Archiv štítku: Toskánsko

Dvakrát Vernaccia z vinařství Cappella Sant’Andrea

Na úvodní fotce je zářijová fronta na zmrzlinu na Piazza della Cisterna, San Gimignano. Už čtyřikrát jsem se s Flavií nebo Franceskem z Cappella Sant’Andrea potkal osobně, asi čtyřicetkrát jsem byl v San Gimignanu, ale nikdy jsem nebyl v jejich vinařství. Už jsem se tady o tom rozepisoval, takže jen krátce, nikdy jsem je nenašel. GPS mě vodila po kopcích kolem SanGi, ale ceduli nebo aspoň směrovku k vinařství jsem nikdy nespatřil. Abych se už neopakoval, tak jsem teď při korektuře textu rozklikl Google Maps a našel si to na Street View. Až v zimě bude ve vinařství klid, zkusím tam zajet. Flavia del Seta a Francesco Galgani jsou velcí sympaťáci, kromě révy chovají všelijaká zvířata, vína už dávno dělají organicky.  Číst dál →

Blog, Napsat komentář

Dvě mladé Vernaccie ze San Gimignana

V pondělí jsem zajel do San Gimignana pro druhou část letošních vzorků vína. Snažím se průběžně sledovat nejlepší výrobce Vernaccie a letní sezóna mi to kazí. Jezdím do Toskánska přezimovat a na léto se vracím do Čech, protože místní ceny ubytování dramaticky stoupají. Když v květnu odjíždím, polovina těch prestižnějších nových vín se ještě neprodává, a když se v říjnu vracím, základní Vernaccie, které mě zajímají nejvíc, často už začínají sestupnou cestu. Nemusí to tak být vždycky, ale rozhodně je červenec a srpen pro Vernacciu nejlepší. Prostě jsem zajel do SanGi a ve vinotéce nakoupil pár lahví, které v květnu ještě nebyly k mání.  Číst dál →

Blog, , Napsat komentář

Dvakrát Fattoria Il Palagio, Castel San Gimignano

Fattoria Il Palagio bylo první vinařství, do kterého jsem kdy v Itálii zašel. Bylo to v květnu 2003 a když jsem se tam včera po čtyřech letech zase vrátil, bylo to s velkou dávkou nostalgie. Tu ještě podpořila mladičká slečna, která mě přivítala. Zeptala se, jestli jsem tam poprvé, řekl jsem že ne, že už jsem tam byl mnohokrát. Chtěl jsem říct, že když jsem tam byl poprvé, ještě nebyla na světě, ale hned mě napadlo, že by to bylo jen žoviálně buranské a ovládl jsem se. V Itálii se všichni chovají tak zdvořile a srdečně, že jim to nechci kazit.  Číst dál →

Blog, , Napsat komentář

Bentornato

Léto v Čechách končilo neslavně. Nic se nedařilo. Šílel jsem z nepovedené instalace plynového kotle. Přesně dva měsíce po instalaci, po pěti naléhavých reklamacích a třech opravách kotel přestal téct. Dva dny poté jsem se na všechno vykašlal a uprchl zpátky do Toskánska.

Co bylo už mě nezajímá
přišel čas rázně změnit klima
Oko snad ještě slzy prolévá
však v srdci – jaká úleva…
(Angiolo Poliziano)

Číst dál →

Blog, , , Napsat komentář

Vin Santo ze San Gimignana

Měl to být inovativní příspěvek, dvakrát toskánské Vin Santo od dvou různých výrobců. Samozřejmě chápu, že toskánské slaďáky nikoho nezajímají atd… ale vypadalo to jako vyjímečná příležitost. Nakonec z toho bude jen jedno Vin Santo. Druhá láhev (Vin Santo di Carmignano 2013, Fattoria Ambra) má sice poškozenou etiketu zrovna v místě, kde byla trojka (2013), ale těsně před otevřením jsem zjistil, že má i zadní etiketu a tam je trojka nepoškozená. Takže s trochou tolerance ji ještě můžu prodat nebo darovat, a otevření jsem odložil. Darování je ostatně osud všech toskánských slaďáků, co jsem dovezl. Bylo jich několik krabic od různých výrobců a všechny jsem rozdal, nikdo nikdy nic nekoupil. Můžeme se chlácholit, že za to může cena (350 ml lahvička typicky za 900 kaček), ale já bych si vsadil na neznalost.  Číst dál →

