Zcela nový příklad mimetických jevů předvedlo Beaujolais Mee Godard, Franz Heikertinger by měl radost! Pouze odkazuju na páteční text, postavený na myšlenkách biologa Stanislava Komárka, jeho odraz se mi naprojektoval i do úvodu dalšího textu. Stručně řečeno, k psaní pátečního komárkovského textu jsem si otevřel Morgon Côte du Py 2015 čili Beaujolais od vinařsky Mee Godard. Hned po otevření bylo víno úplně nepřístupné, koncentrované s pevným taninovým tónem, subjektivně téměř nepitelné. Po první skleničce jsem lahev odložil na schody do sklepa, kde v těchto dnech panuje teplota jistě přes dvacet stupňů. Pořizovací cena byla poměrně vysoká a tomu odpovídala moje nálada. Druhý den jsem víno přinesl rozhodnutý dát mu poslední šanci (=vylít po ochutnání). První slza ze dna velké sklenice byla dobrá až vynikající, následně jsem seděl venku na zahradě přemýšlel o tom, jestli se mimetické jevy dají najít i u kulturních rostlin jako je réva (a z ní vyrobené víno), která se už několik tisíc let šlechtí do podoby ve volné přírodě nemyslitelné a pěstuje se v monokulturách za vytrvalého a kontinuálního tvarování a všestranného ošetřování každé rostliny… dá se to popsat tak, že se víno první den brání vypití a odpuzuje konzumenta podobně jako slunéčko sedmitečné, které je tak hořké, že v přírodě nemá přirozených nepřátel? Jestliže ano, jde o mimikry, v biologii dosud nepopsaný příklad známého jevu, a Nobelovka je na cestě!

O vinařce jsem už tady psal před osmnácti měsíci. Z návštěvy u ní a degustace jsem byl nadšený a věštil jí velikou budoucnost. Na druhou stranu musím dodat, že vinařka připravuje vína velmi koncentrovaná a s ambicí dlouhé archivace, a zřejmě tomu podřizuje i to, že první roky po nalahvování mohou být vína nepřístupná. Já jsem mezitím přečetl poznámky Kermitta Lynche, charakterizující „pravé“ Beaujolais jako lehké, snadno pitelné víno s nízkým alkoholem, a dokonce jsem se potkal s několika vinaři, kteří Beajolais právě tak dělají. Přesto první dva vinaři, které jsem ve Skleničkových bedýnkách přivezl, patřili do nejužší beaujolaiské špičky, ale s orientací na staré keře a koncentrovaná, extraktivní vína. V Beaujolais jsem byl všehovšudy pětkrát a strávil tam asi dva týdny, to se potom těžko soudí, jak má vypadat to pravé, tradiční Beaujolais :-)

Morgon Côte du Py 2015, Domaine Mee Godard
Těžší burgundská lahev, moderní jednoduchá etiketa a celokorek. Ve skleničce temná černorudá barva s fialovým okrajem, celkem jistě bez filtrace. Hodně výrazná vůně zralého ovoce, lesní plody, zpočátku důrazný „selský“ zeleninový tón, který brzy ustoupí vyšším, rafinovanějším aromatům lesa a ovoce. Trochu vystupuje alkohol a dělá z vůně lehce vzrušující parfémovou záležitost. V chuti hodně plné, extraktivní, vyrovnané. V těle zralé ovoce v komplexním provedení, pěkná kyselina a mírně nápadný alkohol, který projev posunuje do ohnivějších jižanských poloh, lehký taninový podtón a jemné teplé koření v závěru. Jsem zvědavý, jaké to bude za 3 až 5 roků, popravdě dříve bych další lahev ani nechtěl otvírat. Lehký taninový tón funguje jako varování a vybízí k dlouhému odkladu. Víno je nevídaně bohaté, sladěné a slibuje velikost, ale dokud má tolik taninů, je lepší je neotvírat.