Dva večery se starými známými víny, Vernaccia a Sangiovese

Den za dnem plyne Vše je jiné
zdáli nám chladná Věčnost kyne

To je jen vtip, verše florentského renesančního básníka Angiola Poliziana z roku 2009. Hodí se k cucání toskánských vín na terase domu se zapadajícím sluncem a s hukotem moře v pozadí.  

Vino Nobile di Montepulciano 2020, Tenuta di Gracciano della Seta
Už jsem se asi zmínil, že jsem si do Toskánska vzal s sebou pár vín ze Skleničkových bedýnek, a při Vino Nobile z Gracciana si vždycky vzpomenu na Poliziana, rodáka z Montepulciana. Ve skleničce je středně temná rubínovka, na nose piniový les u moře (pro jistotu dodám, že sedím sto metrů od pintey a tři sta metrů od moře, ale popisovaná aromata jdou ze skleničky), lesní plody a červené ovoce. V chuti je to středně plné, s integrovanou (nevyčnívající) kyselinou, ostružinovými, švestkovými, třešňovými až višňovými chutěmi, a dost důraznými, byť hladkými taniny, a kávovými tóny. 13,5% alkoholu, slušně dlouhé.

Když jsem víno na jaře přivezl, byla to trochu divočina a měl jsem s tím problém. Rychle se ukázalo, že divočinu zklidní dekantace v karafě a ideální je otvírat lahev ráno nebo ještě lépe den předem. Baví mě poměr mezi pocitově lehčím projevem (rozhodně to není žádná přeextrahovaná obluda) a délkou. Podle stále velké potřeby dekantace to bude víno na delší archivaci, ale působí téměř lehce a 13,5% je na Toskánsko docela uměřený obsah alkoholu.

Poliziano se hodí i k Vernaccii, když už nemám s sebou Danteho. Vernaccia 2022 od Panizzi to měla těžké. V předchozím roce byla základní „zelená“ Vernaccia asi nejlepší Vernaccia, co znám. Při všech ohledech k barikovaným Riservám a všem single-vineyard selekcím byla základní Vernaccia 2021 Panizzi největší hit. Skvělá kyselina, spousta ovoce, vyzrálost, čistota, bezvadná harmonie. A nakonec, cena 12,90E v místních prodejnách. Ale i bez té ceny to bylo skvěle pitelné víno, které nabízelo víc než spousta čtyřicetieurových lákadel. Rok poté přišel zákonitě zlom. Jeden rok příroda dává a druhý rok si bere zpátky… Nová Vernaccia měla dobrou kyselinu, možná až příliš dobrou s ohledem na to, že chyběla loňská opulentní nabídka zralého ovoce. Koupil jsem jí mnohem víc, než na kolik jsem měl bedýnkové objednávky (ono se to vypije…) a trochu mě to potom štvalo. Ale na konci roku, místo aby se Vernaccia zlomila a unavila, zvedla se a vyzrála. Jasně že to není stejná třída jako byla Vernaccia 2021 v červenci 22, ale je hodně dobrá.

Vernaccia di San Gimignano 2022 DOCG, Panizzi
Ve skleničce je světlá citronově žlutá barva, na nose středně až hodně intenzivní citrusy a lehce hrozny. Čisté a harmonické. V chuti stále silná kyselina a tak-akorát-zralé ovoce: citrusy a physalis, v závěru lískové oříšky. Díky kyselině (imho neodbourané jablečné) je to stále dost důrazné, v alkoholu (13%) i jinak lehké. Snad jsem neslevil z požadavků po dlouhých deseti měsících bez Toskánska, ale už od léta mám dojem, že se víno zlepšuje a teď je na vrcholu. Klasická Vernaccia lahvovaná v únoru by už teď měla být na sestupu, ale tahle nebere konce!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Dokaž, že jsi člověk! *