Velké díky všem, kdo přihlášky do aktuální beaujolaiské bedýnky vzali zodpovědně. Jako vodník pod vyšehradskou skálou jsem rád za každou dušičku, ale zvlášť vděčný všem, kdo se přihlásí hned první nebo druhý den. Beaujolaiská bedýnka je na dobré cestě. Dnes vytasím dva moselské ryzlinky vypité na přelomu roku.

2014 Ürziger Würzgarten Riesling trocken QbA, Karl Erbes
Blíží se doba, kdy Stefan Erbes nalahvuje první jakostní ryzlink do sedmičky, takže honem zveřejním poznámky ke QbA – potom bych to třeba psal opatrněji. Dnešní víno je litrovka, lahvovaná pro restaurace. A ne, není to nic proti restauracím a gastronomickým vínům. Lahvuje se do litrovek a vyrábí se z (druhořadých) vinic na rovině, v tomto případě právě pod novým Moselbrücke. Na tom není nic špatného, jen byste si při nákupu měli dát pozor na to, že je víno zařazené jako jakostní (QbA). Největší a nejslavnější moselské ryzlinky jsou ze strmých svahů, ale pod nimi teče řeka Mosela a občas se tam najdou rovinky s naplaveninami, kde se révě dobře daří a kde se taky réva snáz ošetřuje a sklízí. Tam se pěstují hrozny na jakostky. Ty se potom prodávají většinou do gastra.

Vzhledem je to středně nazrálá citronově žlutá, jako když si v sámošce vybíráte zralejší citrony. Na nose hodně citrusové, svěží a lehce nazrálé, se stopou počínající oxidační únavy, nazrálosti. Středně až hodně intenzivní, bez jemnosti. V chuti překvapení, stále pěkná kyselina, střední plnost, citrusy, pěkná rovnováha mezi svěžestí a nazrálostí (která se už překlápí do nazrálosti a únavy), ale pořád dobrý na šest let starou jakostku do gastra. Je plnější o hlínu z moselských naplavenin, nemá lehkost strmých břidlicových svahů nad řekou, ale drží si charakter i po šesti letech. Chybí lehkost přívlastkových ryzlinků (imho ji nemělo ani v roce 2015), je to jednuduché víno, ale charakter a jistou čistotu nelze upřít. Vedle Erbesova kabinetu nebo Spätlese by každý poznal, že je to slabší, ale není to špatné.

2017 Erdener Treppchen Riesling Spätlese, Karl Erbes
Klasická ryzlinková flétna se šroubovacím uzávěrem, ve skleničce hodně plná citronově žlutá barva, bez stop nazrálosti nebo únavy. Na nose středně intenzivní lipová vůně, těžší, se zralými citrusy. V chuti krásně vyrovnané, se zrale ovocným projevem a trochu utopenou kyselinou (na druhou stranu to odpovídá hodně zralému ovoci). Hodně sladké a spíš než kyselina stojí proti zbytkovému cukru výrazný kamenitě minerální závěr. Ještě přetrvává mladická svěžest, ale převládá zralé ovoce (citrusy a tropické ovoce) a harmonie, víno se začíná překlápět z mladické svěžesti do nazrálého projevu, ale stále bez projevů únavy. I přes vyšší tělnatost, danou především zbytkovým cukrem, má výrazný a zábavný minerální závěr. Středně dlouhé. Za mě 91 bodů / 100.

Erbesovy ryzlinky dovážím od konce roku 2012. Prvních šest roků jsem dával přednost vínům z Würzgarten, archetypálně ryzlinkovým, s výraznou kyselinou a čistým ovocným projevem. Až v ročníku 2017 jsem poprvé hodnotil výš některá vína z Treppchen, počínaje suchým Spätlese (sladký kabinet z Erdener Treppchen byl vynikající vždy). Mimochodem suché Spätlese 2017 a 2016 z Treppchen je i aktuální bedýnkové nabídce tady.

Připomínám aktuální nabídku dovozu vín Chateau de Durette z Beaujolais. Podrobnosti jsou tady, přihlásit se můžete tady.