Fattoria Il Palagio bylo první vinařství, do kterého jsem kdy v Itálii zašel. Bylo to v květnu 2003 a když jsem se tam včera po čtyřech letech zase vrátil, bylo to s velkou dávkou nostalgie. Tu ještě podpořila mladičká slečna, která mě přivítala. Zeptala se, jestli jsem tam poprvé, řekl jsem že ne, že už jsem tam byl mnohokrát. Chtěl jsem říct, že když jsem tam byl poprvé, ještě nebyla na světě, ale hned mě napadlo, že by to bylo jen žoviálně buranské a ovládl jsem se. V Itálii se všichni chovají tak zdvořile a srdečně, že jim to nechci kazit. 

Fattoria Il Palagio patří Zoninům, což je největší italský soukromý majitel vinohradů, ale zrovna sto hektarů v Castel San Gimignano patří několika členům rodiny, kteří (prý) s korporací Zonin moc nespolupracují. Nicméně podle mých degustačních poznámek jsou vína v podobném stylu jako velký Zonin, supermarketové záležitosti, s jedinou vyjímkou, a tou je Arnolfo di Cambio.

Arnolfo di Cambio Toscana IGT Sangiovese 2018, Fattoria Il Palagio
Ve skleničce je temnější rubínovka, na nose lesní plody, středomořské koření, balsamikové aroma, lehký barikový tón. Záleží na ohřátí (vína) a rozpoložení (degustátora), co tam najde. Já bych popisoval i mořský jód a vůně z pinety za slunečného poledne na pláži, ale možná je to jen sugesce a dá se to popsat střídměji jako barik a koření :-) V chuti je víno svěží se zakomponovanou (=nevystupující) kyselinou, červenými peckovinami a podle ohřátí mírným až důrazným barikem s kořenitými projevy. Je to svěží, živé, středně plné. Ve vinařství z vychlazené lahve se mi to líbilo moc, večer doma se mi už svěžest nezdá tak výrazné a chybí mi víc čistoty, nečekaně moc se projevuje sud. Podle informace z degustace Arnolfa 2018 lahvovali před měsícem, takže projev taninů teď nebudu komentovat a otevřu další lahev v prosinci.

Melaia Sauvignon Toscana IGT 2024, Fattoria Il Palagio
Stylizovaná burgundská lahev a korek z drti. Ve skleničce je zářivá, středně intenzivní slámově žlutá barva. Na nose málo až středně intenzivní aroma citronů a středomořského koření, trochu rybízu. V chuti je víno pěkně vyvážené, se zakomponovanou kyselinou, suché, na odrůdu až středně plné (podle mého odhadu je plnost podpořená malým zbytkem cukru), citrusové, sauvignonové, středně zralé (to je ani kopřivově zelené ani opulentně broskvové, střední cesta). Je to zcela jasně kvašené i školené v nerezovém tanku a projevem je to příjemná supermarketová líbivka, je to prostě víc supermarket než Toskánsko. 13% alkoholu, pocitově o trochu méně. Na Melaiu nebudu vzpomínat, ale za sedm EURO je úplně v pořádku :-)