Po tématicky vynuceném střídání ryzlinků a Pinotů jeden vymodlenej Pinot, doslova srdeční záležitost. Od Laurenta Scheideckera z alsaského Mittelwihru jsem přivezl celou bedýnku v srpnu 2014 a z nejrůznějších důvodů, které se mi nechce rozmotávat, jsem to zatím neopakoval. Byl jsem u něj potom ještě dvakrát a utvrdil se v tom, že se mi fakt líbí jeho Pinoty. To jsem psal už u první bedýnky, spolu s trochu nabubřelou obecnou úvahou o vývoji alsaských Pinotů Noir. Nabubřelou proto, že ve skutečnosti nemám tak širokou a reprezentativní zkušenost s alsaskými Pinoty, ale někdy i slepý holub najde zrno a tak si myslím, že ta úvaha bez ohledu na nedostatek podkladů docela sedí. Velmi příznivě se projevilo, že alsasští vinaři mají k dispozici jen jedinou modrou odrůdu (a potažmo jen jediné červené víno), specializace a soustředění vykonaly svoje a kvalita alsaských Pinotů šla nápadně nahoru. Číst dál
Archiv štítku: Francie
Pár fotek z francouzských degustací
Po dvou měsících jsem zase vyrazil ze Skleničkovy Lhoty do Prahy degustovat! Polovinu středeční degustace pro profesionály v hotelu President jsem prokecal s dovozcem Jirkou Hronem, ale začnu bombasticky. Nejlepším vínem z celé degustace (nepřechutnal jsem zdaleka všechno, ale co už!) byla bílá Hermitage 2015 od Maison Gabriel Meffre. Blbý je, že to je velkej podník a dováží ho Vicom, ale jinak super :-) K ochutnání byla mnohem dražší vína, ale bílá Hermitage byla krásná. Červené Gigondas 2015 taky pěkné. Číst dál
Tři základní vína z Alsaska – Pinot, ryzlink a tramín
Dnes bych mohl zkopírovat úvod nedávného článku oznamujícího doručení vín do aktuální alsaské bedýnky. Domácí kontrola vín přináší chvíle radosti, neutrální spokojenosti i zoufání. Přesto podotknu, že jsou to jen soukromé poznámky. Vlastní nadšení nebo zklamání nabízím, ale nevnucuju. Nemusíte sdílet můj názor na to, co se mi líbí, ani na to, s čím jsem nespokojený. Místo hlubokomyslných úvodů popisy tří základních vín z aktuální alsaské bedýnky. Číst dál
Pár fotek z francouzské degustace
Hned na prvním obrázku je důvod, proč to dnes bude fotoreport. Obchodní oddělení francouzské ambasády přivezlo 15 francouzských vinařů a obchodníků s vínem. Degustace se nekonala (jak bývá při podobných příležitostech obvyklé) v některém z pražských hotelů, ale v budově francouzské ambasády na Velkopřevorském náměstí. Staré obrazy, gobelíny a stylový nábytek dodaly nevídanou noblesní atmosféru. Číst dál
Krásný Sauvignon z údolí Loiry
Původně jsem chtěl tenhle Sauvignom zatratit: v malé degustační (tzv. analytické :-) skleničce od Spigelau vystupovaly nezralé chlorofylové vůně, černý rybíz a angrešt. Vinař barikuje jen decentně, takže žádné problémy se sudem, ale já mám léty moravských vesnických koštů vyšlechtěný odpor k nezralým Sauvignonům. Miluju ovocné Sauvignony (žádné tropické ovoce nepotřebuju, dejte mi prosím meruňky a broskve!) a nemám rád všechny projevy nezralosti a předčasné sklizně. Zkrátka malá sklenička odhalila podíl podtržených hroznů, ale ve velké sklence vypučela meruňková opojnost až sladkost, plnost vůně, černý rybíz a angrešt ustoupily do pozadí. Víno je dar od dovozce Le Caveau. Číst dál
Zpátky ke kořenům aneb které je to pravé Beaujolais?
Zcela nový příklad mimetických jevů předvedlo Beaujolais Mee Godard, Franz Heikertinger by měl radost! Pouze odkazuju na páteční text, postavený na myšlenkách biologa Stanislava Komárka, jeho odraz se mi naprojektoval i do úvodu dalšího textu. Stručně řečeno, k psaní pátečního komárkovského textu jsem si otevřel Morgon Côte du Py 2015 čili Beaujolais od vinařsky Mee Godard. Hned po otevření bylo víno úplně nepřístupné, koncentrované s pevným taninovým tónem, subjektivně téměř nepitelné. Po první skleničce jsem lahev odložil na schody do sklepa, kde v těchto dnech panuje teplota jistě přes dvacet stupňů. Pořizovací cena byla poměrně vysoká a tomu odpovídala moje nálada. Číst dál
Dvě špatné zprávy a jedna dobrá
Atmosféra začátku prázdnin byla výborná, lázeňský klídek, ale víkendové otvírání nových lahví se moc nepovedlo. Obvykle ty méně povedené příklady nezveřejňuju, tentokrát ano. Především pro sebe, abych nemusel poznámky hledat jinde. A začnu burgundským Pinotem.
