zase paprikově a tabákově kabernetové, snesl bych vyšší kyselinu. Středně intenzivní, v puse hodně koncentrované, s důraznějším alkoholem (14,5%). Za mě je to pěkně udělaný barikový sud (ale část vína se asi školila stranou v tancích?) a víno přesně trefené na stupnici mezi lehkým a těžkým, málo a hodně koncentrovaným, prostě v mnoha ohledech, včetně projevu taninů, je to akorát. Jestli se za dva roky zjemní a vyčistí, tak to bude parádní pití. Druhý den z otevřené lahve se dostavila i vzývaná vyšší kyselina. Z poznámek je asi jasné, že je mi Lupo sympatické, především uměřeností, střední cestou mezi lehkostí, pitelností na jedné straně a vahou a koncentrací na druhé straně.
Castello Ginori 2017 Toscana Rosso IGT, Marchesi Ginori Lisci
Toskánský Merlot, původně koncipovaný tak, aby splnil pravidla DOC Montescudaio a později doplněný o nově vysazený Syrah a tedy jen IGT. Takže technicky je to Merlot, Cabernet Sauvignon, Syrah a Petit Verdot, kvasí v betonových tancích asi dva týdny. Školí se asi 18 měsíců v malých a středních sudech (225 až 500 litrů) různého stáří.
Temně rudá barva s hnědým okrajem, lehce zakalená, takže svádí k dohadům o lahvování bez filtrace. Na nose příjemné a zralé červené ovoce, středně intenzivní, s dotekem bariku, ale celkově pěkně sladěné a ne přehnaně důrazné. V chuti koncentrované, dokonale integrovaná kyselina s náznakem těkavek z mladého sudu, červené ovoce a lesní plody. Projev je trochu zemitý s výraznějším alkoholem (14,5%). Je to dobré a očekávám, že se to bude ještě dlouho zlepšovat a zjemňovat, ale za 21 EURO by to mělo být ještě lepší. Edit: druhý den je to o třídu lepší, jemnější a líp sladěné, jako příslib do dalších pěti roků. Pro mě soukromě (nabízím, nevnucuju) je koncentrace příliš vysoká.
Ostatně pro nás seniory by se měla dělat vína připravená k pití brzy (hned!) po nalahvování. K nálepce VINO BIOLOGICO a zelenému evropskému logu navrhuju přidat další označení SENIOR FRIENDLY pro vína (jako je například Sassicaia), pitelná hned po uvedení do prodeje. V krajním případě a po velkém naléhání bych se řízení takové značky možná i rád ujal…