A jak řekli, tak udělali. Po včerejším nadšení z Vermentina od Colle Massari jsem se vrátil pro pár dalších Vermentin a vzal s tím i základní červené, Rigoleto. Na úvodní ilustrační fotce je dráček (Lacerta Viridis) na střeše kůlny pod mým oknem.
Rigoleto Montecucco DOC 2023, Colle Massari Číst dál
Je těžké vyhýbat se zprávám z české Sněmovny, ale naštěstí mám víno a moře. Navíc jsem před týdnem musel koupit novou matraci. Italský standard jsou měkké matrace, na kterých mě za dva týdny bolí záda a nemůžu chodit. Kupovat matraci nebo záchodové prkýnko v italštině je pro mě něco jako v osmnácti maturita. Včera jsem musel zajít do zdejší kanceláře a požádat v italštině o výměnu pračky, protože odešla vodní pumpa. Když k tomu přidám asi devadesát minut opalování u moře, trochu plavání a jeden text na blog, tak je můj život pestrý a naplněný a už vůbec nepotřebuju vědět, jestli trestně stíhaný Japonec bude předsedou Sněmovny, druhý stíhaný a už téměř odsouzený Ukrajinec premiérem, a jestli si za ministra zahraničí vyberou hajlujícího omezence, který načerno šmelí s ojetými auty. I včera bylo v Toskánsku slunečno a teplo. Číst dál
Na jaře jsem se (neúspěšně) honil za úplňkem v San Gimignanu a v Quercetu, teď v listopadu si sedím na balkoně a dopíjím vína z Fattoria Ambra, otevřená před několika dny. Tentokrát mám kompletní řadu ročníku 2022, kromě dvou základních vín i obě Riservy 2022. Při degustaci ve vinařství se mi všechno hodně líbilo, což je obecně vzato situace, kdy člověk udělá nejčastěji chybu :-) proto jsem si koupil krabici vzorků na domácí ochutnávku a poklidně je otvírám na balkoně. Podmínky jsou ideální, 18 až 20 stupňů tepla a výhled na úplněk nad ospalým lázeňským městečkem. Loňské Dušičky byly podle mých poznámek asi o pět stupňů teplejší, ale přesto nestrádám. Číst dál
Titulek je vlastně jediná novinka, jinak bych mohl s vyjímkou ročníků zkopírovat text z loňského srpna. Minulý týden jsem byl na degustaci ve vinařství Fattoria Ambra. Jejich vína mám rád, ale letos byla i tak vyjímečně dobrá. Náhodou se to sešlo, že je právě v prodeji čtveřice vín ročníku 2022 a za mě všechna vynikající. K tomu jsem ochutnal dvě bílá z ročníku 2024, ale překonalo je Barco Reale 2024, nerezové červené. Takže bych klidně mohl zkopírovat loňskou nabídku pěti červených z Carmignana. Číst dál
Pátek stručně: netypicky s budíkem na 6:30, od deseti degustace nového ročníku ve vinařství Fattoria Ambra, Carmignano. Bylo to super, vysoká kvalita a všechna vína velmi vyrovnaná, ale o tom ještě určitě napíšu víc. Potom do Lajático, Teatro del Silencio. Dva Češi, kteří se každoročně s bydlíkem staví v Mazzantě, mi před měsícem vyprávěli, že moje oblíbené abstraktní plastiky z kovových trubek tam už nejsou. Číst dál
Fattoria Il Palagio bylo první vinařství, do kterého jsem kdy v Itálii zašel. Bylo to v květnu 2003 a když jsem se tam včera po čtyřech letech zase vrátil, bylo to s velkou dávkou nostalgie. Tu ještě podpořila mladičká slečna, která mě přivítala. Zeptala se, jestli jsem tam poprvé, řekl jsem že ne, že už jsem tam byl mnohokrát. Chtěl jsem říct, že když jsem tam byl poprvé, ještě nebyla na světě, ale hned mě napadlo, že by to bylo jen žoviálně buranské a ovládl jsem se. V Itálii se všichni chovají tak zdvořile a srdečně, že jim to nechci kazit. Číst dál
Minulý týden jsem všude vykládal, jakou mám kliku. Tenhle týden bude bída, přijdou mi vyměnit plynový kotel. Mohlo by to přinést nepříjemnosti, tak honem napíšu jeden článek, dokud ještě mám dobrou náladu.
Do vedra raději otvírám vína s nižším alkoholem, ale už dva týdny přemýšlím o vynikajícím Chianti Colli Senesi 2022 od Panizzi se 14,5% alkoholu. Spočítal jsem si, že přídavek 60 mililitrů vody srazí alkohol asi o procento. Bál jsem se, že až naředím víno vodou, pukne zem a vzplane nebe, ale nic se nestalo :-) Výsledek není lepší než původní víno, ale má znatelně míň alkoholu a to je hlavní. Není zač! Číst dál
Už týden jsem z Itálie zpátky v Čechách. Odvykám si od plážování, tedy pravidelných procházek u moře, chybí mi usměvavé prodavačky a prodavači, chybí mi slunce a cypřiše. Místo toho postupně sekám zahradu, uklízím domácí nepořádek a chodím po doktorech. Nestěžuju si, ale už se těším, až budu v říjnu říkat, že jsem zpátky doma v Toskánsku. Číst dál
Úvodní fotka je z předchozího víkendu, z čekání na úplněk pod Quercetem ve Val di Cecina. Focení úplňku sice nevyšlo, ale zase mám pár fotek toskánského soumraku… Castello di Ama předchází pověst špičkového vinařství. Sídlí v Raddě, má 75 hektarů vinic plus 40 hektarů olivovníků. Založily je v roce 1976 společně čtyři římské rodiny jako společnou investici a vinařský projekt. Enologem je Marco Pallanti, který v letech 2006 až 2012 vedl jako prezident Chianti Classico Consortium a přispěl k zavedení kategorie Gran Selezione. Dnes mají skoro všechny vinice obnovené s hustotou asi 5500 keřů na hektar, což je v zóně Chianti Classico tradiční hustota. Číst dál
Jak se fotí úplněk? Blbě. Jel jsem do San Gimignana, že udělám nějaký fotky. Měsíc vycházel zhruba na jihu, představoval jsem si fotky od severní silnice nebo rovnou od Santa Margherity. Geometrie vypadá jednoduše, měsíc je v nekonečné vzdálenosti a druhý objekt naopak blízko. Říkal jsem si to je snadné, zajedu kousek stranou a bude to. V praxi sto metrů stranou znamená zajet do dolíku, ze kterého nevidím měsíc, nebo za lesík, zpoza kterého nevidím nic, a když si konečně najdu místo, ze kterého by se dalo fotit, je už tma a místo fotky mám šedý neostrý flek. Koupil jsem si aspoň dvě Vernaccie, ale druhou z nich jsem raději vyřadil z poznámek. Úplněk se nepovedl.
Číst dál
Po několika pokusech se pomalu začínám smiřovat s tím, že i vína od tradičních, legendárních vinařství mohou být zajímavá (a dobrá). Začalo to Chianti Colli Senesi, což je obecně málo oblíbená denominace, potom jsem s výraznou slevou koupil základní Brunello a Rosso di Montalcino, a furt dobrý. Napotřetí jsem v nejlepší montalčinské vinotéce (Bruno Dalmazio) ulovil Chianti Classico. Nějak se to sešlo, cestou zpátky mi dokonce došlo, že jedu kolem Banfiho sídla Poggio alle Mura, ale fotku jsem neudělal. Místo ní jen černobílý dokument z Val d’Orcia.
Číst dál