Gevrey Chambertin Vieilles Vignes Aux Corvées 2014, S.C. Guillard
Číst dál
Dvě ohlédnutí do minulosti
Úvodní fotka je z května 2012, v hotelu v umbrijské Perugii. Proti mně sedí Giovanni Dubini z vinařství Palazzone a má neuvěřitelně dobré Orvieto Classico, ze tří vín je to to nalevo. Ani se mi to nechtělo věřit, řekl jsem si o druhý vzorek. Chvíli jsem si lámal hlavu, jestli má smysl dovézt do Čech italské víno z Orvieta. Orvieto Classico je směs pěti bílých odrůd (Procanico, Grechetto, Verdello, Drupeggio a Malvasia), s vyjímkou Malvasie u nás neznámých. Číst dál
Alsaská směs bílých odrůd
Začínám orientační běh aktuální alsaskou bedýnkou základním vínem. KB de Kuentz-Bas je maskovaný Edelzwicker, alsaská směs bílých odrůd. Jenže Edelzwicker má špatné jméno jako synonymum druhořadé kvality. Stručně řečemo, v Edelzwickeru skončí hrozny, které vinař nepoužije na odrůdová vína. V praxi tedy většinou hůř vyzrálé hrozny nebo úroda z mladých vinic. Vinařství Kuentz-Bas to obchází, na ceníku žádný Edelzwicker nemá. Ale má tam bílou směsku s názvem KB de Kuentz-Bas. Jen tomu neříkejte Edelzwicker :-) Číst dál
Silvaner a Pinot na konci týdne
Při pátku začnu tím, jak chutná víno vytažené z popelnice. Při rozesílání posledních Franckých bedýnek mi DPD rozbila dva balíky. To nic, to se stává. Horší bylo, že díky vyjímečně mizerné koordinaci s Uloženkou se mi jeden balík vrátil po deseti dnech a druhý přesně po 14 dnech. Jedna rozbitá lahev ušpiní etikety ostatních, takže některé lahve už nejde dál použít. Ještě horší je, že mokré lahve leží dva týdny bůhví kde, chvíli v zimě a chvíli v teple. Stáhl jsem je z oběhu pro sebe, jen musím přesvědčit účetního, že byly neprodejné. Účetní mě navzdory intuitivnímu, selskému chápání věcí přesvědčuje, že dovezená vína smím prodat sám sobě pouze za „cenu obvyklou,“ což znamená beze slev (jestli vás někdy napadlo, že nejlepší vína v Komunitních bedýnkách jsou ta nejlevnější, může a nemusí to souviset s účetnictvím :). Lahev Silvaneru s potrhanou etiketou jsem tedy vyřadil z evidence a podrobil zkoumání, zda se takové víno ještě dá pít. Matně mě přitom napadá, že k tomu, abychom si dnes v Čechách zavedli Rusko model 1950 nepotřebujeme ani volby, ani prezidenta. Čtrnáct dní a mých deset urgencí vrácení poškozené zásilky svědčí o tom, že reklamační oddělení Uloženky má ruské školení obchodních dovedností a dokáže zavést peklo na zemi. Číst dál
Je to prosté
Je to prosté, milý Watsone! Pachatel se vždy vrací na místo činu a pan Sklenička k osvědčeným vínům. Napřed vysvětlím týdenní pauzu – urputné břišní potíže mě na týden vyřadily z oběhu. První blog po pauze jsem chtěl začít hlubokomyslnou úvahou o málo diskutovaných vlivech na degustaci viína: když už jsem se po pětii dnech cítil fit a otevřel si dobře známé víno (Trebbiano Spoletino 2016 z posledních bedýnek), zklamalo mě. Chutnalo nepříjemně, hrubě, neharmonicky. Chutnalo přibližně tak, jako když máte čtyřicítky horečky a chcete koštovat víno. Potom jsem si pro kontrolu otevřel Vino Nobile 2014 z Gracciana. Stejný problém, podobný projev. Díky deseti+ rokům psaní degustačních poznámek jsem si vypěstoval jistou základní chuťovou paměť, takže jsem usoudil, že chyba je ve mně. Vína jsem zase zašpuntoval a odložil. Druhý den se podle očekávání výrazně zlepšila, třetí den se vrátila do normálu.
Saint Morille 2015 a nápady o nezávislých vinařích
You always find something the last place you look je pravidlo, které patří do Murphyho zákonů. Chardonnay z loňských zářijových burgundských bedýnek jsem hledal už na konci června, ale marně. Loni v září jsem si pro sebe schoval tři krabice, ale do Vánoc se prodaly. Z poslední prodané krabice jsem si vyprosil tu jednu pro sebe a odložil ji do chladničky, ale objevil jsem ji až v červenci. Moje vítězně oznamovaná burgundská dovolená selhala, zklamání si kompenzuju jako žravá dáma likvidací lahví z předchozích cest do Burgundska. Číst dál