Blog je mi svědkem, že se nevyžívám v obskurnostech, ale sekt z Vernaccie di San Gimignano bych si nenechal ujít. Volně přitom parafrázuju jednu dámu, se kterou jsem kdysi měl mít první rande. Volala mi odpoledne, že spadla z kola, zpřetrhala si vazy na zádech a má ruku fixovanou v ortéze. Ajaj, takže rande se ruší, povídám. Kdepak, řekla dáma, to bych si v žádném případě nenechala ujít! Není nad to, když víte, co chcete :-)

Není to čistá Vernaccia, ale směs s Trebbianem. Poměr odrůd neznám, zajímavější bylo, že si Stefano Grandi vyrábí sekt sám, aniž by druhotné kvašení přenechával specialistovi. Vzhledem k malému objemu výroby jsem předpokládal, že specializované práce přenechá specialistům. O počtu lahví jen tolik, že jsem sekt dostal s tím, že ho má tak málo, že mi ho pro export neprodá. Dosaggio Zero čili bez přidaného cukru, 12% alkoholu a organická certifikace.

Satis Metodo Classico, Podere Canneta. Vzhledem je to typické, plnější toskánské bílé. Světlá citronově žlutá barva s jemným perlením, bouřlivým, ale krátkým. Ve vůni ovocné, střídá se lehce dekadentní vůně Trebbiana s citrusově ovocnou, svěží vůní Vernaccie. V chuti lehké, s jablíčkovou kyselinou a dotekem citrusů, svěží a středně dlouhé. Směs Vernaccie a Trebbiana se jako tiché víno dělá obvykle jako základní bílé Vino da tutti pasti, tenhle sekt je o kus lepší, ale jaksi pořád v kategorii Jen k jídlu. Není to na žádné rozjímání, jen technicky nadprůměrné, slušně odvedené víno. K jídlu bezva, ale na rande bych s sebou vzal jiné víno.