Na úvodní fotce je jedno ze známých míst v Cecina Mare, příchod do restaurace, na kterém se architekt vyřádil. Ani střízlivý fotograf tady nenajde rovinu. Ve skutečnosti se moře na fotce naklání dolů (vpravo), ale díky té konstrukci to není poznat. Tož tak… ale stále platí, že Karmiňáno se valí do Práhy: v pátek naložím víno ve Fattoria Ambra a karmiňánské bedýnky budou od 24. listopadu.

Jak v Itálii nemám co dělat, za deštivých dnů zabíjím čas sledováním vědeckých přednášek na youtube.com. Občas se podaří najít zajímavé téma a vynikajícího přednášejícího, ocenil jsem třeba oxfordského profesora kosmologie, který na přednášce o vesmírných teleskopech dělal vtipy o Italech :-) Horní fotka je z minulého týdne, čuměl jsem na Jana Konvalinku (o tom, jak v ČR dělat vědu) a hned na začátku tenhle slajd. Samozřejmě jsem u toho měl otevřené víno a samozřejmě mě hned napadla podobnost s hodnocením vín ve stobodovce. Kdybyste titulek o evaluaci vědy změnili na hodnocení vína, můžete ho použít jako úvod do školení OIV stobodovky :-)

OK, ale teď už vážně wineblog! Do třetice Colle Massari, vinařství z Maremmy a denominace Montecucco. Líbilo se mi od nich základní bílé Vermentino i červené Montecucco, tak jsem koupil na vyzkoušení i Riservu. Na webu se najdou ještě další vína, ale za těmi bych musel jet nějakých sto kilometrů autem, tahle tři jsou běžně k dostání v sámošce. A konečně jsem vygůgloval nějaké informace o vinařství, takže: spolu s dalšími třemi podniky (Grattamacco v Bolgheri, Tenuta San Giorgio v Montalcinu a Poggio di Sotto taky v Montalcinu) patří rodině Bertarelli. Colle Massari má asi 1200 hektarů pozemků, z toho 120 hektarů jsou vinice a dalších 90 hektarů olivovníky. Nejvýznamnější vinice je Poggio Lombrone s padesátiletými výsadbami.

Montecucco Riserva DOC 2021, Colle Massari
Riserva 2021 je úplně nové víno, ještě není na webu vinařství. Spontánní kvašení v dubových sudech a poměrně dlouhá macerace (3-4 týdny). Potom 18 měsíců ve velkých a středních sudech. Je to vlajková loď vinařství, takže tentokrát žádné Montepulciano, ale 80% Sangiovese a po deseti procentech Ciliegiolo a Cabernet Sauvignon. Ve skleničce je temná rubínově červená barva s fialovým odstínem, na nose velmi kultivovaný, ohlazený a elegantní projev, fialky, lesní plody, teplé středomořské koření, trochu aromata jehličnatého lesa, střední + intenzita. V chuti je víno dokonale vyvážené, s důrazným ovocným projevem, piniová aromata, lesní plody, švestky, třešně, paprika, hladké taniny, přesně vybalancovaná kyselina, důraznější projev koření včetně tabáku, harmonie s dotekem elegance. Zase střední intenzita, ale důraznější alkohol (14%), středně plné, komplexní víno. V základním Rigoleto se trochu nepříjemně projevoval přídavek Montepulciana, tady je místo Montepulciana Cabernet Sauvignon a projev je mnohem příjemnější, harmoničtější. Denominace Montecucco má deficit proslulosti, takže to konzumenta nutí zvažovat kvalitu a cenu (16,5 E). Za mě je cena na úrovni středně dobrých Chianti Classico, ale kvalitou může dnešní Riserva směle konkurovat špičkovým Chi Classico. Obchodní úspěch může srážet fakt, že konzumenti kromě kvality hledají i vyhraněný styl (ehm, ve skutečnosti to mnohdy zaměňují, ale to není dnešní téma) a Chianti Classico je zavedená značka, Montecucco ještě ne.