Blog, Napsat komentář

Následky horka

Do vedra raději otvírám vína s nižším alkoholem, ale už dva týdny přemýšlím o vynikajícím Chianti Colli Senesi 2022 od Panizzi se 14,5% alkoholu. Spočítal jsem si, že přídavek 60 mililitrů vody srazí alkohol asi o procento. Bál jsem se, že až naředím víno vodou, pukne zem a vzplane nebe, ale nic se nestalo :-) Výsledek není lepší než původní víno, ale má znatelně míň alkoholu a to je hlavní. Není zač!  Číst dál →

Blog, , , Napsat komentář

Samožerské povídání o Veltlínském, Vernaccii a degustačních poznámkách

Bylo nebylo, za sedmero horami a sedmero řekami, v dávném čase, kdy řeky byly plné ryb a moje hlava plná vlasů, vznikl blog o víně. Nějakou dobu visel ve vzduchu, asi jako když ráno svítá, ale slunce ještě není vidět nad obzorem. Začal jsem ho psát, přestože jsem si tehdy nevěřil, že bych nějak přesně dokázal popsat a zhodnotit jemnější a rafinovanější detaily vína. Zpočátku jsem si nervózně a důsledně ověřoval kdejakou technickou podrobnost, což je dobrý způsob, jak přehlédnout něco podstatného, ale s trochou štěstí mi to procházelo… a časem se přístupy i výsledky měnily a měnily, protože jinak by nemohly trvat věčně.  Číst dál →

Blog, , Napsat komentář

Sangiovese, které mi sedne stylem i kvalitou


Už týden jsem z Itálie zpátky v Čechách. Odvykám si od plážování, tedy pravidelných procházek u moře, chybí mi usměvavé prodavačky a prodavači, chybí mi slunce a cypřiše. Místo toho postupně sekám zahradu, uklízím domácí nepořádek a chodím po doktorech. Nestěžuju si, ale už se těším, až budu v říjnu říkat, že jsem zpátky doma v Toskánsku.  Číst dál →

Blog, , Napsat komentář

Výborné Vermentino z etruského pobřeží

Steccaia je čisté Vermentino a La Regola je druhé nejbližší vinařství od mého toskánského baráku (úplně nejblíž je Castello del Terriccio). Před třemi roky jsem do Regoly zajel, udělal degustaci a koupil šest lahví na domácí ochutnávku. Steccaia je základní, nejlevnější bílé. Vlajkovou lodí (čili nejdražším vínem na ceníku) byla La Regola, za 70 E. Ta opakovaně získávala nejprestižnější hodnocení italských kritiků, ale… zklamala mě a za nejlepší víno vinařství jsem považoval nejlevnější Steccaiu. Kdybych chtěl mít pavučinku argumentů dokonalou jakou pavouci ráno na louce, musel bych kupovat sedmdesátieurovou La Regolu každý rok, ale to samozřejmě nedělám. Mají pravdu italští kritici, kteří každoročně vybírají drahou La Regolu mezi nejlepší toskánská vína? Nebo má pravdu český blogger Il Bicchiére, který upřednostňuje nejlevnější Vermentino?   Číst dál →

Blog, Napsat komentář

Vynikající Chianti Ama

Úvodní fotka je z předchozího víkendu, z čekání na úplněk pod Quercetem ve Val di Cecina. Focení úplňku sice nevyšlo, ale zase mám pár fotek toskánského soumraku… Castello di Ama předchází pověst špičkového vinařství. Sídlí v Raddě, má 75 hektarů vinic plus 40 hektarů olivovníků. Založily je v roce 1976 společně čtyři římské rodiny jako společnou investici a vinařský projekt. Enologem je Marco Pallanti, který v letech 2006 až 2012 vedl jako prezident Chianti Classico Consortium a přispěl k zavedení kategorie Gran Selezione. Dnes mají skoro všechny vinice obnovené s hustotou asi 5500 keřů na hektar, což je v zóně Chianti Classico tradiční hustota.  Číst dál →

Blog, , Zobrazit 2 komentáře

Vernaccia a Sangiovese

Jak se fotí úplněk? Blbě. Jel jsem do San Gimignana, že udělám nějaký fotky. Měsíc vycházel zhruba na jihu, představoval jsem si fotky od severní silnice nebo rovnou od Santa Margherity. Geometrie vypadá jednoduše, měsíc je v nekonečné vzdálenosti a druhý objekt naopak blízko. Říkal jsem si to je snadné, zajedu kousek stranou a bude to. V praxi sto metrů stranou znamená zajet do dolíku, ze kterého nevidím měsíc, nebo za lesík, zpoza kterého nevidím nic, a když si konečně najdu místo, ze kterého by se dalo fotit, je už tma a místo fotky mám šedý neostrý flek. Koupil jsem si aspoň dvě Vernaccie, ale druhou z nich jsem raději vyřadil z poznámek. Úplněk se nepovedl.
 Číst dál →

Blog, , Napsat komentář