S výhledem na kruhový objezd pod mým balkonem jsem si v neděli odpoledne připadal jako Havlíček v Brixenu (fotka dole :-) ale nestěžuju si. Z krabic proviantu přivezených z Čech jsem vytáhl dvě Nebbiola, dovezená v září 2021 do stých Skleničkových bedýnek a zjistil, že se stále zlepšují. Dovézt jako stou bedýnku poměrně drahá vína z malé a úplně neznámé italské apelace byla lehkovážná frajeřina, ale díky Bohu (a podpoře bedýnkářů) se to povedlo. Schoval jsem do chladničky pár lahví a jak ubývají, vrací se myšlenka, zda mám tehdejší bedýnku zopakovat.
Jen stručně souvislosti: Ghemme a Gattinara jsou malé apelace (denominace) v Alto Piemonte, regionu kolem Novary, kde se pěstovalo Nebbiolo ještě předtím, než se proslavila vína z Barola. Po druhé světové slavilo úspěch Nebbiolo z Langhe a výsadby v Alto Piemonte klesly na desetinu předválečné výměry. V posledních letech si vína z Alto Piemonte získávají zase zájem konzumentů, ale vzhledem k malým výsadbám to není žádný módní boom, spíš jen reakce na veliký úspěch Barola a Barbareska.
Ghemme dei Mazzoni DOCG 2017, Tiziano Mazzoni
Pohřební etiketa (černá a zlatá barevná kombinace, nemůžu si pomoct :-), ve skleničce nádherná temně rubínová barva s rozsahem od světle růžové až skoro ke kávově černé. Na nose středně intenzivní, velmi harmonická vůně višní a dřeva, obecně červené peckoviny a větší sudy. V chuti středně plné, lehké, bez důrazné kyseliny, ale harmonické, třešńovo-višńové, s pěkně zakomponovaným sudem, ale podle mého odhadu bez bariku, spíš větší sudy. V zásadě je to jednoduché a vesnické, ale pevně strukturované a stále ještě energické. 13,5% alkoholu.
Gattinara DOCG 2017, Mauro Franchino
Nápadná a přitažlivá etiketa, pro tu kresbu věžičky mám slabost od první chvíle, kdy jsem ji kdysi viděl na Facebooku. O vzhledu vína podobné poznámky jako u předchozího Ghemme – odstín je trochu temnější a zemitější, ale jinak podobné, višňová rubínovka. Na nose jen decentně višně, výrazně sud, struktura, s rozmícháním i lehké živočišné projevy. Střední intenzita. V chuti komplexní nástup, zase bez dominance kyseliny, ale s plnějším projevem a důraznějším dřevem. Červené peckovité ovoce až do švestek, zemitý a živočišný podtón. 14% alkoholu. Je to dokonale symbolizované kresbou věže na etiketě – struktura, pevnost, vesnicky střízlivý projev. Víno naznačuje a slibuje větší divočinu než nakonec skutečně dává, živočišné projevy jsou jen naznačené a nedotažené. Suché jako písek a s texturou, která na patře písek připomíná. Působí komplexněji a slibněji než předchozí Ghemme, ale zatím je to spíš příslib do dalších let, Ghemme je v současnosti líp vyladěné.
Dva vesniční baroni z Alto Piemonte a jejich vína. Upřímně mě málokdy uchvátilo Barolo nebo Barbaresco, ale strohá jednoduchost těchto dvou vín mi soukromě nesmírně konvenuje. Neumím to úplně přesně pojmenovat, nejspíš protože se jinak Nebbiolu málo věnuju, ale baví mě to stejně jako vynikající Chianti Classico nebo Vino Nobile. Jen… u Chianti víc oceňuju bohatší projev, tady mě úplně uspokojuje strohost, jednoduchost a čistota.