Vyjel jsem s dcerou na pár dní za teplem a za vínem, užít si pocitu, že věci jsou tak jak mají být. Do blízké vinařské oblasti. Pravidelní čtenáři poznají kam, ostatním to řeknou poslední fotky. Dáma (nebo socha) na první fotce se nepochybně jmenovala Marie.  

Stojí na nádvoří  pevnosti Marienberg, která stojí nad městem obklopeným vinicemi. Oficírům, kteří bydleli v oknech za Marií, se dá jenom závidět :-)

Z barokního mostu pod pevností je dobrý výhled na pevnost,

a z pevnosti je zase dobrý výhled na barokní most, na kterém stojí i svatý Jan Nepomucký. Pražáci by mohli závidět, protože most nechce nikdo zbourat. Kousek za mostem ve staré části je hlavní nádraží. Brňáci by mohli závidět, protože ho nikdo nechce přestěhovat. Tady jsou věci, jak mají být a zřejmě tady dýchají normální vzduch. Silnice jsou sjízdné a občas to zachází do úplných extrémů, jako na dalším obrázku.

Na jednom předmostí je bařík, kde se prodává víno z místních slavných vinic. Nedosti na tom, že si můžete koupit lahev s sebou. Prodává se i decka a dvě decky do skleniček, které vám prodejce zapůjčí (a vy mu je vrátíte, žejo). A místní i turisti si sem chodí vypít decku na mostě pod barokníma sochama, kochat se výhledem na vinice a nechat se schladit tím normálním, studeným vzduchem, který vždycky fouká od vody. Jistě si dokážete vzpomenout na deset neprůstřelných důvodů, proč to nejde v Praze, ale jestli se tím živíte, mně je neprodávejte. Kdybych měl odpověď hodně zjednodušit, tak tady to jde, protože se platí EURem. Tohle prostě za rublíky ani koruny nekoupíte.

Na druhém konci mostu jsme si s dcerou dali cibulový koláč. Nebylo to jen tak. Když jsme slezli z pevnosti, zjistil jsem, že auto má vybitou baterku a nenastartuje. Po třech marných pokusech jsem zavelel, že se půjdeme najíst, a dceru jsem krmil katastrofickými vizemi toho, jaké to je mít nepojízdné auto v neděli odpoledne, kdy jsou všechny servisy zavřené. V duchu jsem doufal, že baterka si za hodinu nebo dvě odpočine a normálně nastartuje. Tak jsme si dali cibulovou pizzu a spoustu pití (tady se dokonce řidičům toleruje pivo před jízdou a je to normální), nechali si od číšníka vysvětlit, kde je nejbližší benzinka s prodejem autobaterií (říkal sto metrů) a vrátili se k autu. Co myslíte? Nastartovalo, protože to je přece normální :-)

A jesli jsem to ještě neříkal, tak město je obklopené strmými vinicemi a na jedné z nich stojí… tipuju, že je to vinařství. Nakonec jsme k němu nejeli. Spokojili jsme se s tím, že auto jede a vyrazili nazpátek.

Bydlííme ve vesnici podobně obklopené slavnými vinicemi, tady je pohled z příjezdu na náměstí.

Dcera s nápovědou.

Při psaní tohoto příspěvku padla jedna z nejlepších milerek, které znám. Fotka z našeho balkónku nad hlavní třídou.