Frankovka 2020 zemské, Springer
Klasickou springerovskou ambaláž musím pochválit. V zájmu úplné nestrannosti upozorňuju, že grafik vybral na etiketu podobné barvy, jako pan Sklenička na blog. Ostatně jsou to osvědčené barvy, které zdobí čínské restaurace po celém světě!
Ve skleničce je středně temná rudofialová barva, na nose středně intenzivní typická Frankovka :-) Nechci si popis příliš zjednodušovat, ale je to dokonale odrůdové, takže to vůbec nesvádí k nějakému pitvání na prvočinitele, prostě Frankovka. Trochu višňových peciček, perník a marcipán, skoro-náběh na těkavky, ale v zásadě pěkně sladěné. A podobně to pokračuje v chuti: pěkný nástup kyseliny, středně plné tělo, zralé ovoce (třešně, višně, švestky), a od poloviny už nastupuje typické koření se zeleným projevem (až do kapradin a lopuchu). Podle perníkového tónu a náběhu na těkavky jsem tipoval na sud (ano, podle webu starší francouzské barikové sudy). Za mě tam je „typického frankovkového koření“ až moc a projev to zbytečně zatěžkává… je to (omlouvám se) starosvětská, tradiční frankovka, s plnějším projevem a vyšším alkoholem (13,5%). Ale je to precizně provedené, čisté, dokonale odrůdové.
Druhý den změna k lepšímu. Moje napůl zamlčené výhrady (starosvětský a tradiční projev) padly, víno má lehčí (modernější) projev, ale stále si podrželo dokonalou odrůdovou typičnost. Kořenitost se ohladila, je lehčí a ne tak zelená, víno je líp pitelné a ani 13,5% alkoholu druhý den nevadí. Je to rázem celistvější a zábavnější pití. Určitě doporučuju dekantovat nebo otevřít den předem.
Další degustační poznámky pocházejí ze silvestrovského odpoledne, takže je berte s rezervou. Po listopadovém Toskánsku jsem spadl do zdravotních potíží včetně rýmy, horečky atd a vyrovnávám se s nimi dlouho a neúspěšně jako Česká republika se čtyřiceti lety socialismu. Na Silvestra jsem nemusel dohánět žádné resty v konzumaci vína a spokojil se s jednoduchou klasikou. Weingut Max Ferd. Richter je z moselského Mühlheimu, má 17 hektarů vinic a roční produkci kolem 120 tisíc lahví.
Riesling Classic 2021 QbA, Max Ferd. Richter
A má to napsané na etiketě, Classic! Už jsem tady příležitostně upozorňoval, že podobné prezentace jsou určené typicky pro moselské jakostky, ale tady je to jasné a odpovídá tomu i cena (nemám účet, ale asi 290 Kč). Velmi klasická ambaláž, šroubovací uzávěr. Ve skleničce světlá citronově žlutá barva, na nose ukázkový, typický projev mladého moselského ryzlinku se svěžími citrusy. V chuti je to podobné, výborná kyselina, citrusová svěžest pocitově připomíná perlení (ale je to bez bublinek, prostě hodně živé). Moselsky suché (takže s trochou zbytkového cukru, ale pocitově suché), 11,5% alkoholu. V těle tenké, jen ovoce a svěžest, ale slušně dlouhé. Pokud jde o vzývanou moselskou mineralitu, tak bych podle chuti tipoval modrou břidlici, ale z podstaty to bude směs hroznů z různých poloh. A jak už to u jakostek bývá, je to jednoduché a kromě ovoce a svěžesti už tam moc víc není, ale je to precizně udělané, čisté. Za cenu pod 300 je to dobrá koupě. Přesně tohle bych naléval na začátek letního večírku.