Jen málo věcí stojí za přerušení dvouměsíční tématické šňůry blogů o italských vínech (a franckých Grosses Gewächs). Jedna z nich je, když si před půlnocí v předsíni vyskládáte plnou paletu ryzlinků, rozpáráte první kartón a otevřete mladé bubliny :-)

Moselské ryzlinky Karl Erbes bleskově přijely. Tentokrát jsem k objednávce připsal několik specialit s myšlenkou veřejnou degustaci. Tu mi zřejmě překazí další vlna Covidu, za kterým jsme (někteří) už už chtěli udělat tečku, ale vína se budou hodit při zvýšené spotřebě v zimních měsících, ani tomu nemusíme říkat lockdown. Například polosuché Auslese z Erdenského Preláta jsem zatím ukryl do chladničky a budu ho jen ukazovat návštěvám, na oslavu příjezdu ryzlinků jsem hned otevřel nový sekt.

2019 Ürziger Würzgarten Riesling Sekt Brut
Nová etiketa nahradila starou šampaňsky laděnou. Beru to jako povinné sjednocení stylu, ale stará, jakoby šampaňská, se mi líbila víc. Občas tady připomínám, že u moselských jakostek ne etiketě není (opravdu NENÍ) název vinice (přestože to tak vypadá), ale hrozny na sekt opravdu jsou z vinice Urziger Wurzgarten. Podle dřívějších komentářů vinaře je to jen o několik dní dřívější sběr než na suché Spatlese. V některých ročnících byla podoba sektu a suchého Spatlese až nápadná, letos to tak není. Technologicky je to klasická šampaňská metoda s druhotným kvašením v lahvi, jen se v minulých letech s výpadky sklizně zkrátila doba ležení v lahvi, před několika lety byly dva roky nepřekročitelné minimum.

Zářivá světle žlutá barva, zpočátku bouřlivé perlení, pozdějí vytrvalé a drobné. Krásný harmonický nos s citrusy a květinami, s příjemnou zralostí ovoce. V chuti lehké, ovocné, citrusovo-lipové, středně plné, svěží a svůdné. 12,5% alkoholu, chce se mi napsat, že je víno lehké jako Prosecco, ale přece jen má plnější ryzlinkové tělo. Má zábavnou lehkost a odrůdovou čistotou, mě to baví.

2018 Ürziger Würzgarten Riesling Sekt Brut
O rok starší sekt má podobný ryzlinkový vzhled, citronově žlutou barvu s počátečním bouřlivým perlením. Na nose je důraznější s citrusy, mokrým kamením a náznakovým terpentýnem. V chuti dokonale srovnané jako klasiký ryzlink. Kyselina je perfektně integrovaná, citrusové tělo, pocitově skoro-úplně-suché, trochu žlutého ovoce a kamenitě slaných tónů. A nejvíc to připomíná moselské Spätlese. Moselská klasika, typický ryzlinkový sekt, absolutně skvělý.

Osmnáctku jsem měl naposled někdy na jaře a devatenáctku jsem neznal vůbec, tak jsem se před týdnem zeptal Stefana Erbese, který mám koupit. Doporučil mi 2018. Když teď mám oba před sebou, tak tomu rozumím, 2018 jsou v současné formě typické a skvělé moselské bubliny. Ale stejně budu už teď rád pít i devatenáctku, její lehkost a svěží nezralost je půvabná a svůdná.

Opozdilci jsou vítáni, několik ryzlinkových bedýnek z přebytků ještě složím.